Inflace bude v lednu na vrcholu, pak začne klesat - Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB u Václava Moravce na ČT1 -v lednovém čísle už nebude tříměsíční tlumící efekt úsporného tarifu a to inflaci vystřelí nad 18 %, z tohoto vrcholu začne klesat během jara

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Václav Moravec (ČT1 8. 1. 2023, pořad Otázky Václava Moravce)

„V lednovém čísle už nebude tříměsíční tlumící efekt úsporného tarifu a to inflaci vystřelí nad 18 %. Z tohoto vrcholu začne klesat během jara,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady Tomáš Holub.

• Video (externí odkaz na web ČT)
  Rozhovor v čase 25:00

Václav Moravec, moderátor
Česká koruna vstoupila do nového roku v silné pozici. Vůči evropské měně vykazuje nejlepší výsledky od léta roku 2011. Exportérům přidělává vrásky, dovozci však mají radost. Zboží ze zahraničí totiž nakupují levněji a nakonec může zlevnit i pro konečné zákazníky. Na posilování koruny v boji s rekordní inflací v poslední době ve zvýšené míře sází i Česká národní banka. Loni na to použila v přepočtu přibližně 700 miliard korun v posledních dvou měsících, ale už téměř nezasahovala.

Michal Stupavský, investiční stratég, Conseq, 30. 12. 2022
Má Česká národní banka minimálně na několik měsíců dostatek střeliva na to, aby českou měnu uchránila a bránila přílišné volatilitě, respektive nějakému významnějšímu oslabení.

Václav Moravec, moderátor
Loňský rok byl rokem rekordního zdražování. Už v lednu bylo jasné, že Češi, Moravané a Slezané budou čelit dvojcifernému tempu růstu cen. Po vpádu Ruska na Ukrajinu inflace zrychlila. Nejvýš se vyšplhala v září, na 18 %. Nejaktuálnější data jsou za listopad, přes 16 %. Nejvíce to lidé pocítili u energií a u potravin.

Jan Gloss, majitel, Tymián bistro Pardubice, 26. 12. 2022
Když jsem otvíral bistro, tak už jsem automaticky počítal s tím, že je vysoká inflace, nicméně v průběhu těch čtyřech měsíců, kdy máme otevřeno, i tak ceny vstupů, to znamená surovin, energií, se zvýšily natolik, že se bohužel nevyhneme i dalšímu navyšování cen.

Václav Moravec, moderátor
Ani letošní rok nebude jednoduchý. Ekonomové sice očekávají postupný pokles růstu cen, k dvouprocentnímu cíli České národní banky se ovšem inflace podle odhadů přiblíží nejdříve v první polovině roku 2024.

Michal Skořepa, ekonom, Česká spořitelna, 21. 12. 2022
Inflace by pravděpodobně měla začít klesat velmi pomalu, ale měla by začít klesat už začátkem příštího roku, v prvních měsících, řekněme, s tím, že v druhé půlce roku už by inflace zřejmě měla poklesnout pod desítku.

Petr Fiala, premiér, předseda strany, 30. 12. 2022
Česká republika má dobré podmínky pro to, abychom se vypořádali jak s rostoucími, nebo s těmi vysokými cenami energií, tak abychom zajistili dostatek energií pro naše občany a firmy. A nakonec i to, abychom zkrotili inflaci.

Václav Moravec, moderátor
Nejen tuzemské hospodářství se podle ekonomů teď nachází na začátku recese. Ta se projevuje i nižší poptávkou, kterou už firmy pociťují.

Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory, 21. 12. 2022
Já se obávám, že recese bude relativně dlouhá, protože lidé se začali bát, teď se bavíme vlastně o psychologii, o rozhodnutí, že vlastně bude hůř, takže první zlepšení nečekám dřív než koncem jara. A obávám se, že minimálně do podzimu se ještě budeme potýkat s velkými propady poptávky.

Václav Moravec, moderátor
Minulý rok vybral stát na daních z příjmů fyzických i právnických osob 275 miliard korun. To je o 37 miliard víc než rok předtím. Meziročně stouplo i inkaso daně z přidané hodnoty, o 15 % na 345 miliard korun, i tak činil schodek rozpočtu státu 360 400 000 000 Kč.Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle ministra financí Zbyňka Stanjura vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů. 17,5 miliardy korun na úsporný tarif. Na energie pro domácnosti nebo zhruba 11 miliard na zvýšené sociální dávky. Dalšími hosty Otázek jsou: členka NERVu, poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, vítejte po čase v Otázkách. Hezký nový rok 2023 přeji.

Helena Horská, členka NERV, poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Reiffeisenbank
I vám i posluchačům přeju krásný nový rok a děkuju za pozvání.

Václav Moravec, moderátor
A děkuji to, že pozvání přijal člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub i vám hezký nový rok. Dobrý den.

Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky
Já děkuji a hezké odpoledne i celý letošní rok.

Václav Moravec, moderátor
Inflace, o které jsme se bavili v úvodu, kterou jsem otevřel tu naši diskuzi, inflace v prosinci, rozptyly mezi 16–17 procenty, co je pravděpodobnější 16 nebo 17, paní Horská?

Helena Horská, členka NERV, poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Reiffeisenbank
Já už se tady bojím v Otázkách Václava Moravce cokoliv prognózovat, protože ten vývoj je velmi nejistý a data za Německo a eurozónu ukazují, že naopak prosinec v těchto zemích překvapil nižším než očekávaným růstem inflace, a právě kvůli cenám energií, které se zklidnily. A za to jsem velmi ráda, takže já doufám, že to číslo bude právě na té spodní hranici prvních odhadů.

Václav Moravec, moderátor
Tedy pod 16.

Helena Horská, členka NERV, poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Reiffeisenbank
To znamená pod 16 %. prosincová inflace podle mě ta krajní informace, pro mě bude důležité, myslím, že pro centrální banku obzvlášť bude důležitá lednová inflace a tam je obrovský otazník, velká nejistota, velká neznámá. A tuto informaci dostaneme až počátkem února, takže za mě velký otazník a velká nejistota zůstává na téma lednová inflace.

Václav Moravec, moderátor
Tomáši, vy 16 nebo 17, 16% hranici očekáváte tu inflaci v prosinci loňského.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Pod 16% hranicí asi ne, jsem na tom obdobně jako Helena, to znamená, úplně si netroufám odhadovat, ale souhlasím s tím, že klíčové bude to lednové číslo, tam si myslím, že ještě asi přelezeme 18% hranici. Doufám, že ne o moc.

Václav Moravec, moderátor
U lednového čísla?

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
U lednového čísla, protože tam vlastně vypadne ten dopad tzv. úsporného tarifu, respektive toho, jak ho Český statistický úřad započítal do inflace, a to nás jakoby trošičku ještě vystřelí nahoru, ale to už by měla skutečně být ta krajní horní mez toho inflačního výkyvu a z ní bychom pak měli začít během jara sestupovat dolů, to je myslím teď to důležitější. To, co je nepříjemné, je, že vlastně to číslo za leden my dostaneme sice zkraje února, ale až po únorovém měnovém zasedání bankovní rady České národní banky, takže vlastně první příležitost, kdy ho budeme moci zohlednit při měnově politickém rozhodování, bude až koncem března.

Václav Moravec, moderátor
Když Helena mluvila o té nejistotě v souvislosti s lednovou inflací, vy jste už zmínil ten spor o započítání toho úsporného tarifu, je to jen ta jediná neznámá ohledně lednové inflace, nebo máte daleko důležitější neznámé?

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
To už je známá, my víme, jak to statistický úřad zakomponoval a víme, že vlastně ten úsporný tarif byl pouze na 3 měsíce, takže s jistotou víme, že v lednu vypadne. To, co je vlastně ta neznámá, že pokaždé v lednu dochází k přeceňování toho zboží, které se nemění moc často z hlediska svých cen, ale vždycky znamená určité poskočení cenové hladiny a my vlastně teď máme velkou nejistotu, jak moc poskočí v letošním roce. Na jednu stranu nepochybně v tom prostředí vysoce rostoucích cen energií a dalších komodit tam bude tendence podniků a firem promítat to zvýšení větší. Na druhou stranu můžeme jakoby mít určitou naději, že po té, co ty firmy byly donuceny upravovat své ceníky pružněji v průběhu minulého roku, tak zas u nich by takový důvod pro další navýšení být nemusel, ale skutečně, jak to nakonec dopadne, to je v tuto chvíli velmi nejisté.

Václav Moravec, moderátor
Popsal Tomáš Holub ty neznámé, o kterých jste, Heleno, mluvila?

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Určitě. Zmínil právě ten největší, vlastně tu největší neznámou, a to je tzv. lednové přeceňování, efekt lednových ceníků. A určitě bych zmínila, a o tom mluvil, to znamená přechod na ten úsporný tarif na ten cenový strop, to znamená, pro nás je velká neznámá, jak se toto promítne v cenové hladině běžného spotřebního zboží. A samozřejmě můžeme se bavit dál o dalších faktorech, jako je vývoj cen potravin, vývoj cen, ale i především služeb, kde jsou ty největší vlivy těch lednových ceníků. Takže ano, shrnul velmi precizně.

Václav Moravec, moderátor
Ale teď, když jsme právě u té lednové inflace, Tomáš Holub očekává, že ještě vystřelí nad těch 18 %, ale pak by se mohla začít snižovat, když se podíváme na ceny plynu a ceny energií, tak jsou poměrně optimistické, vývoje na burza. Kupříkladu cena plynu na burze se teď nachází pod úrovní administrativně stanoveného stropu, o kterém mluvila Helena Horská, který v České republice teď činí 2 500 Kč za megawatthodinu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh teď klesá, a to díky neobvykle teplému počasí v Evropě. 21. prosince, jak sami vidíte, se dostala pod 100 EUR za megawatthodinu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu v Nizozemsku ve středu poklesla na 64 EUR za megawatthodinu, což je v přepočtu nějakých 1 535 Kč. A cena elektrické energie, ještě druhý pohled, od začátku prosince, i ta klesá, 7. prosince vystoupila na 396 EUR za megawatthodinu, což bylo nejvýše a v těch posledních dnech se dostala pod 200 EUR za megawatthodinu. Tomáši, to znamená, to by mohly být relativně optimistické zprávy pro tu únorovou inflaci popřípadě v lednu. Nejste tak optimistický?

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
No, úplně optimistický nejsem, protože většina domácností nemá svoji cenu přímo navázanou na ten aktuální tržní vývoj, tak jako ty předchozí vysoké úrovně těchto komodit energetických se propisovaly do spotřebitelské inflace se zpožděním, tak i to, co tady, pane redaktore, citujete, to jsou nepochybně příznivé zprávy, ale budou se promítat později, až někdy v průběhu roku 2023, anebo na začátku roku 2024, samozřejmě za podmínky, že tyto nižší ceny vydrží, ale, ale s tím číslem za leden to udělá velmi málo.

Václav Moravec, moderátor
Jinými slovy, nemůže se to zastropování, které je na 2 roky, pak de facto jako vymstít, protože ty energetické firmy budou tlačit na vysoké ceny energií a přitom cena na burzách bude odlišná. Teď to berte jako provokaci, nejdříve novináři volají po zastropování a politici a pak najednou zase se budou držet uměle vysoko ty ceny.

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Tak to je právě o tom mechanismu nastavení cenového stropu. Souhlasím s Tomášem, že dělat si velkou radost a velká očekávání z toho současného nízkého vývoje cen energií, je předčasné, protože velmi dobře víme, všichni vidíme venkovní teploty, které spíše připomínají jaro a ne zimu. A je otázka, jak dlouho ty tzv. jarní teploty venku vydrží, takže říkat, že už teď máme vyhráno, je podle mě velmi nezodpovědné. A vlastně, myslím si, že nikdo to z odpovědných osob neříká. Co je důležité si uvědomit, to je ta vaše otázka, jestli náhodou ten cenový strop nevytváří prostor pro navyšování marží obchodníků. A tady si myslím, že je právě mechanismus a role státu, aby nastavil pravidla cenového stropu tak, aby měl právě ten cenový strop a případné marže pod kontrolou a podle mých informací tento stát připravil právě mechanismus, jak bude velmi přímo kontrolovat marže a jakým způsobem bude kompenzovat obchodníkům případné stropy, to znamená, je tady připraven mechanismus, operátor trhu bude kontrolovat a jsou nastavené marže tak, aby případní obchodníci tu situaci na tom trhu nezneužívali, takže tady se neobávám a vlastně spíše jsem velmi ráda, že ceny energií se vyvíjí dobře a je vidět minimálně zčásti té ceně, že také redukoval se, nebo zredukovala se takzvaná riziková přirážka, to znamená, to, že trhy tak nějak vidí, že státy jsou ochotny nastoupit do toho trhu a stabilizovat trh, pomáhá snižovat cenu, ale teď souhlasím aktuálně, ta cena energie je nízká právě vnějším velmi vysokým jarním teplotám, ale ten efekt nižší rizikové přirážky je tam vidět už také.

Václav Moravec, moderátor
Vy jste také optimista, co se týče těch marží a uměle nastavené ceny, že regulátor a tuzemská regulace toho trhu tu situaci zvládne a nebude, pokud by byl tento optimistický vývoj, protože se ukázala i část hysterie kolem výpadků dodávky fosilních paliv z Ruska směrem do Evropy a Evropa tu situaci energeticky zvládla, že nebudou uměle drženy stropy.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Tak já jsem celkem optimistický, myslím si, že začátkem ledna prostě většina těch zákazníků začne platit ty cenové stropy, pokud nemají fixovanou cenu na rok, na 2 dopředu, ale kromě těch mechanismů vládních, o kterých mluvila Helena, já bych spoléhal i na to, že ten trh je dlouhodobě poměrně konkurenční. A pokud tržní ceny budou setrvale níž, než ty cenové stropy, tak dřív nebo později si myslím, že i ti obchodníci prostě si začnou přetahovat zákazníky nabízením lepších podmínek, takže není to všechno jenom o tom, že by měl situaci uhlídat stát. Stát spíš má uhlídat, aby nedocházelo ke zneužívání nějakých extrémních situací, ale když bude cena na trhu pozvolna klesat, tak ty tržní mechanismy by měly v horizontu, dejme tomu, několika měsíců či čtvrtletí začít fungovat tak, jak standardně fungují.

Václav Moravec, moderátor
Než se dostaneme ke konkrétním nástrojům boje proti inflaci, včetně úrokových sazeb, protože to vám, Tomáši, asi leží na srdci, když jste zmínil, že únorová čísla inflace Českého statistického úřadu uvidíte až po měnovém zasedání, kdy vy patříte k těm, kteří by zvyšovali a jste v úplné menšině, jestli se, nebo téměř v menšině, jestli se nemýlím, v centrální bance. Tak jakou roli na té inflaci hraje stát, když jsme v úvodu otevřeli i schodky státního rozpočtu a řekněme zkrocením schodku státního rozpočtu, jde především o ty věci, které se týkají vysokých strukturálních nerovnováh ve státním rozpočtu, na což u upozorňuje i Národní rozpočtová rada, jak velký podíl má stát a tyto nerovnováhy na inflaci v České republice?

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
To se samozřejmě velice těžko rozklíčuje, ale naši experti, kolegové ze sekce měnové dělali analýzy, které ukazují, že když se podíváme na inflaci zhruba od druhé poloviny roku 2021 do třetího čtvrtletí loňského roku, tak 2/5 z té inflace byly taženy domácími faktory, domácím poptávkovým prostředím, situací na trhu práce a podobně, a to nepochybně rozpočtová politika vlády ovlivňuje, ty vysoké schodky prostě podporují poptávku v ekonomice a přispívají k růstu cen, z tohoto pohledu by samozřejmě bylo žádoucí, kdyby státu začalo dařit ty schodky snižovat. Asi z mého pohledu v tomhle nejhorší roli sehrálo zrušení superhrubé mzdy při nezmíněném nastavení daňových sazeb prostě proto, že to byla věc, která nijak nebyla nutná z hlediska boje s covidem, ani teď z hlediska boje s energetickou krizí, nebyla nijak nutná z hlediska zachování sociálního smíru, ale přitom vlastně připravila stát zhruba o 100 miliard příjmů ročně, a to je velice významný poptávkový stimul, který k té inflaci nepochybně výrazně přispívá.

Václav Moravec, moderátor
A ty 3/5, když jste naznačil, že ve 2/5 je i ta rozpočtová politika vlády, ty zbývající 3/5.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
To je zejména ten vliv vysokých cen energií a potravin ze světového trhu, to znamená jakoby dovážená inflace, plus pro mě už i určité náznaky ne zcela dobře ukotvených inflačních očekávání, protože jakmile lidé vlastně začnou očekávat setrvale vysokou inflaci a začnou se podle toho chovat, tak to dělení inflace na poptávkovou a nabídkovou nebo domácí a dovezenou začíná do určité míry ztrácet smysl a začínáme se pohybovat po takovém bludném kruhu, po spirále, která se velmi těžko zastavuje.

Václav Moravec, moderátor
A to inflační očekávání, to už opravdu v českém prostředí je faktor, se kterým musíme počítat v 3/5.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Minimálně je to obezřetné. Myslím si, že není úplně bezpečné spoléhat na to, že tady prostě jsme prošli rokem, kdy inflace byla v průměru 16 %. Letos nás čeká už jednociferná inflace v průměru, ale jenom těsně pod desítkou, že, že by to nějaký dopad na chování lidí nemělo, to si myslím, že by bylo příliš optimistické jako předpoklad, takže určité prvky tady vidíme, koneckonců to ukazují i šetření mínění mezi podniky a domácnostmi. Na druhou stranu nezdá se mi, že by tady jako se rozjela nějaká úplně viditelná inflační spirála, ale je rolí centrální banky, aby spíš preventivně bránila jejímu vzniku, než aby pak hasila to, když už by něco takového skutečně nastalo.

Václav Moravec, moderátor
Tu inflační spirálu už můžete vyloučit v tom českém prostředí.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
No vyloučit, já myslím, že se shodujeme, že jsme blízko vrcholu inflace a v průběhu letošního roku klesneme, v druhé půlce roku už budeme na jednociferných číslech. V tomhle směru ta spirála určitě se nebude rozbíhat tak, aby jakoby měla odstředivé tendence, ale to, o co teď hraje, jestli v roce 2024 přistaneme poměrně hladce bez dalších akcí měnové politiky na 2% cíli, nebo jestli tam hrozí, že se inflace zastabilizuje na sice jednociferných, ale nepříjemně vysokých hodnotách. Já mám určitou obavu, raději bych viděl ještě trošku přísnější nastavení měnové politiky právě, abychom tomuto zabránili.

Václav Moravec, moderátor
Teď mi, omlouvám se, Heleno, chtěl jsem už několikrát vám položit otázku, ale právě mě zajímá to, co bezesporu zajímá i vás, kde jsou pro Tomáše Holuba ta nepříjemná čísla jednociferná, kde by se pohybovala inflace, když 2 % je inflační cíl centrální banky a vy se bojíte nepříjemných čísel na počátku roku 2004, to nepříjemné číslo je na 5, na 6.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
To si dovedu představit, že je reálné. A samozřejmě 5, 6 % je dvouapůl až třínásobek našeho 2% inflačního cíle, to si myslím, že nemůžeme prostě vydávat za dosažení cenové stability, my skutečně musíme mířit k té 2, pokud budeme na 3, tak já budu spokojen po takovémhle až brutálním inflačním výkyvům, pokud se tam v roce 2024 dostaneme, ale pokud se dostaneme na 5, 6 %, tak nebudeme stále moci tvrdit, že máme odpracováno.

Václav Moravec, moderátor
To tady je riziko, že máte takovou obavu 6% inflaci na počátku roku 2024, což by byl dvojnásobek, respektive trojnásobek.

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Použil i tam míří naše prognóza. A kdybych to měla shrnout, tak sdílím s Tomášem právě ty obavy o té setrvalé inflaci, protože souhlasím, že tady není riziko rozjetí té inflační spirály směrem nahoru, ale když se podíváme, jak probíhají mzdová vyjednávání, na jaké úrovni vlastně ta mzdová vyjednávání končí, tak jsou to čísla, která nejsou určitě nízká, nejsou naštěstí dvouciferná, za to jsme velmi rádi, ale jsou blízká 8, 9, někdy i 10 % v závislosti na výkonnosti konkrétní firmy konkrétního oboru. A tam je to nebezpečí. A tady bych souhlasila, že nám ta inflace, potom, co se projeví ten vliv, technický vliv vyšší srovnávací základny, ta inflace nebude mít tendenci zpomalovat a setrvá na vysokých úrovních. A není to jenom, nejsou to jenom domácí faktory, my totiž do těch úvah bychom měli započítat i úvahy globální. Bavíme se o oživení čínské ekonomiky v roce 2024, vím, že se bavíme už op dlouhém horizontu, tam se diskutuje o velkém efektu nejenom na ceny energií, ale na ceny surovin, na ceny potravin, která spolu s čínským oživením mohou tlačit zase ceny výš a může se stát, že opravdu nám ta inflace a podobně jako to bylo v devadesátých letech sice z těch dvouciferných čísel rychle zpomalí, ale zasekne se na úrovni blízké právě těm 5, 6, 7 % a centrální banka, ačkoliv by, řekněme, zůstala s úrokovými sazbami vysoko, nebude mít schopnost a přijde o tu schopnost tu inflaci stlačit níž a tehdá...

Václav Moravec, moderátor
A to vidíte jako realistický scénář.

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Jako opravdu riziko před tím, určitě je správně, že člen bankovní rady před tím varuje, ačkoliv je vlastně osamocen v tomto varování bankovní radě a tady v tom bych ho určitě podpořila, protože musíme zohlednit nejenom domácí faktory, ale i ty vnější faktory.

Václav Moravec, moderátor
Vy teď mluvíte o vnějších faktorech a zůstaňme u těch domácích. Tomáš Holub odhadl 2/5, ve kterých je i rozpočtová politika, což má vliv na inflaci v zemi. Teď si vezměme, že vláda v roce 2023, protože hezky se to říká, hůře se to realizuje v tom českém politickém prostředí, čehož jsme svědky několik desítek let, tak ten odhad 2/5 je správný, jaké jsou vaše propočty vlivu té vládní politiky na inflaci?

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
My jsme si podobně dělali takováhle propočty a vyšlo nám to, zhruba 1/3 je vliv, jednak zrušení superhrubé mzdy, ale také těch fiskálních transferů, které probíhaly během covidu do ekonomiky přímo domácnostem, když k tomu přičteme ještě trh práce, to znamená, my mluvíme o přehřátém trhu práce, o velkém tlaku na růst mezd, který nekopíruje vývoj produktivity práce, přidáme k tomu i přehřátý trh nemovitostí, který se nyní také projevuje v inflaci právě přes to imputované nájemné a přidáme do toho ty externí faktory, nákladové faktory dovážené ze zahraničí, tak máme vlastně celkový balík inflace, ukazuje, že ta inflace je opravdu jako všestranný fenomén, že nemůžeme svádět vinu jenom na jednu stranu, ani na druhou. Vliv fiskální politiky, je nutné si uvědomit, že i v tom šokovém roce, roce 2022, kdy ekonomika prošla, já tomu říkám tím dokonalým, tou dokonalou bouří kombinací mnoha šoků, i ten fiskál, ačkoliv se to nezdá, tak ale z procenta HDP zredukoval svůj příspěvek do ekonomiky o 1,5 % HDP. Vemte si, že ten schodek státního rozpočtu se snížil z více než 6 % hrubého domácího produktu na úroveň 5 % hrubého domácího produktu. A v roce 2023 má dojít k dalšímu zredukování schodku. Samozřejmě já jako člověk, který má rád fiskální zodpovědnost, bych řekla, pojďme ty schodky redukovat daleko rychleji, ale máme tady výjimečnou situaci, výjimečnou situaci šoku a je velmi těžké hájit jenom jednu stranu, to znamená cenovou stabilitu. Musíme čím dál víc právě zohledňovat i tu stabilitu, řekněme, sociální a ekonomickou, to znamená, nemůžeme obětovat cenovou stabilitu sociálnímu smíru a naopak, to znamená, obětovat sociální smír cenové stabilitě.

Václav Moravec, moderátor
Ale tomu člověk rozumí, když se podíváme na tu bilanci státního rozpočtu, vy jste zmínila ty relativní poklesy schodku státního rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu, včetně letošního schodku státního rozpočtu, jak je naplánován, podívejme se na bilanci státního rozpočtu, už to sami vidíte, v roce 2019, tedy před covidový rok minus 28,5 miliardy, pak covidové roky 2020 přes 367 miliard, rok 2021, druhý covidový rok, 420 miliard, loni skončilo hospodaření státu v deficitu 360 miliard a 40 000 000 Kč, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2022. Ale to, co jsem zmiňoval, ta strukturální nerovnováha veřejných financí, když jste do tohoto studia přicházeli, tak jsem tady probíral s ministrem zdravotnictví možný návrh ministerstva financí na úpravu valorizačního vzorce hrazení poplatků nebo plateb za státní pojištěnce, za děti, nezaměstnané za seniory, totéž se týká valorizačního schématu pro penze, kdy se ukazuje z toho ekonomického hlediska, že to jsou nerovnováhy ve státním rozpočtu. Vy tedy neočekáváte redukci kupříkladu toho valorizačního schématu u penzí. Ministr zdravotnictví říkal, nepřijde u valorizačního schématu v rámci plateb za státní pojištěnce.

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Bavíme se o fiskální konsolidaci, tak je potřeba si uvědomit, že čím níž jdeme k nižším schodkům, tak tím víc se řezá do živého. To znamená, my začneme už v roce 2024 redukovat ten strukturální schodek a tam souhlasím s váma, že bude muset se začít řešit právě ty mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které tvoří už přes 80 % výdajů státu. A pokud chceme redukovat schodky a nezastavit tady růst ekonomiky a nevytvářet tady sociální nepokoje, tak je potřeba se vlastně podívat na celý systém. Za mě to řešení je, to znamená hledání úspor, řekněme, v rozsahu 70, 80 miliard ročně znamená, že budou se muset opravdu, nebo budeme se muset podívat opravdu na jednotlivé systémy, důchodové, zdravotní, ale i vzdělávání. A za mě ta jediná možnost, pokud nechceme výrazně zvyšovat tu příjmovou stránku rozpočtu a zároveň se vláda podepíše, protože bude redukovat možné, to znamená nemandatorní výdaje, tak i přesto je potřeba do toho systému dostat více soukromých peněz, to znamená jak do důchodového systému, jak namotivovat domácnosti a lidi, aby si spořili na své stáří a převzali tu odpovědnost, to znamená dostat i více peněz, soukromých peněz do zdravotnictví, dostat i více soukromých peněz do školství, protože my tady pořád žijeme, že tento státní rozpočet je schopen financovat všechno.

Václav Moravec, moderátor
To znamená nějaké kvazi, kvazi daňové příjmy nazvěme to v těch jednotlivých oblastech, ale ptám se, jestli je možné změnit ten strukturální deficit nebo nerovnováhy ve státním rozpočtu a přitom nesáhnout na ty valorizační věci, které souvisejí s inflací, Tomáši.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
No, tak já osobně si nemyslím, že by úplně to jádro největšího problému bylo v těch valorizačních vzorcích. Já si osobně myslím, že tím, jak stát vlastně má své příjmy do značné míry navázané na inflaci, když roste inflace, roste prostě daň z přidané hodnoty, roste výběr daní z příjmů a podobně, tak u těch klíčových sociálních dávek nějaké navázání na inflaci s rozumným zpožděním pro mě není nějaký zásadní problém. Naopak já ho jakoby ve středně a dlouhodobém období vnímám spíš jako obranu proti populismu. Myslím si, že tady spíš jako problém, než to, že teď var valorizujeme penze o inflaci, je to, že my jsme v předchozích mnoha letech důchodcům přidávali populisticky daleko víc, než odpovídalo těm valorizačním vzorcům a ty valorizační vzorce jsou bohužel nastaveny tak, že když jednou posunete tu hladinu, tak pak valorizujete z té vyšší hladiny. A my jsme tam vytvořili v tom penzijním systému prostě strukturální deficit těmi populistickými kroky, který teď se možná ještě trošku zhoršuje tou inflací, ale podle mého spíš bychom se měli dobrat k tomu, že skutečně máme valorizační vzorce, ale podle nich důsledně jedeme, i když implikují vlastně nízké nárůsty těch dávek v nějakém konkrétním daném roce kvůli tomu, že je nízkoinflační prostředí, tak to je přece výborné a nebudeme tam přidávat navíc, to si myslím, že je důležitější jakoby posílit závaznost těch valorizačních vzorců pro jakoukoliv budoucí vládu.

Václav Moravec, moderátor
A kdybyste tedy těch 70 miliard vy, a věříte v to, že se začne stát chovat odpovědně a pokud by centrální banka zvyšovala úrokové sazby, což asi nepředpokládáte vy po únoru?

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Tak já nevím, já nemůžu mluvit za kolegy bankovní rady...

Václav Moravec, moderátor
Zatím jste osamocen, tak věříte, že se to změní.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Nejsem osamocen, hlasovali jsme pro zvýšení sazeb společně s končícím viceguvernérem Markem Morou, který se bude ještě účastnit únorového jednání. Nicméně i bankovní rada jako celek avizovala připravenost zvýšit úrokové sazby, pokud by nějakým způsobem zdálo, že narůstají ty poptávkové inflační tlaky. Já jsem prostě nemohl nezaznamenat, že mzdy v průmyslu v listopadu vzrostly prostě o 13 %, ve stavebnictví o 10, sice to statistický úřad nějakým způsobem spojoval s vyplácením bonusů, ale i bonusy jsou součástí celého mzdového balíku, jak si to vyhodnotí kolegové, to já jako neumím říct, ale každopádně ono by nám samozřejmě pomohlo, kdyby ty schodky státního rozpočtu se začaly snižovat rychleji. Tam, kde já se trošku liším s ostatními kolegy v bankovní radě, já říkám, to není naše starost, my jako centrální banka můžeme samozřejmě apelovat, ale podle zákona neseme zodpovědnost za cenovou stabilitu, zatímco zodpovědnost vlády je daleko širší, cenová stabilita, boj s drahotou by jí nepochybně měl ležet na srdci, ale má spoustu dalších cílů, včetně toho sociálního smíru, o kterém mluvila Helena, takže nakonec my musíme brát ten výhled rozpočtové politiky tak, jak je a tomu přizpůsobit naši měnovou politiku tak, abychom se dostali k nízké inflaci, pokud možno co nejrychleji.

Václav Moravec, moderátor
Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub a poradkyně premiéra, především pak ale hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Děkuju, že jste byli hosty Otázek a těším se na další diskuze.

Helena Horská, členka NERV; poradkyně premiéra; hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Děkuji za pozvání. Hodně zdraví v novém roce.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Děkuji za pozvání.

Václav Moravec, moderátor
Vy jste to řekli tak dvojhlasně. Připojuji se k poděkování a především k přání pevného zdraví v roce 2023 vám všem divákům Otázek. Děkuji, že jste se dívali na první vydání Otázek v roce 2023. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize.