Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Makroekonomika  |  29.11.2022 09:43:23

Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?

Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyvádí s měnovou politikou své země psí kusy. Dosazuje takové centrální bankéře, kteří mu bez „cavyků“ vyhoví a postupují dle jeho svérázného – i svéhlavého – přesvědčení. Totiž že snižování základních úrokových sazeb brzdí inflaci.

No, na Nobelovu cenu za ekonomii pro Erdogana to nevypadá. Inflace stejně zatvrzele stoupá k výšinám, v říjnu vykázala meziroční úroveň přes 85 procent. Navzdory pádivé inflaci se Turecko vydává proti proudu světové měnové politiky a zatímco drtivá většina jiných zemí – s inflací často mnohem a mnohem nižší, než je ta turecká – svoji měnovou politiku utahuje, Ankara ji naopak rozvolňuje. Naposledy ve čtvrtek minulý týden, kdy srazila úrok do jednociferného pásma, z 10,5 na devět procent. To přesně si Erdogan přál. Aby byl základní úrok jednociferný. Od srpna tak „jeho“ centrální banka snížila úrok čtyřikrát v řadě, ze čtrnácti právě na devět procent. Nyní prý má „hotovo“ a dále sazby klesat nebudou. Erdogan holt dosáhl svého – úrok je jednociferný. Nezávislí analytici však míní, že takhle je neudržitelně nízký…

Nejen, že Erdogan se Nobelovy ceny nedočká. Bude rád, když se Turecko vyhne závažné měnové krizi. Její riziko je nyní v Turecku vskutku vysoké. Alespoň tedy podle japonské finanční skupiny Nomura, pod jejíž křídla patří i největší japonská investiční banka téhož jména. Ta pravidelně sestavuje jakýsi žebříček rozvíjejících se ekonomik, které boduje a řadí podle toho, jak moc jim hrozí právě měnová krize. Tedy nenadálé, nečekaně prudké oslabení měny spojené se ztrátou samozřejmě nejen kupní síly obyvatelstva, ale také důvěry mezinárodních investorů. A s dalšími neblahými jevy typu inflační exploze nebo růstu nezaměstnanosti.

Dosud vše řečené vlastně není nijak překvapivé. Erdoganova měnová politika už notnou dobu slouží ve světových médiích jako dobře známý odstrašující příklad. Proto zaráží, že v uvedeném pořadí Nomury se hned za Tureckem umisťuje… Česká republika. Vskutku, riziko měnové krize v Česku je nyní podle expertů Nomury vysoké, dokonce právě srovnatelně vysoké jako v Erdoganově Turecku (viz graf ). Srovnatelně vysoké je také v Pákistánu. Jen těžko se mohlo Česko ocitnout v horší společnosti.

Jak se to tedy vlastně celé přihodilo?

Nomura používá, jak sama říká, systém včasného varování před měnovými krizemi. Pojmenovala jej Damoklés. Na základě ustálené metodiky pravidelně posuzuje takzvané rozvíjející se ekonomiky, mezi něž řadí i Českou republiku. Metodika se opírá o zevrubnou analýzu osmi ekonomických ukazatelů, mezi nimiž je objem devizových rezerv, pokrytí dovozu těmito rezervami a dále třeba výše krátkodobých reálných úrokových sazeb či ukazatele související s rozpočtovou oblastí a s běžným účtem platební bilance.

Běžný účet platební bilance v poměru k hrubému domácímu produktu podle všeho letos v Česku vykáže nejhlubší deficit za posledních patnáct let. V absolutním vyjádření vykazuje v posledních měsících nejhlubší deficit v historii. Schodek státního rozpočtu ČR, klíčové složky tuzemských veřejných financí, letos vláda premiéra Petra Fialy plánuje na 375 miliard korun, což by byla jeho druhá nejvyšší úroveň v historii ČR, hned po té z loňského roku.

Přitom deficit běžného účtu je projevem vnější nerovnováhy dané ekonomiky, tedy té ve vztahu k zahraničí. A deficit veřejných financí je zase projevem určité vnitřní nerovnováhy dané ekonomiky. Česko tak čelí dvěma zásadním nerovnováhám, vnější i vnitřní, což právě podle Nomury činí jeho hospodářství, a tedy i měnu, zvláště zranitelnými. Nad českou ekonomikou tak podle ní visí „Damoklův meč“, podobně jako právě nad tureckou nebo pákistánskou. Věru nelichotivé.

Optimista se může uklidňovat tím, že Nomura má na Česko stále i po letech „pifku“, neb si tu kvůli podílu v Investiční a poštovní bance, padlé roku 2000, a kvůli roli v související kauze České pivo nezískala dobrou pověst. Pro připomenutí, Nomura koncem 90. let, před pádem Investiční a poštovní banky (IPB), koupila akcie Plzeňského Prazdroje, Velkopopovického Kozla a Radegastu. Zaplatila za ně ale bezcennými akciemi záhy zkrachovalé IPB. Pivovary následně, roku 2001, obratem prodala za 24 miliard korun jihoafrické společnosti South African Breweries, z níž se o rok později, po fúzi s americkou pivovarnickou skupina stala SABMiller (od které v roce 2017 pivovary koupili opět Japonci, tentokrát pivovarnický kolos Asahi). Vyvedení akcií se dokonce řešilo jako trestný čin, státní zástupce ale nakonec stíhání jedenácti osob zastavil.

Realista však nemůže nevidět, že systém včasného varování vykazuje celkem solidní úspěšnost, těžko tedy sázet na to, že by experti Nomury byli vedeni „pifkou“ ke komukoli. Navíc v případě Česka po dlouhých 22 letech.

V posledních 26 letech systém Damoklés správně předpověděl 64 procent z celkem 61 měnových krizí, jimiž si země sledovaného vzorku – celkem jich je 32 – prošly. V případě Česka je varovné nejen to, že jeho Nomurou vyčíslené „Damoklovo skóre“ přesahuje hodnotu 100 bodů, konkrétně odpovídá 126 bodů (Turecko má 138, Pákistán 120 bodů), přičemž hodnota nad právě 100 body znamená, že země čelí pro příštích dvanáct měsíců vysokému riziku měnové krize. Společně s Brazílií totiž Česku toto skóre od posledního posudku, provedeného japonskou bankou letos v květnu, vzrostlo ze všech sledovaných zemí vůbec nejvýrazněji.

Celkové „Damoklovo skóre“, tedy součet jednotlivých skóre za všech 32 posuzovaných rozvíjejících se ekonomik, je nyní nejvyšší od července 1999 a není daleko od rekordní hodnoty, vykázané v době vrcholné fáze asijské měnové krize sklonku 90. let. Klíčovým spojujícím důvodem takto vysokého rizika je zdražení energií související s válkou na Ukrajině a další ekonomické dopady tohoto konfliktu, pochopitelně včetně rapidní inflace v řadě zemí světa.

Vždyť i zmiňovaný rekordní schodek běžného účtu české platební bilance odráží do značné míry právě energetickou drahotu. Kvůli ní roste objem dovozu, neboť za ropu, ropná paliva nebo plyn se zkrátka platí daleko větší částky než před válkou na Ukrajině. Zároveň s tím se zhoršuje odbyt českého exportu v zahraničí, opět kvůli tamní drahotě, jež drtí kupní sílu lidí i firem – takže kupují i méně věcí dovážených z Česka. Deficitní zahraniční obchod společně s „tradičním“ masivním odlivem dividend z Česka pak představují klíčové zdroje rekordního schodku běžného účtu ČR.

A aby toho nebylo málo, ani další z významných jmen světového finančnictví, ratingová agentura Standard & Poor’s, nemá pro Česko dobré zprávy. Minulý týden varovala centrální banky regionu střední a východní Evropy, včetně České národní banky, že už na přelomu roku budou čelit extrémně obtížné situaci. Je tak prý poměrně pravděpodobné, že i třeba ČNB udělá zásadní chybu. Inflace totiž bude klesat jen velmi pozvolna, zatímco citelně ochabne celkový ekonomický výkon ČR, i právě kvůli deficitnímu zahraničnímu obchodu. Po celý příští rok může podle agentury zůstat inflace dvouciferná. Přitom je pravděpodobné, že růst ekonomiky bude záporný. České ministerstvo financí počítá s poklesem 0,2 procenta, Mezinárodní měnový fond o 0,5 procenta a přední americká banka Morgan Stanley dokonce o 0,9 procenta. Stagflace jako vyšitá. Navíc se zmíněnou vnější i vnitřní nerovnováhou. A se stále vysokými, ale přece jenom poměrně rychle – tempem přes sto miliard korun měsíčně v uplynulém půlroce – mizícími devizovými rezervami ČNB, podpírajícími korunu.

Nezbývá proto než tentokrát doufat, že nikoli doma, ale v zahraničí není nikdo prorokem a že česká kaše se nebude jíst tak horká, jak ji Standard & Poor’s a zejména Nomura vaří.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

 

Podívejte se také:
ČNB už zhruba měsíc neintervenuje na podporu koruny na devizovém trhu
7 dní s korunou - Aktualizovaná prognóza kurzu EUR/CZK
Kurz koruny je na dohled své fundamentální rovnováze


TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz

30.11. 14:31  Děkujeme voličům slepence (Karel Strouhanka)
30.11. 12:29  Děkujeme voličům slepence (Martik2020)
30.11. 12:25  Babisova vlada (Martik2020)
30.11. 12:24  Babisova vlada (Martik2020)
30.11. 11:02  Babisova vlada (Tomasso)

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt 15:12  ČNB opět nezvýšila úrokové sazby a drží je stabilní od června Tisková zpráva (Tisková zpráva)
Čt 14:45  ČNB ponechává sazby beze změny, možnost FX intervencí zůstává otevřená Raiffeisenbank a.s. (Raiffeisenbank a.s.)
Čt 14:31  ČNB ponechala sazby na stávající úrovni (2.2.2023) X-Trade Brokers (XTB)
Čt 14:16  ECB zvyšuje sazby o 50 bp X-Trade Brokers (XTB)





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2023

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688