Ekonomika USA v závěru loňského roku solidně rostla (Komentář)

Dnešní data z USA lehce překonala očekávání. Americká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 2,9 % q/q (v anualizovaném vyjádření). Mírné překvapení oproti tržnímu konsenzu ve výši 2,5 % q/q se koncentrovalo hlavně na zásoby. Naopak spotřeba domácností byla lehce slabší. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu poklesl na 186 tis., tedy nejnižší hodnotu od dubna 2022, což potvrzuje přetrvávající napětí na americkém trhu práce. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby za prosinec sice překonaly tržní odhad, podílely se na tom ale hlavně volatilní položky dopravy, bez nich se očekávání zhruba naplnila. Dolar tak ve výsledku dnes k euru posílil o zhruba 0,2 % na 1,089 USD/EUR.

Poslední vyjádření z ČNB před začátkem mediální karantény změnu postojů nepřinesla. Viceguvernérka E. Zamrazilová v rozhovoru pro E15 uvedla, že další zvýšení sazeb, které implikovala poslední prognóza expertů ČNB, by podle ní nepřineslo výrazně rychlejší zpomalování inflace. Současně nevyloučila jejich pokles ve druhé polovině letošního roku. Případné snižování sazeb nicméně podmiňuje dostatečnou jistotou, že se inflační tlaky znovu neoživí. Vyjádření zaznělo i z menšinového jestřábího tábora od T. Holuba, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že by podpořil další zvýšení úrokových sazeb. My na nadcházejícím zasedání, které je na programu příští čtvrtek, změnu měnověpolitických úrokových sazeb nečekáme. Na současných 7 % by podle nás mohla dvoutýdenní repo sazba setrvat až do srpna, kdy by mělo dojít k jejímu prvnímu snížení.

Koruna korigovala včerejší zisky. Znovu se tak vyhoupla lehce nad 23,80 CZK/EUR. I tak si od začátku roku k euru připsala navzdory očekáváním finančního trhu již asi 1,5 %. Přispívá k tomu zřejmě ústup rizikové averze související s nenaplněním scénáře vážné energetické krize a oživení zahraničního obchodu s eurozónou na pozadí zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích. Pomyslnou ochrannou ruku nad domácí měnou nadále drží i ČNB. Od loňského listopadu však zřejmě nemusela intervenovat a stále disponuje značnými devizovými rezervami. Úrokový diferenciál se však na druhou stranu vlivem růstu sazeb v eurozóně viditelně zužuje, což podle nás bude ještě pokračovat (terminální depozitní sazbu ECB čekáme na 3,75 %), inflace pak nadále zůstává oproti eurozóně výrazně vyšší. To jsou podle nás hlavní faktory, které by měly přispět k tomu, že koruna bude v průběhu letoška mít tendenci svoje nedávně zisky vůči euru korigovat. Naši prognózu naleznete v nových Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEOQ123cj.