Státní rozpočet skončil v roce 2022 schodkem 360 mld. - Ranní glosa

Státní rozpočet skončil v roce 2022 schodkem 360 mld.

Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.

Výsledek rozpočtu v roce 2022 významně ovlivnily mimořádné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a inflačním, potažmo energetickým šokem. Ty zahrnovaly například mimořádnou valorizaci důchodů (+27 mld.) a úsporný energetický tarif pro domácnosti (+17,4 mld.). Dalších přibližně 20 miliard bylo vynaloženo na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. Na druhé straně, vysoká inflace zároveň generovala nárůst daňových příjmů. Finální výsledek hospodaření ovlivnilo také slabé čerpání evropských fondů – o tento efekt očištěné saldo by bylo dle ministerstva financí o 44 mld. příznivější.

V letošním roce plánuje stát hospodařit s deficitem 295 miliard. Schválený rozpočet je však zatížen vysokou mírou nejistoty a riziky ve směru horšího plnění. Na výdajové straně je velkou neznámou rozsah kompenzací zvýšených nákladů na energie, u nichž bude hrát roli volatilní vývoj na velkoobchodních trzích. Aktuální rozpočet zatím nepočítá s další mimořádnou valorizací penzí, ke které s vysokou pravděpodobností v tomto roce dojde. Na příjmové straně pak vláda kalkuluje například s inkasem 85 mld. z daně z mimořádných zisků uvalených na energetický a bankovní sektor, což je z našeho pohledu velmi ambiciózní předpoklad.

Rozpočet na tento rok ani střednědobý výhled na roky 2024-2025 zároveň nepočítá s redukcí tzv. strukturálního salda, které zůstává zakonzervováno okolo 200 mld. (přibližně 3 % HDP). Právě strukturální saldo, tj. očištěné o vlivy hospodářského cyklus, přitom reflektuje významnou fundamentální nerovnováhu mezi (nízkými) příjmy a (vysokými) výdaji státního rozpočtu. Jedním z důsledků rostoucího zadlužení bude skokový růst výdajů na dluhovou službu – z 50 mld. v roce 2022 až na 100 mld. v roce 2025. Pokud by nedošlo k systémovým úpravám na příjmové i výdajové straně, výhledově hrozí i dosažení dluhové brzdy na úrovni 55 % HDP.