ČNB se drží scénáře: stabilita sazeb a FX intervence
Bankovní rada ČNB stejně ponechala 2T repo sazbu již šestý měsíc v řadě beze změny. Současně rozhodla, o tom, bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.
Ačkoliv model ČNB v rámci makroekonomické prognózy napovídal pokračovat ve zvyšování sazeb ještě zhruba o 100bb, současná bankovní rada ČNB preferuje hladší křivku úrokových sazeb a namísto rychlého zvyšování a následného prudšího snižování bude raději sazby držet po delší dobu stabilní. Trh aktuálně vyhlíží, kdy se ČNB odhodlá k prvnímu snížení sazeb. Sázky na to, že se tak stane již v 1Q/2Q23 byly v poslední době staženy a nic na tom nemění ani dnešní zasedání.
Finanční trh na samotné rozhodnutí nijak nereagoval a k větším pohybům nedošlo ani v průběhu tiskové konference, která byla stručná. Guvernér Aleš Michl řekl, že debata o snižování sazeb je předčasná a na příštím zasedání se bude rozhodovat mezi stabilitou či zvýšením sazeb. Důraz bude při rozhodnutí kladen na vývoj cen pramenících z poptávkových tlaků. Jako klíčové ukazatele stavu poptávkových inflačních tlaků A. Michl jmenoval vývoj mezd a spotřebu domácností. Mzdový vývoj by ČNB mohl překvapit rychlejším tempem – naše prognóza očekává průměrný meziroční růst nominálních mezd letos o 7,2 %, prognóza ČNB o 6,3 %. Ohledně vývoje spotřeby domácností nebude mít ČNB na únorovém zasedání ještě k dispozici data, jelikož strukturu HDP za 4Q22 ČSÚ zveřejní až 3. března. Situaci v poptávce ale bude moci zhodnotit na základě měsíčních dat z maloobchodu a konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Guvernér Michl sdělil, že aktuálně rizika vzedmutí poptávky neočekává, což je v souladu s naší prognózou, jež počítá s dalším zvolněním spotřeby domácností i fixních investic během 4Q22. Boj s inflací ale nekončí. ČNB má v prognóze meziroční inflaci v 1Q23 v průměru na 14,9 %, konsensus analytiků je ale u 12,9 %, jelikož již stihl zohlednit zapracování efektu energetického tarifu ze strany ČSÚ. To znamená, že i kdyby lednová meziroční míra inflace skončila v rámci prognózy ČNB, trh by překvapila a mohlo by dojít k dalšímu odkotvení inflačních očekávání, které jsou mezi nefinančními podniky již teď zvýšené mezi 7-8 % na horizontu tří let. Navíc vyšší lednová inflace by posunula meziroční trajektorii výše i po zbytek roku. Když k tomu přidáme reálné mzdy, které se v příštím roce v naší prognóze na pozadí nadále utaženého trhu práce dostávají meziročně do plusu, vyhodnocujeme rizika prognózy jako převážně proinflační.
I přesto ale očekáváme, že bankovní rada ČNB sazby již nezvedne. 2T repo sazba tak v naší prognóze zůstává na 7% a k prvnímu snížení dochází až v srpnu 2023, kdy počítáme s tím, že inflace již zvolní natolik, že umožní zahájit nový cyklu snižování sazeb.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 24.04.2024
Natural 95 40.4 Kč | Nafta 39.22 Kč |
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz