Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

I tak je zjevné, že by šlo o nákup, který se opravdu výrazně promítne do výsledku tuzemských veřejných financí v daném roce či letech. A to i když případná splátka bude rozložena právě do více let. Je proto třeba, aby vláda usilovněji než doposud hledala úspory ve veřejných rozpočtech a konsolidovala je.

Konsolidace veřejných rozpočtů se jí ale zatím příliš nedaří. Vždyť ani olbřímí deficit státního rozpočtu, schválený pro letošek ve výši 295 miliard korun, není podle šéfa Národní rozpočtové rady realistický. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká Mojmír Hampl.

Důvodem je podle něj například letošní mimořádná valorizace důchodů. „Ta není rozpočtována, přitom představuje dalších dvacet miliard korun,“ vysvětluje.

Sečteno, podtrženo, dostat se letos na plánovaný schodek 295 miliard korun, by podle Hampla vyžadovalo konsolidaci v rozsahu 50 až 70 miliard korun. „To by vyžadovalo opravdu velké konsolidační úsilí.“

Obecným důvodem toho, proč se velmi pravděpodobně nepodaří dosáhnout plánovaného schodku, je, že „výdajová stránka rozpočtu trpí.“ Například starobní důchod totiž dle Hampla loni meziročně rostl rychleji než inflace, o skoro dvacet procent.

Letošní schodek – v rozsahu 350 nebo 360 miliard korun – by se tak mohl velmi podobat tomu za loňský rok, který činí 360,4 miliardy korun.

Takovéto schodky nepředstavují ideální výchozí pozici pro nákup stíhaček za více než 100 miliard. Snadno se pak totiž může stát, že schodek státního rozpočtu bude atakovat úroveň 500 miliard korun, byť přechodně (výdaj za nákupe stíhaček nebude zatěžovat veřejné finance permanentně jako třeba výplata důchodů).

Deficit kolem 500 miliard korun by už mohl vést ratingové agentury k tomu, aby přehodnotily své hodnocení dluhu České republiky. Pokud by dluhu zhoršily bonitu, zadlužení se Česku prodraží a vláda – tato či příští – bude muset nakonec o to razantněji škrtat ve výdajích nebo navyšovat daně. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku