Evropa dále snižuje spotřebu plynu, i v listopadu snížila spotřebu plynu o čtvrtinu

Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.

Jde sice o velký úspěch, ale zcela vyhráno samozřejmě není, zejména s ohledem ne již tolik na tuto, ale spíše na několik příštích zim v čele hned s tou další. Připomeňme, že v předválečných dobách (tedy v roce 2021) ruský plyn pokrýval asi 45 procent evropských dovozů a asi 40 procent evropské spotřeby. Jinak řečeno, 25 procent nestačí a úspory budou muset pokračovat i v následujícím cyklu doplňování a čerpání zásob - tedy v příštím létě a v zimě - a to i s očekávanou výstavbou zkapalňovacích terminálů LNG (trh se zkapalněným plynem není nafukovací).

Normálnější listopadové počasí se každopádně projevilo na ceně plynu, která opět vzrostla na asi 130-140 EUR/MWh (kontrakt na měsíc dopředu). To je sice na hony vzdálené letošním rekordům, ale i tak - při přepočtu na ekvivalent barelu ropy - cena vychází kolem 240 USD/barel. Tedy skoro trojnásobně výše, než u ropy skutečné, jejíž cena se pohybuje nevysoko nad 80 USD/barel.

Zajímavý také bude právě i další vývoj na trhu s ropou, respektive to, jak se Rusko srovná se stropem na cenu ropy, kterou vyváží po moři. Víkendové zasedání OPECu+ sice žádné zemětřesení nepřineslo, nicméně kartel "slíbil", že je připraven sejít se kdykoliv a přijmout nezbytná opatření. Rusko se pak snaží vybudovat vlastní flotilu tankerů, která by mu měla pomoci vyřešit problém pojišťováním svých ropných vývozů oceněných nad stropem. Minimálně v krátkém horizontu Rusku navíc nepomáhají ani COVIDové nepokoje v Číně, která je druhým největším spotřebitelem ropy na světě a kam by právě mělo směřovat stále více ruské ropy.

V případě plynu i ropy bude třeba "přenastavit" odběratelsko-dodavatelské řetězce, které se budovaly po desetiletí. Otázkou je, kolik kotrmelců po cestě nastane. Co vypadá takřka jistě je, že jedním z důsledků takto fragmentovaných trhů, minimálně pro Evropu, budou oproti historickým zvyklostem i vyšší ceny zmíněných komodit...