Pokud chceme snížit spotřebu plastů, musíme v první řadě vědět, proč jich používáme tolik - Víkendář

Komoditní stratég Bank of America Warren Russell na Bloombergu hovořil o tom, že předchozí růst cen plastů byl dán i změnou chování firemního sektoru, který se snažil hromadit preventivní zásoby - viz první část rozhovoru odkazem pod článkem. Ve druhé části hovořil mimo jiné o tom, jak omezit spotřebu této komodity a podpořit recyklaci.

Poptávku tlumí ekonomický výhled spolu s úvahami o recesi ve Spojených státech. Na nabídkové straně pak podle stratéga již nevidíme tolik tenzí jako v roce 2021 včetně toho, že se zvyšuje tok zboží v přístavech. Jak moc se přitom vývoj na tomto někdy trochu opomíjeném trhu promítá do současné vysoké inflace?

Russell řekl, že vliv plastů na celkovou cenu produktu se obecně liší podle toho, o jakém druhu zboží hovoříme. Jestliže jde o zboží s nízkou přidanou hodnotou, popřípadě cenou, může být velmi významný. Opak přitom platí například u lékařských přístrojů, které se také vyrábí z plastů, ale jejich cena je z majoritní části určena jinými faktory. U takových prémiovějších produktů se tak změna ceny plastů projevuje mnohem méně než třeba u balené vody.

Ze strukturálního hlediska by pro trh mohly být významné snahy o snížení spotřeby plastů. Russell k tomu uvedl, že ty se zatím zaměřují zejména na to nejviditelnější, což jsou obaly. Přispívají k tomu mimo jiné obrázky znečištěných moří a podle experta jde o tu nejjednodušší část celého přesunu k nižší spotřebě plastů.

I u obalů je pak klíčové najít alternativy, mezi ty nejčastější patří sklo či třeba hliník. Samostatnou kapitolou jsou pak bioplasty a snahy o výrobu porovnatelných materiálů ze surovin, které se v přírodě přirozeně rozkládají. Russell vysvětloval také recyklaci plastů. Zmínil, že ta stále nedosahuje velkých rozměrů. OECD v následujícím grafu porovnává některé země a regiony podle toho, jaká část je zde recyklována, uložena na skládkách, nebo není nijak zpracována:


Zdroj: Twitter

Ohledně aktuálního vývoje expert dostal otázku na otevírání čínské ekonomiky. Podle jeho názoru tu bude hrát významnou roli i vývoj na čínském realitním a stavebním trhu. I přes otevření by totiž útlum v této části ekonomiky mohl brzdit celkovou poptávku. Mohou být plasty dokonce vedoucím indikátorem pro celé hospodářství? Russell míní, že ano, pokud se dá stranou vliv nabídkových faktorů. Jejich spotřeba totiž stále více kopíruje vývoj produktu. Na rozdíl od minulosti, kdy se rozšiřovalo jejich využití a dostávaly se do „každého koutu hospodářství“.

„Jestliže se chceme zbavit plastů, musíme se v první řadě ptát, jak jsme se dostali k tomu, že je tak hodně využíváme,“ míní Russell. Jde totiž o velmi univerzální materiály, které jsou navíc obvykle dostupné za nízké ceny. Pokud se pak má z jejich užívání vytvořit uzavřená smyčka, musí se vybudovat více kapacit na recyklaci.

Zdroj: Bloomberg