Chystané změny
daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením
daně, v rozporu se sliby vládních
stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu
sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu
sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu
daň lidem navyšovat.
Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože
DPH je
daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související
zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli
vládě, která přitom bude skutečným původcem
zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu
sazeb DPH zrušit stávající
sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v
roce 2015 tehdejší Sobotkovou
vládou. Nyní jsou touto
sazbou daněny například léky, kojenecká výživa,
voda z
vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení
sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší
sazbu DPH, a to třinácti-, nebo dokonce čtrnáctiprocentní.
Právě na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou
sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési
kompenzace za zrušení
sazby nejnižší. Jenže zejména pří snížení pouze na úroveň čtrnácti procent lze předpokládat, že dopad do
inkasa DPH bude z hlediska veřejné kasy pozitivní, „plusový“. Poradenská společnost Deloitte spočítala, že by se
státní inkaso DPH v takovém případě navýšilo o 13,4
miliardy korun ročně. Tedy že se jedná vlastně o navýšení
daně z hlediska řadového občana. Navíc by
opatření zvýšilo
inflaci, podle Deloitte o 0,37
procentního bodu.
Stát by ovšem byl „v plusu“ i tehdy, pokud by se nižší
sazba DPH ustanovila po zrušení
sazby nejnižší na úrovni třinácti procent. V takovém případě by totiž inkasoval navíc 1,6
miliardy korun. Opravdu rozpočtově neutrální je sazba kolem 12,8
procenta. Při takovém stanovení
sazby DPH by
stát plus minus „zůstal na svém“.
Vedle
státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „
kompenzačním“ snížení
sazby DPH z patnácti na třináct nebo čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení
daně, zejména při nížení
DPH o
procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní
sazbou jsou nyní daněny
potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná
doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.
Jinými slovy,
výsledkem daňové rošády nejspíše bude
zdražení léků či
vody pro řadové občany a zvýšení
zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového
inkasa z hlediska
státu. Tedy
růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních
stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například
premiéra, že
daně se zvyšovat nebudou.
Ale třeba
vláda překvapí a nakonec v rámci byť i redukovaného počtu
sazeb DPH „přeskupí“ položky tak velkoryse, že na tom řadový občan škodný nebude.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz