Vlády toho už tolik finančně neutáhnou, nastoupí firmy - Natixis

Investiční banka Natixis poukazuje na to, jak moc po roce vzrostly vládní intervence v ekonomice. K čemu takový přístup vedl a jaký může být další vývoj?

První dva z následujících čtyř grafů ukazují vývoj rozpočtových deficitů v USA, Velké Británii, Japonsku a eurozóně. Další dva grafy se zaměřují na vládní dluhy v těchto ekonomikách. Zřejmé jsou soustavné deficity, které sice měly před pandemií tendenci klesat, ale rok 2020 přinesl jejich opětovné prohloubení. Po něm přišla korekce, nicméně vyjma USA deficity ve vztahu k HDP stále dosahují vyšších hodnot než před pandemií:


Zdaleka nejvyšší vládní zadlužení pozorujeme v Japonsku. Eurozóna jako celek je na tom s vládními dluhy na podobné úrovni jako Velká Británie. Natixis připomíná, že sledované období bylo charakterizováno nízkými sazbami, nicméně podle banky se ekonomická rovnováha přesouvá do stavu s vyššími sazbami. Příčinou je jednak vyšší inflace, ale také změna v energetice, související investice a demografický vývoj. Ty by totiž měly eliminovat předchozí přetlak úspor, který tlačil sazby dolů.

V novém prostředí vyšších sazeb bude podle banky těžší financovat rozpočtové deficity a vládní dluhy. Vlády tak budou čelit omezením, která byla v předchozí době jen slabá. Celkově bude kvůli tomu klesat míra intervence státu v ekonomice. Natixis míní, že roli vlád do určité míry převezmou firmy, které budou financovat i oblasti, ve kterých byl doposud aktivní zejména stát. Příkladem může být vzdělávání či zdravotní péče.

Ekonomové banky poukazují na dosavadní vysokou ziskovost firemního sektoru – viz následující dva grafy s vývojem podílu zisků po zdanění na celkovém produktu. Podle banky ale budou firmy v budoucnu z těchto zisků vyplácet méně svým akcionářům a zvýší se jejich výdaje v popsaných oblastech.


Zdroj: Natixis