ECB „zezelenala“. Kompromis v Radě navnadil trh na konec zvyšování sazeb

Evropská centrální banka dnes doručila další významné zvýšení sazeb. Vedle toho „zezelenala“ a naznačila další postup, který trh navnadil na brzké ukončení navyšování úroků. I přes veškerou snahu guvernérky ECB Lagardeové se vývoj nepodařilo zvrátit. 

Rada guvernérů dle očekávání zvýšila sazby o 50 bodů. Vedle toho poskytla doplňující forward guidance, ano, tu forward guidance, kterou s ohledem na svá předchozí vyjádření utlumila (psali jsme zde). Podle aktualizovaného výhledu má banka v úmyslu zvýšit úroky o půl procentního bodu i na březnovém zasedání. Další postup přehodnotí na základě dat, a především aktualizované prognózy, která bude zveřejněna právě na březnovém zasedání.

Většina dotazů během tiskové konference logicky padala právě na konkrétní výhled k příštímu zasedání. Všichni si totiž pamatují polovinu loňského roku, kdy ECB udělala v podstatě to samé (psali jsme zde). Tehdy se na červnovém zasedání zavázala zvýšit sazby o 25 bodů v červenci, přičemž v září mělo dojít na rekalibraci úprav. Inflační tlaky však nakonec způsobily, že Rada guvernérů zvýšila sazby v červenci o 50 bodů, a v září dokonce o 75 (psali jsem zde).

Už tehdy jsme upozorňovali, že takto konkrétní výhled je pomyslným svázáním si rukou v extrémně nejisté době. V takové situaci je ve hře nejen kredibilita banky, ale rovněž riziko prudkého nárůstu tržní volatility s ohledem na přecenění tržního výhledu. Nakonec se ukázalo, že nad očekávání větší změna byla ústupkem jestřábům z Rady, aby tak bylo možné urychlit vznik speciálního antifragmentačního nástroje (TPI). A v podstatě to samé, jen na opačnou stranu, se stalo i dnes.

Lagardeová se konkrétní výhled snažila vysvětlit prostřednictvím dat a výhledu. ECB dle jejích slov zůstává závislá na datech. Platí to především u analýzy jádrové inflace, u které však již teď vychází jasný výhled perzistence vyžadující (minimálně) záměr zvýšit sazby o 50 bodů v březnu. Rozhodně to ale dle guvernérky neznamená, že by banka měla poté se zvyšováním sazeb přestat. Na to kladla obzvlášť silný důraz.

O dnešním rozhodnutí dle Lagardeové rozhodla všeobecná shoda, nebylo tedy jednomyslné. Neoficiální zdroje z ECB pak později agentuře Reuters uvedli, že pouze „malá menšina“ Rady byla proti kvazizávazku zvýšit sazby o půlprocentního bodu na březnovém zasedání. ECB údajně očekává minimálně dvě další navýšení sazeb, tj. březen a květen. Neshoda panuje na velikosti změny. Březen a 50 bodů je dáno, v květnu je část pro 25 bodů a část pro 50. Někteří dokonce chtějí navyšovat i poté, a to až nad očekávaný vrchol sazeb v cyklu kolem 3,5 %.

Trh si z dnešního zasedání odnesl představu o blížícím se konci zvyšování sazeb. Euro proti dolaru citelně oslabilo a výnosy dluhopisů napříč evropskými zeměmi výrazně klesly. Došlo i na mírný posun výhledu vrcholu sazeb dolů. Takový pohyb šel ruku v ruce s výhledem holubičí části Rady, která sice kývne na zvýšení sazeb v březnu o 50 bodů, poté však zřejmě bude lobbovat minimálně za snížení tempa případných dalších změn. S ohledem na výrazné pohyby bychom očekávali, že v dalších dnech bude trh situaci vyhodnocovat, což by mohlo přinést jistou korekci dnešních pohybů.

Jisté je, že ECB si uvědomuje nutnost dalšího posunu sazeb do více restriktivních úrovní, což podtrhuje svým důrazem na jádrovou inflaci. Jednou se však dostane do stavu, ve kterém je aktuálně Fed. Tehdy banka uzná, že nastal pravý čas na řízení měnové politiky po menších krůčcích a čekat, jak se předchozí navyšování úroků projeví v reálné ekonomice. Očekáváme, že se tak stane nejdříve po březnovém zasedání.

Závěrem dodejme, že ECB dnes představila detaily kvantitativního utahování, která má být zahájeno v březnu. Měsíční snižování reinvestic prostředků plynoucích z aktiv nakoupených v rámci programu APP začne na 15 miliardách euro. V červnu pak dojde na přehodnocení. Zajímavostí je, že v rámci reinvestic firemních dluhopisů se ECB chce zaměřit na emitenty s lepšími klimatickými výsledky. Její politika tak v tomto ohledu lehce „zezelená“.

Zdroj: ECB, Reuters, Bloomberg