Ministři financí zemí EU probrali plány švédského předsednictví a výplatu pomoci Ukrajině

V Bruselu se v úterý 17. ledna sešla poprvé za švédského předsednictví Rada pro hospodářské a finanční věci. Na programu měla debatu o platbě z balíku dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině a o zahrnutí unijních peněz na podporu energetické nezávislosti na Rusku do národních plánů obnovy. Švédské předsednictví, které začátkem roku převzalo vedení unijní sedmadvacítky, představilo své plány pro následujícího půl roku. Delegaci ČR vedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Švédské předsednictví působí v prostředí velké ekonomické nejistoty, vysoké inflace, vážné energetické krize a rychle rostoucích úrokových sazeb omezujících spotřebu, výrobu a investice. Vlády členských států jsou pod silným tlakem, aby zvládly dopady na domácnosti a podniky. Předsednictví bude v této náročné situaci usilovat o jednotu a o účinné a rozumné využívání společných nástrojů, které jsou k dispozici,“ řekla při představení pracovního program na první pololetí roku v oblasti hospodářských a finančních záležitostí švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová.

Podpora Ukrajině

Komise ministry informovala o hospodářské a finanční situaci na Ukrajině a o provádění makrofinanční pomoci Ukrajině. Podpora Ukrajiny včetně jednání o makrofinanční pomoci patřily mezi priority také českého předsednictví v Radě.

„V této zásadní době urychlujeme naši makrofinanční pomoc Ukrajině. Práce postupuje rychle, aby bylo zajištěno, že první výplata z dohodnutých 18 miliard EUR, čítající přibližně 3 miliardy EUR, se dostane co nejdříve na Ukrajinu. Jednou z našich klíčových priorit je nejen poskytnout okamžitou podporu likvidity, ale také pokročit v práci na dlouhodobé rekonstrukci Ukrajiny,“ řekla k tématu švédská ministryně Elisabeth Svantessonová.

Komise podepsala memorandum o porozumění s Ukrajinou v pondělí a v úterý byla vyplacena první část pomoci ve výši 3 miliard eur.

Debata o plánech obnovy a odolnosti

Rada schválila pozměňující prováděcí rozhodnutí Rady schvalující posouzení Komise týkající se plánu obnovy a odolnosti Lucemburska. Jedná se o úpravu technického charakteru. Jeho účelem je zohlednit aktualizovaný snížený maximální finanční příspěvek (82,7 milionu EUR namísto 93,3 milionu EUR). Lucembursko bylo mezi úplně prvními členskými státy, jejichž národní plán obnovy a odolnosti dostal zelenou (13. července 2021).

Očekává se, že v průběhu roku 2023 si každý z 27 členských států postupně alespoň jednou vyžádá prováděcí rozhodnutí týkající se aktualizací svých národních plánů obnovy a odolnosti, aby mohl získat přístup k novým grantům REPowerEU, nebo požádat o dostupné půjčky, nebo zohlednit aktualizovanou alokaci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).

Ministři také schválili návrh závěrů Rady ke Zprávě mechanismu varování (AMR), k Roční analýze udržitelného růstu (ASGS) a Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny pro rok 2023, které bude předloženo Evropské radě ke schválení na jejím březnovém zasedání, než bude moci být přijato Radou na některém z jejích nadcházejících zasedání.

Zdroj: Rada EU, Úřad vlády

Foto: Švédská ministryně financí se ujala v rámci předsednictví vedení Rady pro hospodářské a finanční záležitosti. Zdroj: Rada