Snížila se průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní ...

Dočasná pracovní neschopnost v Plzeňském kraji v porovnání s minulým obdobím v důsledku pandemie covid-19 výrazně vzrostla. V počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců se Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji umístil na druhém místě. Oproti roku 2021 se snížila průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo v období let 2016–2021 nejvyšší v roce 2021. Na zvýšeném průměrném procentu dočasné pracovní neschopnosti se především podílelo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných dosáhl v roce 2021 v Plzeňském kraji hodnoty 68,78 a v rámci krajů byl druhý nejvyšší. Nejnižší hodnoty byly v tomto ukazateli zaznamenány v Hl. městě Praze (43,62) a v Jihomoravském kraji (56,15), naopak nejvyšší počet nově hlášených případů (72,86) měl Liberecký kraj. Oproti průměru ČR (58,51) byl počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Plzeňském kraji vyšší o 10,27 případů. Hodnota tohoto ukazatele vzrostla meziročně ve všech krajích, ve 12 ze 14 krajů se pohybovala nad republikovým průměrem. Nejvyšší meziroční nárůst (o 22,6 %) byl zaznamenán v Plzeňském kraji, nejnižší ve Zlínském kraji (o 5,4 %). Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných se v Plzeňském kraji zvýšil z 56,11 případů v roce 2020 na 68,78 případů v roce 2021. Na růstu počtu nově hlášených případů se zejména podílela pandemie covid-19. Výrazně vyšší počet nově hlášených případů v průběhu let 2019–2021 byl ovlivněn zrušením karenční doby od 1. 7. 2019, kdy zaměstnanci začali dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci.

Graf: Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v krajích ČR v roce 2021

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti činila v roce 2021 v Plzeňském kraji 32,99 kalendářního dne a v porovnání s ostatními kraji byla až šestá. Nejkratší doba trvání 1 případu v počtu kalendářních dní byla zaznamenána v krajích Královéhradeckém (32,18) a Libereckém (32,33), nejdelší dobu trvání měly kraje Zlínský (38,97) a Moravskoslezský (38,72). V porovnání s průměrnou dobou trvání 1 případu v ČR (34,47) byla doba trvání v Plzeňském kraji kratší o 1,48 kalendářního dne. Tento ukazatel se v Plzeňském kraji meziročně snížil o 13,9 %.

Průměrný denní stav dočasně práce neschopných dosáhl v roce 2021 v Plzeňském kraji 14 102 osob. Na celkovém průměrném denním stavu dočasně práce neschopných v ČR (260 136) se podílel Plzeňský kraj 5,4 %. Průměrný denní stav práce neschopných se zde meziročně zvýšil o 916 osob, tj. o 6,9 %. Výrazné meziroční zvýšení tohoto stavu v kraji bylo i zde ovlivněno pandemií covid-19.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti umožňuje sledovat kolik ze 100 nemocensky pojištěných je v průměru každý den v pracovní neschopnosti. V roce 2021 dosáhlo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji hodnoty 6,217 a region se umístil v porovnání s ostatními kraji na pátém místě. Nejnižší průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v Hl. městě Praze (3,897) a Jihomoravském kraji (5,463), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (6,956) a Zlínském (6,660). V České republice činila hodnota průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti 5,525 a Plzeňský kraj byl v porovnání s tímto průměrem vyšší o 0,692 procentního bodu (dále jen p. b.), meziročně došlo u tohoto ukazatele ke zvýšení o 0,345 p. b.

V roce 2021 bylo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE v ČR (po vyloučení individuálních údajů) nejvyšší v těchto oddílech: Bezpečnostní a pátrací činnosti (9,638 %), Výroba usní a souvisejících výrobků (9,211 %) a Výroba textilií (8,738 %).

Nejdelší průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti podle odvětví CZ-NACE v ČR (po vyloučení individuálních údajů) byla v roce 2021 zaznamenána v odvětvích: Bezpečnostní a pátrací činnost (55,74 kalendářního dne), Vodní doprava (53,77 kalendářního dne) a Poskytování ostatních osobních služeb (53,51 kalendářního dne).

Kartogram: Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz

Tabulka: Dočasná pracovní neschopnost v krajích ČR v roce 2021

Na vyšším počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných se v Plzeňském kraji v roce 2021 podílely hlavně okresy Tachov (86,66) a Rokycany (76,57). Nejnižší hodnoty dosáhl v tomto ukazateli okres Plzeň-město (63,26). Na 100 nemocensky pojištěných měl okres Tachov v porovnání s okresem Plzeň-město více o 23,40 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v kalendářních dnech byla v roce 2021 nejvyšší v okresech Rokycany (37,30) a Plzeň-jih (35,26), naopak nejnižší byla v okrese Plzeň-město (31,25). V porovnání s okresem Plzeň-město byla na Rokycansku průměrná doba trvání 1 případu delší o 6,06 kalendářního dne.

Tabulka: Dočasná pracovní neschopnost v okresech Plzeňského kraje v roce 2021

Graf: Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v okresech Plzeňského kraje v roce 2021

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2021 zaznamenáno v okresech Tachov (8,000) a Rokycany (7,826), nejnižší dosáhl okres Plzeň-město (5,415). Rozdíl mezi okresy s nejvyšší a nejnižší hodnotou tohoto ukazatele (Tachov a Plzeň-město) činil 2,585 p. b.

V období let 2016–2021 se zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných ze 42,86 případů v roce 2016 na 68,78 případů v roce 2021, tj. zvýšení o 25,92 případů. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se ve sledované časové řadě zkrátila o 7,21 kalendářního dne. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti vzrostlo v roce 2021 v porovnání s rokem 2016 o 1,509 p. b. Průměrný denní stav práce neschopných se zvýšil z 10 394 případů v roce 2016 na 14 102 případů v roce 2021, tj. zvýšení o 35,7 %.

Graf: Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Plzeňském kraji

Rozdíly v ukazatelích pracovní neschopnosti v jednotlivých okresech a krajích ovlivňuje celá řada faktorů, mezi které můžeme zahrnout legislativní úpravy (zrušení karenční doby), zdravotní prevenci, dostupnost lékařské péče, pracovní podmínky, životní prostředí a mimořádné události (pandemie covid-19). Rovněž záleží na věkové a vzdělanostní struktuře nemocensky pojištěných a na výši průměrného výdělku.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti podle pohlaví bylo vždy vyšší u žen než u mužů. V roce 2016 dosáhla hodnota ukazatele u žen 5,435 a u mužů 4,069, rozdíl mezi oběma pohlavími tak činil 1,366 p. b. V roce 2021 dosahovalo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti u žen 6,737 a u mužů 5,729 a rozdíl mezi oběma pohlavími činil 1,008 p. b. Mezi příčiny vytvářející rozdíly v pracovní neschopnosti mezi ženami a muži patří především rozdílný přístup k jejich zdravotnímu stavu a prevenci vůbec. Ženy dbají více o své zdraví než muži a častěji navštěvují lékaře, muži mají naopak větší tendenci svůj zdravotní stav podceňovat.