Ranní okénko - Nejpravděpodobnější scénář – stabilita sazeb ČNB během prvního pololetí 2023

ČNB včera ponechala v souladu s očekáváními úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba je tak již šestý měsíc v řadě na 7 %. Současně bankovní rada rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

V USA dnes vyjde finální odhad vývoje HDP v 3Q22. Podle již zveřejněných dat rostl 2,9% anualizovaně. Na první pohled dobrý výsledek ale stojí zejména na pozitivním meziročním přírůstku zahraničního obchodu, zatímco spotřeba domácností (stěžejní složka amerického HDP) zůstala pod dlouhodobým průměrem. Razantně zpomalily také investice domácností do nemovitostí v důsledku růstu úrokových sazeb. Efekt úrokového kanálu bude domácí poptávku postupně tlumit během příštího roku. Povzbudivou zprávou je včera zveřejněný výsledek spotřebitelské důvěry od Conference Board, která vzrostla ze 100,2 na 108,3 bodů, a předčila tak očekávání. To povzbudilo i tamní akciový trh. S&P 500 i Nasdaq uzavřely den v plusu okolo 1,5 %. Pro evropské indexy by mohl být dnešek také úspěšný. Indikují to akciové futures. Ekonomická data, která by mohla pokazit investorskou náladu dnes v kalendáři nejsou.

Pohled zpět:

Guvernér ČNB Michl včera na tiskové konference zmínil, že debata o snižování úrokových sazeb zatím není na stole a další zasedání bude o stabilitě či zvýšení sazeb. My se přikláním ke stabilitě. Ne že by chyběly argumenty pro další zvyšování sazeb, sám model ČNB indikuje zhruba +100bb, ale několik členů bankovní rady ČNB již vícekrát zmínilo, že aktuální výše sazeb je dostatečně restriktivní. V rozhodnutí, zda zvýšit sazby, bude dle slov A. Michla stěžejní vývoj poptávkové inflace. K tomu bude ČNB hodnotit zejména vývoj mezd a výdajů domácností. Ohledně vývoje spotřeby domácností nebude mít ČNB na únorovém zasedání ještě k dispozici data, jelikož strukturu HDP za 4Q22 ČSÚ zveřejní až 3. března. Situaci v poptávce ale bude moci zhodnotit na základě měsíčních dat z maloobchodu a konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Mzdový vývoj by ČNB mohl překvapit rychlejším tempem – naše prognóza očekává průměrný meziroční růst nominálních mezd letos o 7,2 %, prognóza ČNB o 6,3 %. Dalším rizikem je lednová inflace. ČNB má v prognóze meziroční inflaci v 1Q23 v průměru na 14,9 %, konsensus analytiků je ale u 12,9 %, jelikož již stihl zohlednit zapracování efektu energetického tarifu ze strany ČSÚ. To znamená, že i kdyby lednová meziroční míra inflace skončila v rámci prognózy ČNB, pro trh by znamenala překvapení a mohlo by dojít k dalšímu odkotvení inflačních očekávání, které jsou mezi nefinančními podniky již teď zvýšená mezi 7-8 % na horizontu tří let. Navíc vyšší lednová inflace by posunula meziroční trajektorii výše i po zbytek roku. Když k tomu přidáme reálné mzdy, které se v příštím roce v naší prognóze na pozadí nadále utaženého trhu práce dostávají meziročně do plusu, vyhodnocujeme rizika prognózy jako převážně proinflační.