Jak ovlivní nová hlava státu českou ekonomiku? Při vítězství Pavla a Nerudové spíše stoupá pravděpodobnost přijetí eura v první půli 30. let, při vítězství Babiše spíše klesá

Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

To proto, že vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky. Tento orgán zodpovídá za měnovou politiku České republiky. Měnová politika je jedním ze dvou pilířů hospodářské politiky každého ekonomicky vyspělého státu. Druhým pilířem je politika fiskální neboli rozpočtová, za kterou zodpovídá v prvé řadě vláda. Zatímco tedy voliči v parlamentních volbách volí osoby zodpovídající za jeden pilíř ekonomického výkonu země, prezident či prezidentka vybírá dle vlastního uvážení osoby zodpovídající za pilíř druhý.

Hlava státu vzešlá z probíhajících voleb ovšem nebude moci v letos začínajícím funkčním období bankovní radu ČNB příliš obměnit. To proto, že nový prezident či prezidentka řádně povládne po dobu pěti let, tedy do začátku roku 2028. Šesti ze sedmi členům bankovní rady ČNB ale vyprchá mandát až v polovině roku 2028, případně až v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž vyprchá funkční období koncem roku 2024. Nyní zvolený prezident či prezidentka tak během svého řádného funkčního období bude moci učinit v sedmičlenné bankovní radě jedinou personální změnu, pokud se tedy nerozhodne Holuba znovujmenovat a prodloužit mu tak mandát až do roku 2030.

Důvodem této situace je fakt, že zatímco hlava státu je volena na pět let, členové bankovní rady ČNB jsou jmenováni na šest let. Končící prezident Miloš Zeman přitom loni s platností buď od poloviny roku 2022 nebo od února 2023 jmenoval celkem šest členů bankovní rady. Tedy všechny kromě zmíněného Holuba.

Samozřejmě, při vítězství v letošním prezidentském klání mírně stoupá pravděpodobnost, že daná hlava státu bude vládnout také ve druhém funkčním období, tedy v letech 2028 až 2033. Prezident či prezidentka bude veřejnosti velmi dobře známý nebo známá z let prvního funkčního období 2023 až 2028, což může být výhoda oproti ostatním kandidátům ve volbách roku 2028.

Funkční období hlavy státu let 2028 až 2033 bude z hlediska obměny bankovní rady ČNB mnohem zajímavější než to, které započíná letos. Hlava státu totiž hned po několika měsících v úřadu bude muset vybrat nového guvernéra ČNB a rozhodnout o obsazení dalších tří křesel v její bankovní radě. Po necelém roce svého vládnutí, na přelomu let 2028 a 2029, pak rozhodne o obsazení dalších dvou křesel k bankovní radě. A koncem roku 2030 o dalším. Během necelých prvních tří let svého funkčního období bude moci prezident či prezidentka vládnoucí v letech 2028 až 2033 obměnit celou bankovní radu ČNB a zcela ji tak proměnit k „obrazu svému“.

Lze tak třeba sázet na to, že pokud by byla hlava státu v letech 2028 až 2023 jednoznačně nakloněna přijetí eura, promění bankovní radu právě tak, aby i ona sestávala z expertů jednoznačně nakloněných přijetí jednotné evropské měny. Jestliže tedy v nyní probíhajících volbách zvítězí kandidát či kandidátka podporující přijetí eura, nepatrně stoupá šance na jeho přijetí v první polovině 30. let. To tedy platí, pokud z favorizovaných kandidátů zvítězí Petr Pavel nebo Danuše Nerudová. Jestliže by zvítězil Andrej Babiš pravděpodobnost přijetí eura v první polovině 30. let spíše klesne, neboť Babiš se vyjadřuje spíše proti jeho přijetí. Ve všech případech to ale předpokládá, že by byl nyní vítězný kandidát či kandidátka znovuzvolen či znovuzvolena v roce 2028 a že by si do té doby uchoval či uchovala svůj stávající postoj k přijetí eura.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku