Maďaři už platí za naftu více než Češi. Po nouzovém zrušení zastropování cen jim paliva „v mžiku“ skokově zdražila, z čehož Budapešť klamně viní Brusel

Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána včera pozdě večer ukončila takřka třináct měsíců trvající zastropování cen pohonných hmot. Učinila tak nouzově, po naléhání ropného a plynárenského podniku MOL, který již dále nebyl s to stále kritičtější situaci zvládat. Zhruba čtvrtina jeho čerpacích stanic v Maďarsku – tedy přibližně sedmdesát z nich – se včera ocitla zcela bez pohonných hmot. Motoristé podléhali panice a i pod vlivem spekulací o blížícím se ukončení zastropování hekticky paliva vykupovali, aby se předzásobili.

Úderem jedenácté hodiny večerní tak bylo zastropování cen, trvající od 15. listopadu 2021, s okamžitou platností zrušeno. Řadovým Maďarům tedy z minuty na minutu ceny pohonných hmot vylétly. Nafta jim u čerpacích stanic MOL zdražila z v přepočtu 28,40 na 41,30 koruny za litr. To znamená, že se prodává dokonce dráže než v Česku, kde její průměrná cena včera činila podle dat CCS 39,90 koruny za litr. Nafta se včera v Česku poprvé od prvních dní invaze Ruska na Ukrajinu, konkrétně od 2. března, prodávala za méně než 40 korun na litr.

Benzín řadovým Maďarům u čerpacích stanic MOL včera v jedenáct hodin, kdy bylo zastropování okamžitě zrušeno, zdražil ze zastropované úrovně odpovídající v korunách 28,40 koruny za litr na 37,90. Benzín je tedy v Maďarsku levnější než v Česku, kdy včera jeho průměrná cena dle CCS odpovídala 38,40 koruny za litr.

Nicméně maďarský trh s pohonnými hmotami se nachází v krajní nerovnováze. Stabilizace situace si vyžádá dva až tři měsíce. Během této doby mohou ceny pohonných hmot v Maďarsku vyskočit citelně nad úroveň těch v Česku, neboť při pokračujícím vychýlení z rovnováhy se trh ještě řadu týdnů bude potýkat s nedostatečným zásobováním,

Zahraniční společnosti typu OMV nebo Shell totiž musí na zrušení zastropování zareagovat a přesměrovat své dodávky z jiných zemí do Maďarska, kdy nyní tedy již mohou prodávat za nezastropovanou cenu. To nepůjde ze dne na den. Právě Orbánovou vládou nařízený prodej „pod cenou“ tyto společnosti odrazoval od dodávek na maďarský trh. To společně se zhruba dva měsíce trvající odstávkou jediné rafinérie v zemi, Danube, a dále s výpadky ruských dodávek ropy ropovodem Družba a navýšením poptávky ze strany maďarských motoristů způsobilo kritický nedostatek pohonných hmot. Maďarsko měla až do včerejška mělo nejlevnější benzín v EU a druhou nejlevnější naftu v EU, po Maltě, jak plyne z dat Evropské komise. Maďarsko je jedinou zemí EU, kde letos dochází k meziročnímu navýšení spotřeby pohonných hmot.

Orbánova vláda se snaží svalit ukončení zastropování na embargo EU na dovoz ruské ropy, které mělo narušit dodávky do Maďarska. Embargo začalo platit předevčírem. Budapešť ale spíše jen využila situace a snaží se klamně argumentovat způsobem „poté, tedy proto“. Avšak to, že ke zrušení zastropování došlo po zavedení embarga EU, hned neznamená, že mezi oběma ději je příčinná souvislost. Není. Důvodem maďarského fiaska je nikoli embargo, ale zastropování, které způsobilo, že země nebyla s to zajistit si dostatek paliv z dovozu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Okomentovat na facebooku