Koruna se drží už téměř měsíc bez intervencí České národní banky, přestože čelí mnoha faktorům ovlivňujícím její stabilitu

Není pravdou, že by v současnosti prodávala centrální banka své devizové rezervy. Koruna se totiž už téměř měsíc drží bez intervencí České národní banky, uvedl v diskuzi pořádané společností SAB Finance a.s. Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB. Současně zaznělo, že si procházíme obdobím radikální nejistoty a výhled ekonomických očekávání je i dle průzkumu Klubu finančních ředitelů spíše pesimistický.

Česká koruna se v posledních týdnech drží i bez zásahu centrální banky na historicky poměrně silné úrovni. Přitom od letošního května Česká národní banka intervenuje nebo je připravena rychle intervenovat tak, aby podpořila stabilizaci kurzu koruny. Prodej devizových rezerv nahrazoval v posledních měsících předchozí opatření v podobě kontinuálního zvyšování úrokových sazeb, jež se zastavilo na sedmi procentech. Na otázku týkající se dalšího vývoje úrokových sazeb reagoval profesor Dědek velmi opatrně. V krajním případě nevyloučil ani možnost případného zvýšení, ale podle většiny členů současné bankovní rady jsou úrokové sazby dostatečně vysoké a další růst by byl spíše kontraproduktivní, jelikož by firmám zdražil investice. „Jsme opatrní, myslíme, že inflace by mohla vrcholit a my budeme velmi obezřetní ve snižování sazeb, neboť jsme si vědomi silných proinflačních rizik,“ uvedl Oldřich Dědek.

Člen bankovní rady v rámci debaty vysílané online z ČNB připomněl, že centrální banky mohou intervenovat nejen přímo na trhu, ale také prostřednictvím slovních intervencí, jelikož pomyslnou zbraní je i slovo. Česká národní banka si tak nyní vystačí pouze se slovem, tedy s verbálním ujištěním, že vstoupí na trh, kdykoli podle ní bude třeba. A to tak, aby českou měnu držela na relativně silné kursové úrovni vůči euru. 

Hostem diskuze byl také prezident Klubu finančních ředitelů Dean Brabec. Podle něj bude reálným problémem mnoha českých firem udržet si svou konkurenceschopnost. "Je důležité, aby se z toho firmy proinvestovaly. Vláda by měla pomoci podnikům, co tady jsou, změnit daně apod. Problémem je konkurenceschopnost v rámci Evropy. Česká republika připravila na podporu společnostem 30 miliard korun zatímco Německo má připraveno 200 miliard euro na podporu podniků. Jak si udržíme konkurenceschopnost, když Česko podnikům nepomůže?" Brabec dále uvedl, jaká jsou očekávání ekonomického vývoje mezi finančními řediteli. „Pro příští rok čekají propad ekonomiky v rozsahu minus jedno až minus pět procent. Inflace pak podle dotázaných dosáhne v roce 2023 deseti až patnácti procent.“

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je výhled českých firem opravdu pesimistický. Na dotaz týkající se úrokových sazeb uvedl, že si myslí, že koncem roku 2023 by se úroková sazba centrální banky mohla pohybovat kolem šesti procent. A při diskuzi měnové politiky a faktorů ovlivňujících stabilitu koruny upřesnil, že dovozci i vývozci se mohou bránit zajištěním, tedy měnovým forwardem.

Na tento produkt se na českém trhu specializuje například společnost SAB Finance, která v posledních třech letech zaznamenává kontinuální nárůst o zajištění měnových kurzů. Od roku 2020 vzrostl počet obchodů s měnovým zajištěním o více jak 115 % procent. Objem transakcí zaznamenal růst dokonce přes 130 %. Povědomí a využívání forwardu tedy stoupá. Firmy z řad exportérů se nejčastěji zajišťují na 1,5 roku, zatímco importéři volí kratší dobu – tj. 6 měsíců.

Podle Kovandy je to stejná paralela, jako například v letošním roce situace na energetickém trhu, tedy že společnosti se zafixovanou cenou jsou na tom lépe než ty, které nakupují energie za spotové ceny.

Pavel Horalík, SAB Finance a.s.