ČSÚ: O třetinu stupně za deset let

Přes značnou časovou a prostorovou proměnlivost naměřených hodnot můžeme v posledním půlstoletí sledovat zvyšování teploty vzduchu u nás.

Naměřená a napozorovaná meteorologická data ze staniční sítě ČHMÚ slouží k mnoha různým účelům. Vedle těch klimatologických, např. hodnocení klimatických podmínek dané lokality či studium klimatické změny, jsou využívána v meteorologii např. jako jeden ze vstupů pro numerické modely předpovědi počasí. Důležitým zdrojem informací jsou i v mnoha dalších oborech mimo meteorologii a klimatologii, a sice v zemědělství, pojišťovnictví, energetice, stavebnictví, plánování odvodňovacích systémů či dopravě.

Záleží na mnoha okolnostech

Teplota vzduchu na území Česka vykazuje značnou časovou a prostorovou proměnlivost.

Časová proměnlivost se skládá ze změn různých časových měřítek. Pozorovat můžeme pravidelné kolísání, např. výrazný roční a denní chod teploty vzduchu, ale také nepravidelné změny v časových měřítkách několika dní spojené se střídáním synoptických situací. V řadách průměrné roční a měsíční teploty vzduchu najdeme rovněž výraznou meziroční proměnlivost i dlouhodobé trendy.

Základním faktorem ovlivňujícím prostorové rozložení teploty vzduchu na území Česka je nadmořská výška. Projevuje se zde ovšem i závislost teploty na zeměpisné šířce, od jihu k severu průměrná teplota klesá. Nejvýraznější šířkový teplotní gradient nastává v teplém období roku od března do září. Rozložení teploty vzduchu v prostoru i čase však velmi ovlivňuje aktuální povětrnostní situace a další parametry terénu.

Dlouhodobý normál průměrné roční teploty vzduchu na území ČR za období 1991–2020 je 8,3 °C. Vzhledem k členitosti terénu našeho území ale může normál průměrné roční teploty v různých lokalitách nabývat hodnot z širokého rozpětí od méně než 3 °C v nadmořských výškách nad 1 300 m n. m., až po více než 11 °C v centru Prahy. Mezi nejteplejší oblasti kromě Prahy, kde se projevuje vliv městského tepelného ostrova, patří také jih Moravy, Polabí či část Poohří s průměrnou roční teplotou vzduchu nad 9 °C.

Průměrné roční teploty vzduchu na území ČR za období 1991–2020 (°C)

Vedle prostorové proměnlivosti vykazuje průměrná roční teplota vzduchu i značnou časovou variabilitu. Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu na území ČR z období 1961–2021 je 6,3 °C a byla zaznamenána v letech 1962, 1980 a 1996. Naopak nejvyšší 9,6 °C připadá na rok 2018. Z proložené lineární přímky do časové řady je také dobře patrný dlouhodobý rostoucí trend. V období 1961–2021 se teplota vzduchu zvyšuje v průměru o 0,33 °C za 10 let. Tento nárůst je statisticky významný na 5% hladině významnosti, velikost trendu je však velmi závislá na zvoleném počátku a konci hodnocené časové řady. Pro všechny padesátileté a delší řady končící po roce 2001 se odhady trendu pohybují od 0,29 do 0,38 °C/10 let a pro třiceti- až čtyřicetileté řady končící po roce 2015 mohou být trendy ještě výraznější (až 0,5 °C/10 let).

Nárůst teploty vzduchu není homogenní ani v závislosti na roční době. Nejvýraznější lineární trend v řadě průměrné měsíční teploty vzduchu v období 1961–2021 je pozorován v letních měsících (červenec a srpen) a v zimních měsících (leden a prosinec), kdy v průměru dosahuje více než 0,4 °C za 10 let. Naopak nejméně výrazný a statisticky nevýznamný nárůst teploty nastává v podzimních měsících září a říjen (méně než 0,2 °C za 10 let).

Průměrné roční teploty vzduchu na území ČR (°C)

Jak se odlišují měsíce

Z dlouhodobých průměrů měsíční teploty vzduchu pro území České republiky je patrný výrazný jednoduchý roční chod s minimem v lednu a maximem v červenci. Normál průměrné měsíční teploty na území ČR za období 1991–2020 je pro leden –1,4 °C pro červenec 18,3 °C.

Měsíce s nejvyšší a nejnižší průměrnou teplotou však nemusejí být v jednotlivých letech vždy červenec a leden. Poměrně často nalezneme roky, v nichž byly červencové teploty překonány v srpnu (41 % let v období 1961–2021), méně často (15 %) v červnu. Posledním příkladem je červen roku 2019, který byl dle průměrné měsíční teploty na našem území o 1,9 °C teplejší než následující měsíc. Obdobně v zimních sezonách je běžně zaznamenáván nejchladnější prosinec či únor, nikoliv leden.

Roční amplituda teploty vzduchu závisí na nadmořské výšce, ve vyšších polohách klesá. Vliv na ni má také expozice stanice v terénu a geografická poloha. Směrem k východu našeho území se více projevuje kontinentální ráz podnebí, a roční amplituda teploty se proto zvyšuje.

Průměrné měsíční teplota vzduchu za období 1991–2020 (°C)

Extrémní hodnoty

Absolutně nejvyšší teplota vzduchu zaznamenaná na území Česka je 40,4 °C. Naměřena byla 20. 8. 2012 na stanici Dobřichovice v okrese Praha-západ. Po téměř 30 letech tak nahradila extrém teploty 40,2 °C naměřený 27. 7. 1983 na stanici Praha Uhříněves. Teplota vzduchu dosahující nebo překračující 40 °C bývá zaznamenána na meteorologických stanicích na území Česka velmi vzácně. Vedle dvou výše zmíněných let k tomu došlo pouze 8. 8. 2015, kdy na stanici Husinec Řež naměřili 40,0 °C.

Absolutně nejnižší teplota vzduchu –42,2 °C byla zjištěna před více než 90 lety, a to 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Od té doby nebyl tento extrém překonán. Hodnotu pod –40,0 °C poté naměřila pouze stanice Kvilda-Perla (okr. Prachatice) 30. 1. 1987.

Nejvyšší denní maxima a nejnižší denní minima teploty vzduchu v jednotlivých měsících v historii pozorování na území ČR

Zdroj: ČHMÚ, Klimatologická databáze Clidata

Článek si můžete přečíst v posledním letošním vydání časopisu Statistika&My.