Evropa díky obnovitelným zdrojům dokázala zvrátit energetickou krizi. Česko ale v důležitých krocích stále váhá

Více než pětinu (22 procent) elektrické energie spotřebované v Evropské unii loni vyrobily solární a větrné elektrárny a svou produkcí tak poprvé předčily i výrobu energie ze zemního plynu (20 procent). Na povzbudivé výsledky evropské moderní energetiky upozornila zpráva European Electricity Review energetického think tanku Ember. Česko se k tomuto trendu zatím přidalo jen v rozvoji malé domácí fotovoltaiky. Stavba velkých pozemních elektráren stále nedosahuje svého potenciálu a velmi neuspokojivá je situace ve výstavbě větrných elektráren.

Obavy, že odklon od ruského plynu povede ke zvýšení spalování uhlí, se tak nenaplnily. Ačkoliv evropské země importovaly o 22 milionů tun uhlí navíc, dvě třetiny tohoto množství leží stále nevyužité a uhelná energetika poslední čtyři zimní měsíce poklesla meziročně o šest procent. Větrné a solární zdroje také dokázaly nahradit výpadky francouzských jaderných bloků a evropských vodních elektráren, které vykazovaly nižší produkci energie kvůli silnému suchu.

„Cenu elektřiny na evropských trzích v loňském roce ovlivňoval nejen propad dodávek ruského plynu, ale i energie z jádra a vody. Způsobily to jednak odstávky hned několika jaderných elektráren ve Francii, jednak extrémní sucho po celé Evropě. Spotřebitele nezachraňovalo uhlí, jehož spotřeba meziročně vzrostla o pouhých 7 procent, ale větrné a solární elektrárny, které loni poprvé vyráběly víc než pětinu evropské elektřiny (22 procent). Rozvoj zelené energetiky napříč Evropou tak potvrzuje, že energetická krize neznamená konec Zelené dohody, ale naopak její akceleraci,“ komentuje výsledky studie Martin Abel, koordinátor Klubu agrivoltaiky Aliance pro energetickou soběstačnost. Organizace Ember navíc odhaduje, že v letošním roce by poptávka po energii z fosilních paliv mohla meziročně klesnout o 20 procent, což by znamenalo dvojnásobné překonání předchozího rekordu z roku 2020.

Evropské solární kapacity loni vzrostly o rekordních 24 procent (39 TWh) a pomohla snížit náklady na fosilní plyn o 10 miliard eur. „Zpráva organizace Ember prokazuje, že růst produkce čisté energie přímo vede k poklesu spotřeby fosilních paliv. Ty musí Evropa draze dovážet a ruská invaze na Ukrajinu poukázala i na bezpečnostní rizika, která plynou ze závislosti evropské energetiky na nevyzpytatelných režimech. Česko dokázalo na krizi zareagovat masovým zájmem o výstavbou domácích fotovoltaických elektráren, poptávka po jejich výstavbě na rodinných domech loni vyrostla o více než 50 tisíc. Další důležité pilíře moderní energetiky, nové větrné elektrárny a bioplynové stanice ale zatím vyhlížíme marně,“ upozorňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Nové větrné elektrárny v posledních letech v Česku prakticky nevznikaly a jejich povolování trvá i deset let, což neúměrně prodražuje jejich výstavbu. Smutným faktem také je, že do aukcí na podporu větrné energetiky se právě kvůli komplikované výstavbě nepřihlásil jediný zájemce. Podobně bezútěšný je i rozvoj bioplynových kapacit, které přitom mají potenciál nahradit část dodávek zemního plynu. Česko v tomto ohledu ale už dva roky čeká na evropskou notifikaci bioplynové kapitoly zákona o podporovaných zdrojích energie.

Důležitým faktorem pro zvládnutí evropské energetické krize bylo i zapojení občanů v rámci energetických úspor, které v kombinaci s teplou zimou a obavami z vysokých účtů vedly k výraznému snížení evropské energetické náročnosti. Poptávka po elektřině v posledním čtvrtletí roku 2022 klesla meziročně o 7,9 procenta. Nízký zájem o zemní plyn na přelomu roku vedl i k pádu cen energií na předválečné ceny. „Velký dík patří všem občanům, kteří se rozhodli snížit svou spotřebu energií, začali hledat úspory ve svých domácnostech i v běžném životě, vrhli se na renovace a zateplování nebo si pořídili úsporné spotřebiče. Díky nim se podařilo podstatně snížit potřebu výroby energie zejména z drahého fosilního plynu. Svou roli sehrála i řada informačních kampaní,“ dodává Martin Sedlák.

„Na trzích s větším podílem obnovitelných zdrojů můžeme sledovat propady velkoobchodní ceny silové elektřiny na denní trzích hluboko pod vládními stropy. Aliance pro energetickou soběstačnost dlouhodobě prosazuje obnovitelné zdroje a energetické úspory v domácnostech, ve firmách i veřejných institucích jako hlavní nástroje boje proti změně klimatu a přechodu na nejen čistou, ale i levnější energii. Solární a větrné elektrárny totiž zůstávají navzdory přechodnému narušení dodavatelských řetězců zdaleka nejlevnějšími zdroji elektřiny, zatímco na uhlí a zemní plyn doplácejí nejen naše peněženky, ale i zdravé životní prostředí,” potvrzuje Martin Abel.

Svaz moderní energetiky sdružuje nejvýznamnější oborové asociace moderní energetiky i klíčová výzkumná univerzitní centra. Díky průřezovému zastoupení expertů umí Svaz nabídnout ucelený pohled na možnosti rozvíjejícího se oboru nové nízkouhlíkové energetiky. Svaz má za cíl proaktivně vstupovat do české i evropské debaty o možnostech proměny energetiky. Zároveň přináší klíčové impulsy, které zajistí přední pozici ČR v oblasti vývoje a výroby progresivních technologií. Právě k příležitostem, které se v oblasti přechodu na nízkouhlíkovou energetiku otevírají, chce v Česku vést širokou diskuzi zaměřenou na prosazení opatření, které podpoří samovýrobu elektřiny, rozvoj akumulace energie, posílí možnosti společné výroby elektřiny a tepla, implementaci chytrých sítí, elektromobility nebo nových prvků v rámci energetického trhu přicházejících s digitalizací.

Aliance pro energetickou soběstačnost již od roku 2012 vytváří příležitosti pro rozvoj moderní ekonomiky v Česku. Jde o nezávislou komunikační platformu pro zástupce obnovitelných zdrojů, elektromobility a chytrých řešení pro optimalizaci spotřeby energie v domácnostech a firmách. Cílem aliance je zajistit vhodné podmínky pro další rozvoj progresivních moderních technologií a služeb. Spolupracuje proto s předními společnostmi a profesionály ze sektoru obnovitelných zdrojů a energeticky úsporných řešení.