Výsledky SLDB 2021 v Ústeckém kraji – zjištěná ekonomická aktivita a členění zaměstnaných podle odvětví, postavení a vykonávané práce

Důležitou součástí dat za obyvatelstvo, která se při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 zjišťovala, byly i informace o ekonomické aktivitě a členění zaměstnaných podle jejich postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a vykonávané práce (zaměstnání).

Z výsledků Sčítání 2021 vyplynulo, že v České republice došlo k nárůstu počtu osob zahrnutých mezi pracovní sílu (zaměstnaných a nezaměstnaných) z 5,1 milionu v roce 2011 na téměř 5,6 milionu v roce 2021, což znamená, že v roce 2021 žilo v Česku 53,5 % obyvatel se zjištěnou ekonomickou aktivitou. V Ústeckém kraji představoval podíl obyvatel se zjištěnou ekonomickou aktivitou 51,9 %, což v mezikrajovém srovnání znamenalo čtvrtý nejnižší podíl po Moravskoslezském kraji, Kraji Vysočina a Olomouckém kraji. Nejvíce zjištěných ekonomicky aktivních vykázali při Sčítání 2021 v hlavním městě Praze, a to 59,9 %.

Oproti Sčítání 2011 se v celé republice téměř 2,5 krát zvýšil počet pracujících důchodců, kterých v roce 2021 bylo již 566 tisíc, a tvořili 10,7 % všech zaměstnaných. V Ústeckém kraji došlo mezi sčítáními 2011 a 2021 k nárůstu pracujících důchodců o 170,0 %, jejich počet představoval 43,6 tisíc osob. V mezikrajovém srovnání obsadil relativní nárůst sedmou nejvyšší příčku. K nejvyššímu zvýšení pracujících důchodců došlo v Kraji Vysočina (o 221,1 %), naopak k nejnižšímu v Karlovarském kraji (o 66,5 %). Pracující důchodci tvořili v Ústeckém kraji 11,8 % ze zaměstnaných v kraji, což byl druhý nejvyšší podíl po Královehradeckém kraji (11,9 %). Nad republikovým průměrem (10,7 %) byli pracující důchodci ještě v šesti dalších krajích. Nejmenší podíl pracujících důchodců na zaměstnaných byl zjištěn v Moravskoslezském kraji (9,5 %) a Olomouckém kraji (9,7 %).

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity v Ústeckém kraji

V Ústeckém kraji bylo v roce 2021 mimo pracovní sílu zahrnuto 48,1 % osob se zjištěnou aktivitou, z toho téměř polovinu (48,3 %) představovali nepracující důchodci a necelých 30 % žáci a studenti. Obdobný vývoj vykazovali i ostatní kraje České republiky.

Z pohledu okresů Ústeckého kraje bylo nejvíce zjištěných ekonomicky aktivních v okrese Chomutov, a to 53,0 %. Naopak nejmenší pracovní síla byla zjištěna v okrese Děčín (49,4 %). Procento pracujících důchodců se v okresech kraje pohybovalo od hodnoty 10,2 % v okrese Chomutov po nejvyšší hodnotu 14,6 % v okrese Teplice.

Další získaný údaj, který sčítání přináší, je odvětví ekonomické činnosti v zaměstnanosti. Ze získaných údajů vyplynulo, že v České republice více než čtvrtina (27,5 %) zaměstnaných pracovala v průmyslu. Nejvyššího podílu (36,7 %) bylo dosaženo v Libereckém kraji, naopak nejnižší podíl zaměstnaných v průmyslu (9,9 %) byl zaznamenán v hlavním městě Praze. Druhým nejčastějším odvětvím zaměstnaných byla oblast velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde ze zjištěných odpovědí v Česku pracovalo 11,2 % osob. Ve zdravotnictví a sociálních službách pracovalo 7,8 % obyvatel České republiky, ale v zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo již pouze 3,2 % ze všech zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti.

Z odpovědí získaných v Ústeckém kraji vyplynulo, že nejčastěji jsou lidé zaměstnání také v průmyslovém odvětví (31,4 %), v odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel pracovalo 10,2 % obyvatel kraje a třetím nejčastěji zastoupeným odvětvím bylo zdravotnictví a sociální služby, kde pracovalo 8,3 % zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti. V oblasti doprava a skladování působilo 7,6 % zaměstnaných, ve stavebnictví to bylo 7,4 % a ve vzdělávání 6,8 %. Oblast ubytování, stravování a pohostinství byla zastoupena 3,3 % a v zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo 2,5 % zaměstnaných (se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti).

Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti v Ústeckém kraji v letech 2001 až 2021

Z pohledu okresů Ústeckého kraje pak ze získaných odpovědí vyplynulo nejvyšší zastoupení zaměstnaných průmyslového odvětví v okrese Chomutov (39,4 %), nejmenší pak v okrese Ústí nad Labem (22,7 % ze získaných odpovědí), zároveň byl v tomto okrese zjištěn i nejmenší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství (1,1 %). Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel byl nejčastěji zmíněn v okresech Litoměřice (10,9 %), Teplice a Ústí nad Labem (10,8 resp. 10,7 %), nejméně v okrese Chomutov (9,3 %). V oblasti zdravotnictví a sociální péče se zjistil nejvyšší podíl v okrese Ústí nad Labem (10,5 % ze zjištěných odpovědí), nejmenší pak v okrese Louny (6,6 %). Odvětví dopravy a skladování bylo nejčastěji zastoupeno v okrese Děčín a Ústí nad Labem (9,2 resp. 9,1 %), rovněž zde bylo nejčastěji zastoupeno i odvětví vzdělávání – okres Děčín 7,8 %, okres Ústí nad Labem 7,5 % ze získaných odpovědí se zjištěným ekonomickým odvětvím. V okrese Děčín byl vykázán i nejvyšší podíl (4,4 %) zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství, nejnižší podíl osob v tomto odvětví byl zaznamenán v okrese Louny (2,6 %).

Kontakt:

Monika Raušerová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: monika.rauserova@czso.cz
tel.: 47 2706 121

Přílohy

Další zveřejněné výsledky ve formě tabulek a kartogramů jsou do úrovně krajů uvedeny na webu
www.scitani.cz Odkaz [nové okno]
podrobnější údaje pak ve
Veřejné databázi ČSÚ Odkaz [nové okno]
Kompletní data ke stažení v otevřeném formátu CSV jsou k dispozici na stránce
Výsledky sčítání 2021 – otevřená data Odkaz [nové okno]
Tab1.xlsx
Tab2.xlsx
Výsledky SLDB 2021 v Ústeckém kraji – zjištěná ekonomická aktivita obyvatel (aktualita v pdf)