Investice jsou základem pro růst ekonomiky. Současná nestabilní politická situace v Peru odrazuje soukromé investory.
Investice jsou základem pro růst ekonomiky.
02.12.2022 / 19:20 | Aktualizováno: 02.12.2022 / 19:23
Současná nestabilní politická situace v Peru odrazuje soukromé investory. Centrální banka odhaduje na rok 2022 růst soukromých investic kolem 0 %. Neustálé změny vlád a výkonných úředníků způsobují zpomalování, odkládání a rušení veřejných investic. Pro peruánskou ekonomiku to není dobrá zpráva – soukromé investice tvoří cca 80 % celkových.
Čísla třetího čtvrtletí roku 2022 odrážejí politickou nestabilitu Peru. Soukromé investice do klíčového sektoru, těžebního průmyslu, nadále klesají a očekávání firem jsou stále pesimistická. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo podle Peruánské centrální banky BCR ke snížení privátních investic o 0,8 %. Těžební průmysl konkrétně propadl o 12,5 %, ostatní sektory vzrostly jen o 0,8 %. To potvrzuje výhled BCR na celé období – celkový růst soukromých investic se blíží 0 %. Obchodní banky jako BBVA nebo Scotiabank očekávají dokonce propad investic o 1,1 %, resp. 1,6 %.
Ani odhady na poslední kvartál 2022 nejsou optimistické. Pokles celkových soukromých investic se odhaduje na 1,5 %, přičemž u těžebního průmyslu to může být až 10,7 %. Jeho propad nedokáže kompenzovat minimální růst 0,1 % ostatních sektorů.
Co ovlivňuje pesimistická očekávání firem? Jsou to především:
1. nestabilní vláda - od nástupu prezidenta do funkce na konci července 2021 byl před několika dny jmenován již pátý předseda vlády, výměny ministrů již přesáhly číslo 80;
2. prezident – hlava státu zvítězila ve volbách s nepatrným rozdílem pouhých 0,25 %. I přes předvolební sliby nejenže oba tábory nesmiřuje, ale naopak ještě zvyšuje napětí mezi nimi. Je vyšetřován v řadě kauz, jako např. korupce, obchodování s vlivem nebo plagiátorství závěrečné vysokoškolské práce;
3. sociální napětí – vládě se nedaří řešit spory s různými domorodými komunitami (např. ohledně těžby nerostných surovin) a ani s odborovými organizacemi.
Chybějící investice mají dopad i na vnitřní spotřebu – nevznikají nová kvalitní pracovní místa a tím neroste počet zaměstnanců s vyššími příjmy. Důsledkem je, že ti, kteří mají vyšší příjmy (a tím i vyšší úspory) zatím z obav o další vývoj odkládají nebo nerealizují nákupy dražšího zboží či služeb. Tím se snižuje jeden z významných ekonomických parametrů ovlivňujících tvorbu HDP – spotřeba obyvatelstva.
Bohužel klesá i zájem o úvěry ze strany firem – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesl v říjnu objem poskytnutých úvěrů o 0,4 %, z toho u malých subjektů se zbrzdil růst o 8,8 % a u středních došlo k propadu o 13,7 %.
I v případě investic do veřejných staveb se situace zhoršuje. Na konci října představilo Ministerstvo hospodářství a financí Peru nový Plán budování infrastruktury. Je v něm preferováno 72 projektů v hodnotě cca 147 mld. PEN (cca 38 mld. USD). Celkem 57 % objemu investic (cca 84 mld. PEN) by mělo připadnout na 6 velkých projektů – plynovod Sur Peruano, budování linek č. 2 a 3 metra v Limě, novou dálnici Carretera Central, obchvat souměstí Lima – Callao a rozšíření mezinárodního letiště v Limě. Dokument je aktualizací Plánu z roku 2019, který uváděl 52 projektů za více než 100 mld. PEN (cca 26 mld. USD. I když nový Plán zvýšil celkový počet staveb, z původního se do něj nevešlo 29 návrhů. Podle odborníků se nová metodologie měla aplikovat na nové projekty a ne na ty, které byly navrženy již dříve. Ekonom Pedro Herrera (profesor ekonomie na univerzitě PUCP a hlavní ekonom Consejo Privado de Competitividad – iniciativa soukromého sektoru vzniklá v r. 2018) označuje tento krok za špatný signál investorům. Jedná se o projekty, které mají delší dobu výstavby než je jedno volební období a měly by být realizovány ve státním zájmu a ne v zájmu jedné vlády. Jedná se např. o letiště ve městech Piura a Trujillo, přístavy Salaverry a Muelle Sur a další. Naopak byla do Plánu nově zahrnuta díla z oblasti zdravotnictví a vzdělání.
V první polovině roku 2022 došlo ke zpomalení tempa růstu veřejných investic. Oproti stejnému období minulého roku vzrostly o pouhých 0,9 %. Největší podíl na tom mají díla realizovaná centrální vládou, kdy objem investic poklesl o 13,5 %. Za rok 2022 se očekává růst celkových veřejných investic 0 – 1 %.
Vláda se snaží podpořit vnitřní spotřebu i uvolněním prostředků z penzijních fondů. To má ale spíše krátkodobý dopad. Naopak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu to může peruánským spotřebitelům ekonomice přinést problémy. Důležité je stabilizovat prostředí pro investory. To se v současné politické situaci nejeví příliš reálné.
Eva Tadlíková, rada Velvyslanectví ČR v Limě
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz