Kulminující inflace je stále vrcholným tématem i na pracovním trhu, kde zvýšená cenová hladina reálně snížila kupní sílu mezd zaměstnanců. Průměrná mzda meziročně reálně poklesla o 6,7 %. Snížení reálných výdělků postihlo všechna odvětví, avšak různou silou. Zaměstnanost se nicméně zvýšila a míra nezaměstnanosti stagnovala na hodnotě 2,2 %.

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) přinesly pro 4. čtvrtletí 2022 meziroční nárůst zaměstnanosti o 45,2 tis. Zaměstnaných tak přibylo o 1,0 %. V mezičtvrtletním srovnání se zaměstnanost zvýšila o 37,7 tis. po očištění od sezónních vlivů. V meziročním nárůstu pracujících opět dominovalo zvýšení počtu pracujících žen (o 30,1 tis.), a celý nárůst byl tažen věkovou kategorií 45-64 let (přírůstek o 45,3 tis.).

U podnikatelů bez zaměstnanců – pracujících na vlastní účet – vzrostl počet zaměstnaných meziročně o 26,5 tis., naopak u podnikatelů se zaměstnanci došlo k poklesu o 9,8 tis. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se takřka nezměnil. Nejvýraznější byl vzestup největší skupiny zaměstnanců (o 26,2 tis.), ovšem byl výrazně slabší než v minulém čtvrtletí.

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let se meziročně zvýšila o 0,6 p. b. na 75,8 %, U mužů vzrostla o 0,4 p. b. na 82,2 %, více u žen o 0,8 p. b. na 69,0 %. Tento trend potvrzují i zrcadlové údaje o počtech ekonomicky neaktivních. Za skupinu 15 a více let se meziročně snížil jejich počet o 35,2 tis. na hodnotu 3 523,1 tis., přičemž neaktivních žen ubylo o 27,8 tis. a neaktivních mužů o 7,4 tis. Počet nepracujících osob, které nesplňují podmínku pro zařazení mezi nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat, se dále meziročně snížil o 13,3 tis. na 50,0 tis. osob. Pracovní rezervy byly v Česku tedy silně vyčerpané.

Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (definice ILO – osoby aktivně hledající práci) dosáhl hodnoty 117,2 tis. osob, což znamenalo drobné meziroční zvýšení o 1,0 tis.; po sezónním očištění ale čísla ukazují mezičtvrtletní pokles o 9,5 tis. osob. Míra nezaměstnanosti tak ve věkové skupině 15–64letých meziročně stagnovala na hodnotě 2,2 %. Z regionálního pohledu byla míra nezaměstnanosti nejvyšší v Moravskoslezském kraji (4,2 %), dále v Karlovarském (3,9 %) a Ústeckém (3,2 %). Naopak nejnižší míru v rámci Česka měl Jihočeský kraj  (1,2 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti poklesla v Pardubickém kraji  (o 1 p. b. na 1,3 %).

Déle než rok si hledalo zaměstnaní 26,9 % nezaměstnaných (31,5 tis.), počet dlouhodobě nezaměstnaných se tak výrazně meziročně snížil o 22,0 tis.

Je nutné připomenout, že terénní praxe VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech, což negativně ovlivňuje zachycení pracovní aktivity cizinců, kteří takové způsoby bydlení často využívají. VŠPS je výběrové šetření v domácnostech, které je váženo a dopočítáváno na údaje demografické statistiky ČR, přičemž populační váhy dosud nezahrnovaly válečné uprchlíky z Ukrajiny.

 

Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané

Meziroční nárůst evidenčního počtu zaměstnanců o 34,8 tis. (0,9 %) se ve světle přílivu uprchlíků z Ukrajiny může jevit nízký. Vysvětlení nabízí jejich časté zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr. Je také nutné si uvědomit, že jde o přepočtené počty zaměstnanců (FTE), přičemž velký počet žen s dětmi byl schopen pracovat pouze na kratší úvazky. Na druhé straně patrně došlo také k úbytku zaměstnanců pocházejících z jiných zemí (Rumunsko, Bulharsko).

Z hlediska jednotlivých odvětví byla situace velmi různorodá. V devíti sekcích CZ-NACE se počet zaměstnanců snížil, ve zbylých deseti zvýšil, celkově v rozsahu od -3,4 % až do 9,0 %. Ten relativně největší nárůst najdeme opětovně ve čtvrté nejmenší sekci činnosti v oblasti nemovitostí, početně představuje zvýšení jen o 3,9 tis. míst. Významnější byl nárůst počtu zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 5,2 %, neboť to bylo o 6,7 tis. míst. Toto odvětví roste dlouhodobě a aktuálně se dostalo na celkovou hodnotu 137,0 tis. Předstihuje tak ubytování, stravování a pohostinství s hodnotou 109,3 tis.; tam najdeme třetí nejvýraznější relativní nárůst o 3,6 %, který početně znamenal 3,8 tis.

Dva početně nejvýznamnější nárůsty ale byly v jiných odvětvích: ve vzdělávání přibylo 10,3 tis. míst a ve zdravotní a sociální péči 9,3 tis., relativně to představovalo 3,2 %, resp. 2,9 %, s ohledem na velikost těchto sekcí CZ-NACE.

Výrazný absolutní nárůst o 6,4 tis. najdeme též ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel, tato sekce je druhá největší, zaměstnává více než půl milionu lidí (517,5 tis. míst). Profesní, vědecké a technické činnosti zvýšily počet zaměstnanců o 5,5 tis. (3,2 %), čímž se dostaly na 174,9 tis.

A nyní se podívejme na druhou skupinu sekcí, kde počty zaměstnanců klesaly, a to v celkovém souhrnu o 11,9 tis. Hlavní podílníci tohoto poklesu jsou dva. Zpracovatelský průmysl zůstává největší sekcí, aktuálně zaměstnává 1 092,4 tis. zaměstnanců, ovšem meziročně jich ubylo o 3,4 tis. (relativně 0,3 %). Zároveň nám tabulka 1 Rychlých informací o průměrných mzdách ukazuje oddíly CZ-NACE z této sekce, které jsou nejvýznamnější z hlediska počtu zaměstnanců. Přírůstek počtu zaměstnanců aktuálně najdeme pouze u výroby elektrických zařízení (1,4 tis., 1,5 %). U výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů došlo ke značnému poklesu (-3,5 tis.; -2,1 %), přesto zůstává největším oddílem českého zpracovatelského průmyslu s 166,6 tis. pracovních míst.

Druhé nejvyšší snížení počtu zaměstnanců bylo ve veřejné správě, kde meziročně ubylo 3,2 tis. pracovních míst, což je pokles o 1,1 %.

S odstupem pak najdeme početní pokles v zemědělství, lesnictví a rybářství (1,9 tis.; 2,0 %). V ostatních činnostech ubylo 1,6 tis. míst, což je relativně o 3,4 %. V administrativních a podpůrných činnostech meziročně ubyla tisícovka zaměstnanců (resp. 0,6 %) na hodnotu 172,7 tis. Tam spadají také agenturní zaměstnanci, tato skupina nejvýrazněji reaguje na ekonomické výkyvy, je tedy vhodným barometrem změn. Předchozí poklesy tu byly hlubší, takže se zdá, že se situace stabilizovala.

Ostatních přírůstky či poklesy byly marginální. Malou výjimkou z dlouhodobého trendu jsou hodnoty u sekce těžby a dobývání, kde byl jednoprocentní nárůst (o 0,2 tis.), přitom však toto odvětví zůstává nejméně významné s celkový počtem pouhých 18,2 tis. pracovních míst. 

 

Průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (43 412 Kč) za 4. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 188 Kč, tedy o 7,9 %, přičemž jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Tempo mezičtvrtletního růstu (po sezónním očištění) se v průběhu roku 2022 zvyšovalo. Meziroční nominální nárůst ve 4. čtvrtletí 2022 pak byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2021.

V reálném vyjádření je ovšem nutné stále mluvit o poklesu mezd. Průměrná mzda po očištění od vlivu inflace totiž poklesla o 6,7 %, což byl již pátý pokles v řadě. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen, ten ve 4. čtvrtletí 2022 dosáhl meziroční hodnoty 15,7 %. Pro úplnost uveďme, že v 1. čtvrtletí 2022 průměrná mzda reálně poklesla o 3,5 %, ve druhém o 9,8 % a ve třetím o 9,7 %. Meziroční nárůst cen byl nejvyšší právě ve 3. čtvrtletí 2022 (17,6 %).

Mzdový vývoj byl značně diferencovaný podle odvětví, i ve srovnání s minulým čtvrtletím. V jedné odvětvové sekci došlo dokonce k nominálnímu poklesu – tou bylo vzdělávání, kde se mzdy snížily o 0,3 %, resp. o 147 Kč, na hodnotu 49 021 Kč. V ostatních odvětvích došlo k růstu v rozpětí od 4,5 % až do 14,6 %.

Nejslabší nominální nárůst (po vzdělávání) najdeme u zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda zvýšila o 4,5 % na 48 074 Kč. Bez těchto dvou odvětví s vysokou dominancí státu, které dohromady zaměstnávají 16,5 % všech zaměstnanců a působily jako brzda, by mzdy rostly zhruba devítiprocentním meziročním tempem. Sekce zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi měla nárůst nižší než osmiprocentní (7,4 %), jinak ve všech zbývajících byl vyšší.

Na druhé straně růst mezd táhla nejvíce vzhůru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (14,6 %; tj. o 8 282 Kč), kde se průměrná mzda dostala na úroveň 65 034 Kč. Byla tak třetí nejvyšší ze sekcí CZ-NACE.

Na prvním místě zůstaly informační a komunikační činnosti, kde stoupla průměrná mzda o 9,1 % na výsledných 73 053 Kč. Druhou nejvyšší průměrnou mzdu najdeme v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o 10,3 % na 66 400 Kč.

Propouštění nízko placených pracovníků patrně stojí za zvýšením průměru o 11,6 % v odvětví ostatní činnosti. V těžbě a dobývání vzrostla průměrná mzda o 10,1 % na 48 822 Kč.  V administrativních a podpůrných činnostech se zvýšily mzdy desetiprocentním tempem, mzdová úroveň tak dosáhla 29 779 Kč, byla tak druhá nejnižší. Vůbec nejnižší průměrnou mzdu měli nadále zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (24 686 Kč), přičemž meziročně se zvýšila o 8,8 %.

U zbylých sekcí se rozsah nominálního růstu mezd pohyboval od 8,1 % ve veřejné správě a obraně po 9,8 % v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Ve zpracovatelském průmyslu, jako největší sekci CZ-NACE, se mzdy zvýšily o 9,3 % na 41 549 Kč. O málo slabší růst (9,0 %) najdeme ve stavebnictví, kde mzdy stouply na 37 223 Kč. V dopravě a skladování o 9,7 % na 38 706 Kč. Ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel jako druhé početně nejvýznamnější sekci mzdy stouply o 8,5 % na 39 574 Kč.

Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 4. čtvrtletí 2022 charakteristické nižším počtem neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ve 4.čtvrtletí tvoří zpravidla významný podíl výdělku mimořádné odměny.

Z hlediska reálných mezd byly všechny zde zmiňované nárůsty nižší než inflace, a šlo tedy o poklesy. Lze tak předpokládat, že až na menší výjimky došlo u všech českých zaměstnanců k meziročnímu poklesu kupní síly výdělků.

 

Regionální vývoj

Krajské výsledky nevykreslují tak výrazné rozdíly, jako vidíme u odvětví. Nicméně z pohledu počtu zaměstnanců ve 4. čtvrtletí 2022 došlo u pěti krajů k menším meziročním poklesům, o 0,7 % v Ústeckém kraji, o 0,4 % v Olomouckém a Zlínském, o 0,2 % v Moravskoslezském a o 0,1 % v kraji Vysočina. Na druhé straně opět výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (o 3,3 %), což navazuje i na trend patrný v předcovidovém období. Vyšší nárůst byl i v Plzeňském (1,7 %) a ve Středočeském kraji (0,8 %). V Jihomoravském kraji se zvýšil počet zaměstnanců o 0,5 % a v ostatních krajích méně.

U vývoje průměrných mezd je těžké nalézt nějaké jednotící pravidlo. Nejnižší nominální růst (6,5 %) byl v Karlovarském kraji, slabší byl také v Plzeňském a Pardubickém kraji (shodně 6,7 %).

Naopak nejvyšší mzdový růst zaznamenal Středočeský kraj (8,5 %), po něm Jihočeský (8,3 %), následován Ústeckým (8,2 %) a Jihomoravským (8,1 %).

Podle absolutní úrovně výdělků zůstává hlavní město nadále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 52 213 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 43 730 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (38 019 Kč), s odstupem následován Pardubickým krajem, kde se průměrná mzda dostala na 39 345 Kč.

 

Kumulativní výsledky za celý rok 2022 a srovnání s rokem 2018

Za rok 2022 se evidenční počet zaměstnanců zvýšil o 0,9 %. Průměrná mzda (40 353 Kč) vzrostla nominálně o 6,5 %, reálně však poklesla o 7,5 %, neboť inflace dosáhla 15,1 %.

Meziroční indexy za celoroční údaje tak ukazují obrázek, který se výrazně neodlišuje od čtvrtletních. Zajímavější může být porovnání odvětvového vývoje v delším časovém období, např. za čtyřleté období od roku 2018. Kumulativní údaje jsou v tomto směru stabilizovanější a tudíž porovnatelnější než čtvrtletní.

Celkově se průměrná mzda za 4leté období zvýšila nominálně o 25,9 %. Reálně však nedosahuje ani úrovně roku 2018, je o 0,5 % nižší kvůli vysoké inflaci, neboť index spotřebitelských cen byl za jmenované období vyšší než nominální mzdový nárůst.

 

Graf 1 Vývoj průměrných mezd ve vybraných odvětvích, roky 2018-2022 

 

V odvětví administrativní a podpůrné činnosti se mzdy zvýšily relativně nejvíce, z 20 955 Kč na 28 795 Kč, za uvedené čtyři roky tak stouply o 37,4 %, což zvýšení cen bohatě vykompenzovalo. Na opačném konci najdeme veřejnou správu a obranu, kde se průměrný plat dostal pouze z 36 323 Kč na 42 725 Kč, tedy vzrostl jen o 17,6 %.

Druhý nejnižší růst byl v těžbě a dobývání, z 36 028 Kč na 43 149 Kč, tedy o 19,8 %. Zpracovatelský průmysl s nominálním nárůstem o 22,0 % je na třetím místě, průměrná mzda se zvýšila z 31 893 Kč na 38 899 Kč.

Mzdový vývoj byl v některých odvětvích ale vše jiné než plynulý. Propady v roce 2020 v souvislosti s protiinfekčními opatřeními zaznamenala odvětví nemovitostí, kde však celkově mzdy vzrostly výrazně o 29,4 %, a také ubytování, stravování a pohostinství, kde se naopak za celé období zvýšily mzdy pouze o 23,0 % z 19 272 Kč na 23 708 Kč. Nevyrovnaný vývoj je patrný na přiloženém grafu také u peněžnictví a pojišťovnictví, kde celkově vzrostly mzdy o 24,0 % z 54 882 Kč na 68 030 Kč.

Různorodost vývoje se rovněž odrazila v některých změnách v pořadí odvětví od nejlépe po nejhůře placené. Speciální jsou v tomto směru odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče, kde odměňování závisí ve velké míře na vládních rozhodnutích o úpravách tarifů. Ve vzdělávání v letech 2018-2020 průměrná mzda výrazně stoupala, ale potom začala brzdit; celkově se tak zvýšila o 31,8 % z 31 464 Kč na 41 485 Kč. Zatímco v roce 2018 tak byla ještě pod úrovní průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu (o 429 Kč), v roce 2022 jí již značně překonávala (o 2 586 Kč). Ještě prudší byl růst ve zdravotní a sociální péči – až do roku 2021, kdy byly vyplaceny vysoké mimořádné (covidové) odměny, avšak potom přišel mzdový pád. Celkově tam vzrostly mzdy o 31,1 % z 33 871 Kč na 44 417 Kč, čímž toto odvětví překonalo mzdovou úroveň ve veřejné správě a obraně.

Vcelku plynulý vývoj najdeme u informačních a komunikačních činností a u energetiky, což jsou odvětví s nejvyšší, resp. třetí nejvyšší absolutní úrovní průměrné mzdy (viz graf).

Pozoruhodný vývoj zaznamenala odvětví také z hlediska evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvíce se zvýšil u informačních a komunikačních činností, kde za čtyřleté období přibylo 12,4 %. Výrazných 11,8 % to bylo u vzdělávání a 9,0 % v nemovitostech. Naopak největší propad počtu zaměstnanců najdeme v těžbě a dobývání, kde zmizela skoro čtvrtina pracovních míst (23,1 %). Další silné poklesy byly v administrativních a podpůrných činnostech (17,6 %) a v ubytování, stravování a pohostinství (12,1 %). V často mediálně diskutované veřejné správě a obraně došlo k poklesu o 0,1 %.

 

Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví

Rychlá informace ČSÚ o mzdách obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. Ve 4. čtvrtletí 2022 se mzdový medián dostal na 37 463 Kč, to je o 3 084 Kč (o 9,0 %) více než ve stejném období předchozího roku.

Mzdová distribuce se ve 4. čtvrtletí 2022 ve srovnání s loňským rokem mírně zúžila. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 666 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 8,0 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 70 514 Kč (horní decil se zvýšil o 7,2 %). Decilový poměr se meziročně snížil o 0,03 bodu. V tomto vývoji hrály výlučnou roli ženy, u mužů se distribuce naopak rozšířila.

Prostřední mzdy mužů byly stále výrazně vyšší než u žen, ve 4. čtvrtletí 2022 byla mediánová mzda žen 34 554 Kč, zatímco u mužů 40 232 Kč. Mezera v prostředních výdělcích tak činila 14,1 %.

Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je výrazněji vyšší než u žen, k čemuž poslední vývoj ještě dopomohl. Na horním decilu se ženské výdělky aktuálně zvýšily o 4,4 %, zatímco u mužů vzrostly o 9,6 %. Ženy tak měly horní decil 62 986 Kč a muži 78 190 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 19,4 %. U nízkých výdělků je rozdíl tradičně nižší: ženám aktuálně vzrostl dolní decil o 8,5 % na 17 817 Kč, mužům pak o 6,5 % na 19 463 Kč, což ve výsledku představuje mezeru 8,5 %.

 

* * *

 

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za celý rok 2022 přináší podrobnější vhled do mzdových struktur, distribucí a socioekonomických třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

ISPV sleduje zaměstnance i podle státního občanství, což bylo pro loňský rok zvláště důležité. Průměrný počet zaměstnanců s ukrajinským občanstvím v tomto výběrovém šetření se po dopočtech meziročně zvýšil o 44,4 %, z 68,4 tis. na 98,7 tis., čímž tato skupina značně překonala Slováky (73,1 tis.). Prostřední mzdy Ukrajinců byly vždy velice nízké, nejmenší z velkých cizineckých skupin v ČR. V roce 2022 dosáhla jen 28 415 Kč, tříčtvrtinové úrovně mezd českých občanů, a byly také meziročně vyšší pouze o 3,3 %, zatímco mediánová mzda českých občanů (37 690 Kč) se zvýšila o 6,6 %.

Velmi vysoké mediánové mzdy měli v Česku tradičně Slováci (41 599 Kč) a byly meziročně vyšší o 7,9 %. Podstatně nižší než české byly také mzdové úrovně u dalších tří menších cizineckých skupin, tedy Bulharů (31 575 Kč), Rumunů (31 629 Kč) a Poláků (34 791 Kč). Zatímco počet záznamů Rumunů a Bulharů se v databázi ISPV meziročně značně snížil (o 9,7 %; resp. o 6,3 %), počet Poláků vzrostl o 2,7 %. Počet občanů Slovenska vzrostl jen nevýrazně (o 0,5 %), mnohem více stoupaly počty u ostatních státních občanství.

Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 74 151 Kč, meziročně se zvýšil o 7,3 %. Jejich mzdy jsou nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 170 073 Kč a opačná desetina méně než 38 102 Kč. Druhá nejvyšší úroveň byla u specialistů s 52 455 Kč (zvýšení jen o 4,1 %). Třetí hlavní třída zahrnuje technické a odborné pracovníky, kteří měli medián 42 769 Kč, a čtvrtá hlavní třída Úředníci 32 460 Kč. Pracovníci ve službách a prodeji často patří k nízkovýdělkovým zaměstnancům[1]: měli decilové rozpětí 19 193 Kč až 45 261 Kč a medián 28 573 Kč. Nejvíce (o 8,4 %) meziročně vzrostl medián řemeslníků a opravářů, který se tak dostal na úroveň 35 197 Kč; zároveň zde došlo k meziročnímu snížení počtu záznamů. Obsluha strojů a zařízení, montéři pak měla 33 494 Kč (zvýšení o 6,9 %). U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je vždy nejnižší mzdová úroveň, aktuálně vzrostl medián o 5,4 % na 23 308 Kč, mají tedy nadpoloviční podíl nízkovýdělkových zaměstnanců, decilové rozpětí bylo 16 848 Kč až 36 103 Kč. Zároveň u nich došlo k nejvyššímu meziročnímu zvýšení počtu záznamů (o 4,4 %). U malé hlavní třídy zaměstnanců v ozbrojených silách došlo k pouze nevýraznému zvýšení prostředního platu o 1,8 % na 42 793 Kč.

Podle věkových kategorií pobírali nejnižší mzdy zaměstnanci do 20 let (medián 27 143 Kč), jen každý desátý překročil hranici 37 140 Kč; zároveň jich meziročně ve vzorku přibylo nejvíce (takřka o 15 %). Ve věku 20–29 let byl medián mezd již značně vyšší (34 335 Kč) a pro kategorii 30–39 let byl medián nejvyšší (39 387 Kč). V dalších věkových kategoriích se mzdy snižují, na 38 489 Kč pro nejpočetnější kategorii 40-49 let; a shodně na 36 879 Kč pro kategorii 50-59 let i pro 60leté a starší. Meziroční nárůsty mediánů se příliš nelišily.

Mzdy jsou také značně strukturované podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance. Nejvyšší výdělky pobírají vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 52 865 Kč. Mzdy zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním zůstaly naopak nejnižší (28 774 Kč). Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (38 204 Kč) než ti bez ní (31 646 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (43 566 Kč). Nejrychleji rostly mzdy u méně vzdělaných zaměstnanců, nejvíce (o 8,7 %) vzrostl devátý decil u středního vzdělání bez maturity. Nejmenší nárůst byl naopak u vyššího odborného a bakalářského vzdělání ve střední a vyšší oblasti (medián o 4,4 %, devátý decil o 3,3 %), slabší byl také u vysokoškoláků.

 

 

Autor/Kontakt/Zpracoval

Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@czso.cz