Pozor na slevy zadarmo

Na FT píší, že v Polsku byly aktivně podporovány hypotéky ve švýcarských francích, protože se s nimi pojily nižší sazby a kurz zlotého k franku byl stabilní. Nyní ale podle FT hrozí, že toto schéma ohrozí polské banky a celou ekonomiku. Pokud ano, šlo by o další z tisíckrát opakovaných příběhů, který nenacházíme jen na měnových trzích.

Možná nejznámější analýzou v historii naší země se stala ta měnová od Nomury, která pasovala českou korunu na jednu z nezranitelnějších měn současnosti. Rozporována je na více úrovních. Třeba kvůli tomu, že firemní úvěry v zahraničních měnách jsou v našem případě mnohdy poskytovány matkami ze zahraničí. Tudíž se na ně z hlediska rizika nedá pohlížet jako na klasické „horké“ závazky v zahraničních měnách (viz např. rozhovor paní Evy Zamrazilové na DVTV).

Nevím, zda není nějaký háček a přílišné zjednodušení i na onom pohledu a názoru FT na situaci v Polsku. Jak jsem ale uvedl, podobných příběhů, jaký vykreslují na FT, má ekonomická a finanční historie dlouhou řadu. Pokud se dají v zahraniční měně sehnat půjčky znatelně levnější a kurz se zdá být stabilní, jde evidentně o velké lákadlo. Teorie i zkušenosti ale ukazují, že s podobnými „slevami zadarmo“ se musí hodně opatrně.

K onomu článku na FT mě dovedl krátký komentář Michaela Pettise, kterého tu občas zmiňuji, zejména v souvislosti s vývojem v Číně, kde působí. K Polsku píše, že pokud jdou věci dobrým směrem, rostou ceny nemovitostí a levné úvěry v zahraniční měně jsou dalším plusem. Hezky pak vypadají obě strany rozvah soukromého sektoru – v aktivech hodnotu nabírající realita, v pasivech levný úvěr.

Za touhle krásou na povrchu ale není nic jiného, než měnová spekulace. Tedy spekulace na to, že domácí měna nezačne k té zahraniční oslabovat a sazby odrážející i pohyb kurzu se nebudou vyrovnávat. Jde o předpoklad přetrvávajících dvou rozdílných cen za jedno a to samé. V Polsku prý konkrétně panoval (či panuje) názor, že země vstoupí do eurozóny, po stránce měnové je tedy kvůli tomu riziko omezeno (za poslední rok se zloty k euru dostal ze 4,62 na 4,69, k franku ze 4,43 na 4,76).

Každopádně, hezká rozvaha se mění v ošklivku ve chvíli, kdy se podmínky otočí (ať už by to do budoucna měl, či neměl být případ Polska). Ceny aktiv pak klesají, úvěrová zátěž roste kvůli oslabující měně. Což může rozjíždět spirálu prodejů aktiv, s ještě větším poklesem cen. Pan Pettis v této souvislosti zmiňuje, co říkal Hyman Minsky: V dobrých časech si ti, kteří spekulují, vedou lépe a to posouvá celý systém k větší nestabilitě.

Snahy o spekulativní obědy zadarmo pak známe samozřejmě dobře i na akciích. Aktuálně se můžeme podívat na následující graf, který ukazuje relativní vývoj cen titulů nejvíce sledovaných na Reddit WallStreetBets. Jde tedy o známé meme akcie:


Zdroj: Twitter