Ázerbájdžán: Praktické rady a postřehy - Pro cestovatelky a cestovatele řídící se základními bezpečnostními pravidly a zdravým rozumem je Ázerbájdžán bezpečnou zemí

Bezpečnost

Pro cestovatelky a cestovatele řídící se základnímí bezpečnostními pravidly a zdravým rozumem je Ázerbájdžán bezpečnou zemí: v uplynulém desetiletí zde nedošlo k teroristickému útoku, občasné lidové nepokoje nejsou zaměřeny proti západním cílům, pouliční kriminalita nepředstavuje výrazný problém. Rozmístění kamerových systémů má pozitivní dopad i na silniční dopravu, kde je však třeba počítat s často agresivním stylem zdejších řídičů, projevujícím se mj. ignorováním dopravních pruhů. Ázerbájdžán se nachází v seismicky aktivní oblasti; k poslednímu většímu zemětřesení počátkem února 2019 v oblasti kolem města Şamaxi.

Čas

Časový posun oproti SEČ je + 3 hodiny. Letní čas není zaveden, v hlavní turistické sezóně tak časový posun oproti ČR činí + 2 hodiny.

Komunikace

Ázerbájdžánština (azerština) náleží obdobně jako jí podobná turečtina k západní oghuzské větvi turkických jazyků. V Ázerbájdžánské republice, kde je hlavním dorozumívacím a úředním jazykem, se od konce 90. let píše modifikovanou latinkou; na íránském území, kde žije většina azerského národa, se pro ni používá písmo persko-arabské. Nejvýznamnějšími menšinovými jazyky v Ázerbájdžánské republice jsou talyština (na jihovýchodní hranici země), která náleží mezi íránské jazyky, lezginština a avarština (kolem hranice s ruským Dagestánem) a ruština, s níž se lze setkat především v Baku jako stále relativně multikulturní metropoli.

Češi a Ázerbájdžánci patřící ke generacím, jež nabyly základního a případně středního vzdělání do přelomu 80. a 90. let, se navzájem domluví nejlépe rusky; nedokonalost jazykového projevu bude brána s pochopením a s výjimkou vzdělaných urbánních vrstev i sdílena. U mladších generací hraje z cizích řečí prim angličtina, zejména mimo Baku je však znalost ruštiny i angličtiny poměrně omezená. Jazykové bariéry se není třeba bát – zvláště mimo metropoli jsou lidé vůči cizincům velmi nápomocní. Ázerbájdžánská pohostinnost je legendární. Pro odmítnutí pozvání na oběd do místní rodiny musí mít cizinec opravdu dobré důvody – v opačném případě je v sázce čest, a Kavkaz patří mezi části naší planety, kde je tento pojem dosud naplněn reálným obsahem. Dalším stupněm je pozvání na večeři, která je v Ázerbájdžánu zásadně vícechodová a zpravidla několikahodinová; od hosta se očekává, že donese dar hostiteli (nikoli ovoce, jež bývá spojeno s návštěvou nemocného; květin musí být lichý počet) a sladkosti dětem. Pozvání se v Ázerbájdžánu oplácí.

Vzhledem k vysokým nákladům na roamingové služby je výhodné pořídit si v Ázerbájdžánu (předvolba +994) SIM kartu (nutno předložit pas a uvést adresu ubytovatele). V zemi působí tři mobilní operátoři – Azercell (čísla začínající na 050 či 051), Bakcell (čísla na 055) a NarMobile (070, 071). Plánujete-li v zemi strávit více než měsíc a používat mobilní telefon zakoupený v zahraničí, musíte jej registrovat na poště či prostřednictvím webu imei.az. Výše poplatku, v případě jehož nezaplacení je přístroj po 30 dnech automaticky odpojen od sítě, je stanovena podle typu mobilního telefonu a lze ji zjistit po uvedení modelu na http://www.imei.az/phones. Bližší užitečné informace jsou zveřejněny pod odkazem https://www.bakcell.com/en/imei.

Peníze

Jeden manat (AZN) odpovídá asi 13 Kč, dělí se na 100 qepiků. Ve větších obchodech a ubytovacích zařízeních lze platit platební kartou, pro výběr hotovosti doporučujeme využívat primárně bankomaty, jichž je ve městech dostatek. Výměně valut slouží pobočky bank, otevřené v pracovních dnech zpravidla od 9:00/9:30 do 17:00/17:30; „služby“ veksláků je nutno důsledně odmítat. Dříve hustá síť směnáren zmizela z ulic po pádu cen ropy v letech 2015/16, následovaném dvojí devalvací manatu na polovinu jeho původního kurzu vůči dolaru.

Společenské konvence

Ázerbájdžán je jednou z nejsekulárnějších zemí muslimského světa. Za sebe hovoří volná dostupnost alkoholu po celé zemi, jež mimochodem produkuje kvalitní pivo (zejména značky Xirdalan a Starapraga) i víno. Alkoholismus je nicméně výrazně menším společenským problémem než v nemuslimských zemích bývalého SSSR (závažnějším zdravotním a sociálním problémem je v Ázerbájdžánu užívání „řezaného“ heroinu íránské provenience).

Žádný Azer neřekne, že není muslim, skutečně praktikujících věřících je však přes vzestupnou tendenci zvláště mezi mladými lidmi jen málo. Totéž se dá říci o procentu žen, jež si zahalují hlavu: nejvíce žen nosí čádor v tradičních šíitských komunitách na Abšeronském poloostrově u Baku, především v Nardaranu. Ázerbájdžánky i Ázerbájdžánci jsou mimochodem patřičně hrdi na to, že jejich první demokratická republika (1918-20) dala ženám volební právo více než čtvrt století před republikou francouzskou.

To vše nic nemění na skutečnosti, že ázerbájdžánská společnost má značně konzervativní a patriarchální charakter. Dávat na veřejnosti hlubší vztah k osobě jiné než manželce/manželovi je zvláště mimo Baku považováno za nevhodné. Homosexualita není zakázána, lidé deklarující příslušnost k LGBTQ komunitě jsou však stále společensky ostrakizováni a příležitostně (ve větší míře naposledy v dubnu 2019) vystaveni policejní represi.

Dny pracovního klidu (připadají-li na sobotu a/nebo neděli, bývají kompenzovány následující pondělí a případně úterý, případně předchozí pátek - víkend se tak o tyto dny prodlužuje)

Nový rok (1.-2. ledna)

Den národního smutku (20. ledna) - výročí masakru neozbrojených účastníků shromáždění v Baku sovětskými bezpečnostními složkami roku 1990 ("Černý leden")

Mezinárodní den žen (8. března) – společenská povinnost velí obdarovat ženy květinami či jinými dary.

Novruz (20.-26. března) – „perský nový rok“ a svátek jara je nejpopulárnějším svátkem v Ázerbájdžánu, podobně jako v dalších zemích historicky ovlivněných perskou kulturou (viz https://ich.unesco.org/en/RL/nawrouz-novruz-nowrouz-nowrouz-nawrouz-nauryz-nooruz-nowruz-navruz-nevruz-nowruz-navruz-01161); spojen je s řadou populárních rodinných i veřejných oslav, na něž jsou zváni i hosté. Čtyři úterky novruzu předcházející jsou v Ázerbájdžánu spojeny s oslavami zasvěcenými čtyřem živlům, při nichž odvážnější muži i ženy přeskakují vatru.

Den vítězství nad fašismem (9. května) se v Ázerbájdžánu slaví ve stejný den jako v jiných postsovětských zemích.

Den nezávislosti (28. května) připomíná vyhlášení nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1918.

Íd al-fitr (Ramadan Bayrami, roku 2023 připadá na 21. a 22. duben) je dnem ukončení měsíce ramadanu a s ním spojeného postu. Ramadan připadá roku 2023 na dny od 23. března do 20. dubna, v roce 2024 na období od 11. března do 9. dubna a roku 2025 pak od 1. do 29. března.

Den národní spásy (15. června) je výročním dnem návratu Heydara Aliyeva k moci v roce 1993.

Národní den armády (26. června) se vztahuje ke vzniku národní armády v roce 1918.

Íd al-adhá neboli Svátek oběti (Qurban Bayrami, roku 2023 připadá na 28. a 29. červen, roku 2024 pak na 16. a 17. červen) je největším muslimským svátkem, připomínajícím oběť Abrahámovu.

Den Vítězství (8. listopadu) připomíná dobytí Šuši během 2. karabašské války v roce 2020.

Den státní vlajky (9. listopadu) připomíná přijetí tohoto státního symbolu Ázerbájdžánskou demokratickou republikou v roce 1918.

Den solidarity ázerbájdžánského lidu (31. prosince) připomíná pád „železné opony“ mezi SSSR a Íránem koncem roku 1989.

Zdravotnictví a hygiena

Úroveň zdravotní péče se v posledních letech zvýšila, problémem je nadále nedostatek kvalifikovaného lékařského personálu. Za péči v soukromých zdravotnických zařízeních se platí – vhodné je mít u sebe částku alespoň 100 manatů. Poplatek se platí po vyšetření, případně po zdravotnickém úkonu, pacientovi je vystaven účet. Nejznámější soukromou klinikou v Baku je Mediclub (http://www.mediclub.az/eng/). V ázerbájdžánských městech je mnoho lékáren, z nichž některé (zvláště v Baku) mají otevřeno 24 h denně a 7 dní v týdnu. Dostupnost západních léků je dobrá, je však nutné kontrolovat, jsou-li originální. Ve volném prodeji jsou i léky, které jsou v ČR na předpis (např. antibiotika). Doporučuje se očkování proti žloutence typu A i B a případně i proti břišnímu tyfu a vzteklině. Pro cesty do hor doporučujeme pojištění Alpenverein (https://alpenverein.cz/clenske-prispevky).

V létě je třeba počítat s teplotami přes 40° C, jež představují nebezpečí pro osoby s kardiovaskulární poruchou. Veřejné prostory (banky, obchody, úřady) jsou v tomto období klimatizovány natolik, že rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou může činit více než 20° C.

Zvláště v Baku nedoporučujeme pít nepřevařenou kohoutkovou vodu. Při nákupech je nutno kontrolovat datum spotřeby a čerstvost potravin. Platí to i v supermarketech a tím spíše na tržištích. Zvláště v létě nedoporučujeme kupovat maso a mléčné výrobky v menších obchodech.

Věnujte zvýšenou pozornost průběžně aktualizovaným cestovním doporučením spojeným s pandemií COVID-19 na webu Velvyslanectví ČR v Baku.

Pohotovostní linky

101 Hasiči * 102 Policie * 103 Záchranná služba * 112 Ostatní