Česká ekonomika poklesla, ale méně než se čekalo

Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu poklesla tuzemská ekonomika v Q4’22 mezikvartálně o 0,3 %. Pokles zaznamenala již v předcházejícím čtvrtletí (-0,2 %) a naplnila tak obecně uznávanou definici technické recese. Za slabším výkonem stála podle doprovodného komentáře ČSÚ především spotřeba domácností, která se ocitla pod tlakem kvůli nízké spotřebitelské důvěře v důsledku vysoké inflace a nejistého výhledu do budoucnosti. Podrobnější rozklad ale bude k dispozici až v rámci druhého odhadu. Za celý rok 2022 rostlo HDP o 2,5 %, v souladu s naší neměněnou prognózou z loňského jara.

Pokles české ekonomiky trh nepřekvapil a naopak pozitivně lze vnímat méně výrazný pokles. Mezikvartální snížení HDP o 0,3 % je na spodní hranici odhadů, kdy medián předpokládal pokles o 0,6 %. Lepší, než očekávaný výsledek zapadá do sentimentu z posledních měsíců, kdy předstihové ukazatele naznačují, že Evropa jako celek nemíří do hluboké recese, ale spíše k měkkému přistání, kdy současná data signalizují, že bychom se již mohli nacházet v blízkosti bodu zvratu. Tomu odpovídá také naše prognóza, kdy v Q1’23 neočekáváme u české ekonomiky další pokles, ale spíše jen mezikvartální stagnaci nebo velmi mírný růst. Po rychlém zhoršení prognóz je u některých institucí možné pozorovat opatrný návrat zpět, kdy například německá vláda zlepšila odhad letošního růstu německé ekonomiky z -0,4 % na +0,2 %. K revizi směrem vzhůru proti své říjnové prognóze přistoupil i Mezinárodní měnový fond (IMF). Podle toho letos poroste světová ekonomika o 2,9 % (původně očekáváno 2,7 %), ekonomika eurozóny pak o 0,2 % (vs 0,0 % v říjnu).

V rámci doposavad zveřejněných evropských výsledků patří výsledek české ekonomiky, stejně jako v minulém čtvrtletí, mezi nejslabší. Pro srovnání, německá ekonomika poklesla o 0,2 % po růstu o 0,4 % v Q3’22 a druhá největší, francouzská ekonomika, rostla o 0,1 % po +0,2 % v předcházejícím čtvrtletí. Hůře naopak dopadla ekonomika Rakouska, která ve čtvrtém čtvrtletí poklesla o 0,7 % (po -0,1 % v Q3). Jako jedna z mála tak česká ekonomika ještě nedosáhla předcovidové úrovně.  

Výhled české ekonomiky je stejně jako v předcházejících čtvrtletích zatížen mnoha riziky, nejnověji přicházející data ale dávají prostor pro opatrný optimismus. Předstihové ukazatele naznačují, že nálada firem začíná stoupat, i přes dále nejistý výhled do budoucnosti. Lépe svoji situaci hodnotí také spotřebitelé, kdy cenové stropy na energie spolu se stagnující mírou inflace z posledních měsíců patrně přinesly pozitivní psychologický efekt a doposavad výrazně klesající poptávka by se mohla dočkat alespoň částečné podpory. Důležitý je i globální vývoj, kdy prozatím nedošlo k naplnění nejčernějších scénářů ohledně výpadků energií a mj. neobvykle teplé počasí vedlo k výraznému snížení cen zemního plynu na předválečné úrovně. Přesto rizika i ze strany cen energetických surovin zůstávají nadále zvýšená a návrat optimismu je tak jen velmi opatrný. Po 2,5% růstu v roce 2022 očekáváme v letošním roce růst ekonomiky o 0,9 %. Zatímco v předchozích měsících byla rizika vůči naší prognóze vychýlena ve směru horšího výsledku poblíž stagnace, aktuálně je hodnotíme jako více vyvážená na obě strany.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Okomentovat na facebooku