Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku - Životní prostředí v listopadu 2022

Instituce se dohodly na revizi nařízení ke sdílenému úsilí, Komise přijala revidovaný akční plán pro biologickou rozmanitost, Rada a EP našly shodu nad regulací emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku

• Další část balíku Fit for 55 dohodnuta – tentokrát revidované nařízení o sdíleném úsilí
• Komise představila akční plán boj proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy
• V rámci Fit for 55 se dohodly Rada a EP i nad revizí regulace emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy
• Pohlcování uhlíku má být nyní důvěryhodnější

Krátce…

Instituce se dohodly na revizi nařízení ke sdílenému úsilí

• Rada a EP potvrdily zpřísnění norem pro odvětví, která nejsou v systému EU ETS.
• Celkový cíl do roku 2030 je navýšen z 29 % na 40 %.

Zástupci Rady a EP 9. 11. 2022 dosáhli dohody o podobě revidovaného nařízení o sdíleném úsilí. Výsledkem jsou závazné roční cíle v oblasti emisí skleníkových plynů pro členské státy v odvětvích, která v současné době nejsou zahrnuty do systému EU ETS. V součtu má dojít k zvýšení cíle snížení celkových emisí příslušných sektorů z původních 29 % na 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 v souladu s návrhem Komise. Aktualizované cíle snížení emisí pro členské státy se pohybují v rozmezí od –10 % do –50 % ve srovnání s rokem 2005. Mezi příklady možných opatření, která mohou členské státy přijmout ke snížení emisí a dosažení svých cílů, patří podpora veřejné dopravy, modernizace budov, účinnější systémy vytápění a chlazení a zemědělské postupy šetrnější ke klimatu. Výsledkem dohody je i flexibilita v možnosti využít omezené množství emisních povolenek ze systému EU ETS a jednotky pohlcení v rámci LULUCF pro splnění cíle v rámci nařízení o sdíleném úsilí. Komise v červenci 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrhy mají umožnit nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). Komise navrhla každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost. Rada přijala postoj k návrhu v červnu 2022 (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55”, Životní prostředí v červnu 2022). 

Komise přijala revidovaný akční plán pro biologickou rozmanitost

• Komise chce účiněji podpořit boj proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy.
• Vytyčená opatření chce přijmout do roku 2027.

Komise 10. 11. 2022 schválila revidovaný akční plán EU s cílem ukončit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Obchod přitom zahrnuje širokou škálu druhů – od úhořů přes luskouny až po růžové dřevo. Plán vytyčuje nová opatření, která by Komise měla přijmout do roku 2027. První akční plán byl přijat v roce 2016. Nový plán se mj. více zaměřuje na budování kapacit v rámci celého řetězce prosazování práva. Plán zahrnuje 4 hlavní priority: předcházení nezákonnému obchodu, posílení právního a politického rámce, prosazování právních předpisů a politik pro účinný boj proti nezákonnému obchodu a posílení globálního partnerství zemí původu, spotřebitelských a tranzitních zemí. Obchod s volně žíjícími a planě rostoucími druhy reguluje na úrovni EU nařízení č. 338/97 a směrnice o ochraně přírody (více v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti”, Životní prostředí v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”, Životní prostředí v říjnu 2020).

Rada a EP našly shodu nad regulací emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy

• Po roce 2025, do kdy mají platit stávající pravidla, jsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle pro rok 2030.
• Jsou zajištěny určité prvky flexibility při celkovém plnění cílů.

Zástupci Rady a EP 11. 11. 2022 uzavřeli dohodu o podobě regulace emisí a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Pro odvětví LULUCF na úrovni EU byl stanoven pro rok 2030 celkový cíl čistého pohlcení ve výši 310 mil. tun ekvivalentu CO2. Stávající pravidla, podle nichž by emise neměly být vyšší než pohlcení („pravidlo nulového pasivního zůstatku“), mají platit až do roku 2025, poté jsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle pro rok 2030, které určují objemy pohlcení, které mají být vyšší než emise. Dohoda zachovává možnost nakupovat a prodávat jednotky pohlcení mezi členskými státy a využívat k dosažení cílů odvětví LULUCF přebytečné roční příděly emisí podle nařízení o sdílení úsilí. Za předpokladu, že EU jako celek svůj cíl pro rok 2030 splní, zachovává dohoda celkovou obecnou flexibilitu na podporu těch členských států, které mají potíže s plněním svých cílů v důsledku přírodních škodlivých činitelů (jako jsou lesní požáry, škůdci a dopady změny klimatu a organické půdy na emise). Jedná se o další z návrhů v rámci balíku Fit for 55 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). Rada a EP přijaly stanoviska v červnu 2022 (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55”, Životní prostředí v červnu 2022).

Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku

• Komise chce posílit transparentnost technologií pohlcování uhlíku.
• Chce tím přispět k plnění cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 u emisí, které nepůjdou odstranit.

Komise 30. 11. 2022 představila návrh 1. celounijního dobrovolného rámce, který by měl certifikovat pohlcování uhlíku. Má zajistit větší transparentnost, spolehlivost a důvěryhodnost pro inovativní technologie pohlcování uhlíku, a naopak bránit tzv. „lakování nazeleno”. Komise chce upřednostňovat ty činnosti v oblasti pohlcování uhlíku, které budou poskytovat významný přínos pro biologickou rozmanitost. Návrh stanovuje pravidla pro nezávislé ověřování pohlcování uhlíku a také pravidla pro uznávání systémů certifikace. Pro zajištění kvality a srovnatelnosti pohlcování uhlíku stanovuje navrhované nařízení 4 kritéria (tzv. „QU.A.L.ITY“): (1) kvantifikace – přesné měření a jednoznačné přínosy pro klima, (2) adicionalita – činnosti v oblasti pohlcování uhlíku musí jít nad rámec stávajících postupů a požadavků právních předpisů, (3) dlouhodobé ukládání – vazba certifikátů na délku uložení uhlíku a (4) udržitelnost – zachování cíle udržitelnosti. EU bude muset ve vazbě na cíl klimatické neutrality do roku 2050 zvýšit pohlcování uhlíku z atmosféry, aby se tím vyrovnaly emise, které není možné odstranit. Potenciál skýtají např. průmyslové technologie, sektor zemědělství a lesnictví či stavební materiály na bázi dřeva. Certifikáty o pohlcování uhlíku lze použít k udílení odměn za dobré výsledky ze soukromých či veřejných zdrojů. Návrh Komise se nevztahuje na zachycování fosilního uhlíku za účelem jeho ukládání (CCS) nebo využívání (CCU). Tyto technologie pomáhají recyklovat nebo ukládat emise fosilního CO₂, ale nepohlcují uhlík z atmosféry. Návrh bude projednávat EP a Rada.