Česká ekonomika míří do mělké recese (Komentář)

Tuzemský HDP za Q3 22 byl dnes zhruba v souladu s naším očekáváním revidován výše, konkrétně na -0,2 % q/q a 1,7 % y/y (více zde: https://bit.ly/3imq2PO). Ze struktury je patrné, že ve třetím čtvrtletí se dále mezičtvrtletně snížila reálná spotřeba domácností, poukazující na slábnoucí domácí poptávku. Tuzemskou ekonomiku tak podpořil hlavně zahraničí obchod, tažený průmyslovou produkcí. Její výhled je nicméně poměrně pesimistický, což tento týden znovu potvrdil tuzemský PMI, který navzdory mírnému očekávanému růstu zůstal i v listopadu poblíž říjnové hodnoty. Důležitější ovšem je, že se opět nacházel hluboko pod 50 body (41,6 bodů), což indikuje, že se podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu dále rychle zhoršují (více zde: http://bit.ly/3XSoe1u). Domácí inflace na druhou stranu ještě nemusela říct svoje poslední slovo s ohledem na varovné signály o neukotvenosti inflačních očekávání z řady průzkumů. Stále tak přetrvává riziko lednového výrazného přecenění, ke kterému se navíc přidá i odeznění efektu tzv. úsporného tarifu. Trhy očekávané zahájení cyklu snižování sazeb již v horizontu následujících třech měsíců se nám proto jeví jako předčasné.

Klidný týden má za sebou česká koruna, která se obchodovala v relativně úzkém pásmu 24,31-24,40 CZK/EUR. Nadále se tak pravděpodobně udržuje bezpečně pod intervenční hladinou ČNB, přestože by čistě pohledem fundamentů měla z našeho pohledu mít tendenci mírně oslabovat. Spekulace proti tuzemské měně zřejmě pomáhají tlumit výrazné devizové rezervy centrální banky.

Inflace v eurozóně je pravděpodobně za vrcholem. V listopadu poklesla z říjnových 10,6 % y/y na 10 % y/y. Za tržním odhadem ve výši 10,4 % y/y tak mírně zaostala. Zpomalení celkové inflace šlo hlavně na vrub cenám energií, ve kterých se projevily vládní opatření některých zemí proti jejich dalšímu růstu. Očekávání naopak potvrdila jádrová inflace, která setrvala na říjnových 5 % y/y. Celková inflace v říjnu podle nás dosáhla svého vrcholu, a to i s ohledem na nedávný pokles cen ropy Brent a dalších energií, a také novým vládním opatřením na obzoru.

Ekonomika USA je naopak stále v dobré kondici. Slabší středeční ADP report o počtu nových pracovních míst stejně jako ISM index ze zpracovatelského průmyslu ve čtvrtek sice s podporou výroků J. Powella o možném zpomalení tempa utahování měnové politiky v USA vyústily v nárůst cen rizikových aktiv, oslabení dolaru a pokles tržních výnosů. Trhy očekávaný brzký nástup recese a s tím spojený možný obrat Fedu se však začal po pátečním překvapivě vysokém počtu nových pracovních míst v nezemědělském sektoru (263 tis, oček. 200 tis.) opět vzdalovat. Dolar tak v pátek odpoledne umazal většinu ztrát z tohoto týdne, byť oproti jeho začátku zůstal i tak lehce slabší. My nadále recesi v USA v nejbližších čtvrtletích nečekáme, avšak i tak je pravděpodobné, že Fed po čtyřech zvýšeních úrokových sazeb o 75 bb v řadě již v prosinci zpomalí a sáhne k „hiku“ o 50 bb.