Knihovny a kulturní zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2021 navštíví téměř 4 miliony návštěvníků a vybrat si mohou z 9 milionů knih

Do knihoven v Jihomoravském kraji přišly v roce 2021 téměř 4 miliony návštěvníků, měli možnost si vybrat z téměř 9 milionů knih či využít 1 094 počítačů s připojením na internet. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 27 knih.

Veřejné knihovny v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2021 v provozu 603 veřejných knihoven a 94 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 125,4 tis. čtenářů, z tohoto počtu bylo 30,5 tis. čtenářů ve věku do 15 let. Ještě v roce 2019 byl zaznamenán meziroční nárůst jak u počtu registrovaných čtenářů celkem, tak i u počtu čtenářů ve věku do 15 let. V „covidových“ letech 2020 a 2021 ale došlo k postupnému poklesu obou počtů. Skutečnost roku 2021 byla v porovnání s rokem 2019 o 22,8 % nižší u počtu registrovaných čtenářů a o 30,0 % nižší u počtu čtenářů ve věku 15 a méně let.

Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2021 k dispozici 8,8 mil. knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 3,4 mil. výpůjček, jejich počet se ale v posledních letech snižoval. Registrovaný čtenář si v roce 2021 vypůjčil v průměru 27 knih. Z grafu 1 je zřejmé, že počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu včetně poboček byl až do roku 2019 vcelku stálý, pokles je zaznamenán v letech 2020 i 2021. Ovšem průměrný počet výpůjček připadající na jednoho čtenáře klesal v uvedených letech každoročně s výjimkou roku 2012 a 2016.

Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2012 až 2021
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

V roce 2021 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 697 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 10,6 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém kraji (6,9 %), nejvyšší v hl. m. Praze (14,3 %). Podíl 10,6 % registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 7. nejvyšší (spolu s Pardubickým krajem).

Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2021
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2021 sice evidován ve Středočeském kraji (830), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v hl. m. Praze (180,6 tis. osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 052). Nejaktivnější čtenáři byli v Moravskoslezském kraji, v průměru zde ročně na jednoho čtenáře připadlo 42 výpůjček.

Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2021
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače. V knihovnách v Jihomoravském kraji bylo v roce 2021 celkem 1 164 počítačů, 1 094 z nich bylo připojeno k internetu. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se v posledních letech postupně snižuje, neboť o tyto služby klesá zájem. V roce 2021 bylo v knihovnách v kraji evidováno 129,0 tis. návštěvníků využívajících internet v knihovně, tento počet byl proti roku 2019 téměř o dvě třetiny nižší. I přesto počty počítačů s připojením na internet i počty návštěvníků knihoven využívajících internet v knihovně byly v roce 2021 mezi kraji nejvyšší.

Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2021
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

Památkové objekty v Jihomoravském kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.

V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné namátkou patří např. hrady Bítov, Cornštejn, Janův Hrad, Nový Hrad u Adamova, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, zámek Lednice se 4 objekty, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, zámek Valtice se 3 objekty, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova nebo Radniční ve Znojmě.

Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

V minulých letech, resp. do roku 2019, památkové objekty v Jihomoravském kraji každoročně navštívilo více než milion osob, dosud rekordním byl rok 2016 s počtem 1,5 mil. návštěvníků. Vcelku výrazný propad návštěvnosti byl zaznamenán v posledních dvou „covidových“ letech. Skutečnost roku 2021, kdy památky navštívilo 951,9 tis. osob, byla v porovnání s maximem roku 2016 o třetinu nižší.

Muzea a galerie v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2021 kulturní veřejnosti k dispozici 31 muzeí a památníků, 5 galerií a 42 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 223 expozic a 306 výstav. Počet návštěvníků expozic a výstav v kraji v roce 2021 překročil hranici 700 tisíc.

Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji
^{Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu}

Poznámka

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.