Albánie bude stavět další úsek tranzitního plynovodu. Transitní plynovod IAP (Ionian Adriatic Pipeline) umožní propojení stávajícího albánského transitního plynovodu TAP (Trans Adriatic Pipeline) s plynovou soustavou Chorvatska.
Albánie bude stavět další úsek tranzitního plynovodu
23.01.2023 / 11:05 | Aktualizováno: 23.01.2023 / 11:14
Transitní plynovod IAP (Ionian Adriatic Pipeline) umožní propojení stávajícího albánského transitního plynovodu TAP (Trans Adriatic Pipeline) s plynovou soustavou Chorvatska. Pro Albánii bude plynovod znamenat možnost plynofikace oblastí severní Albánie a reexportu dováženého kapalného plynu z přístavního terminálu Vlora do zemí Jižní a Střední Evropy.
Plynovod IAP je společným projektem Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Chorvatska. Potrubí o celkové délce 516 km (z toho 167 km na albánském území) povede z albánského Fieru do chorvatského Splitu, kde se napojí na místní distribuční soustavu. Práce na albánské části plynovodu měly započít v roce 2021, ale jsou zpožděny. Předpokládaná doba výstavby albánského úseku je 5 let. Náklady celé stavby mají dosáhnout 610 mil. EUR, z čehož albánský úsek činí 288 mil. EUR.
Na soustavu plynovodů TAP a IAP by se měl v budoucnu napojit další plynovod ALKOGAP, který bude přivádět zemní plyn z Albánie do Kosova a dále do Srbska. Podle studie proveditelnosti financované grantem WBIF (West Balkan Investment Framework) si projekt vyžádá náklady ve výši 211 EUR. Financování bude řešeno půjčkou Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj.
Plynovod IAP otevře Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech v oblastech Severní Albánie, tedy oblastech značně vzdálené od trasy nedávno otevřeného plynovodu TAP vedoucího z Jihovýchodní Albánie (město Korča) do její jihozápadní části (město Fier) odkud pokračuje dále pod mořem do Itálie.
Albánie, stejně jako Černá Hora a Kosovo, není zatím připojena na žádnou regionální síť zemního plynu. Funkční plynová síť neexistuje. Albánie sice disponuje ložisky plynu o velikosti 5,7 mld. m3, zemní plyn se ale netěží a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje.
Chystaný rozvoj plynofikace Albánie v příštích letech je příležitostí pro zkušené a vysoce kvalifikované české firmy působící v této oblasti. Součástí plynofikace Albánie má být i řada místních plynárenských projektů, z nichž možno jmenovat např. přeměnu tepelné elektrárny Vlora o výkonu 97 MW na plyn a její napojení na plynovod vedoucí z budoucího LNG terminálu Vlora, vybudování velkokapacitního podzemního zásobníku plynu v oblasti Dumre, napojení na plynovou síť průmyslových závodů na zpracování rud v oblasti Ebassan nebo vybudování distribučních sítí pro domácnosti ve městech Vlore, Durres a Tirana.
Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz