Od „mírně pod cílem“ k „mírně nad cílem“?

Před pandemií se predikce inflace točily kolem desetin, či setin procentních bodů, nyní to jsou celé procentní body. Přesněji řečeno, dříve se povětšinou věštilo, kolik desetin procentního bodu bude inflaci směrem zespoda zbývat do inflačního cíle (většinou na 2 %). Dnes se tipuje, o kolik procentních bodů se bude inflace v následujících měsících držet nad tímto cílem. U akcií by ale mělo záležet na něčem trochu jiném.

Zavedený globální inflační řád byl před pandemií celkem jednoduchý: Vyspělé země se snažily vytáhnout svou inflaci k 2 % a globální průměr táhly dolů. Rozvíjející se země jej naopak tlačily nahoru a celková globální inflace se pohybovala někde mezi 2 – 3 %. Posledních pár let se ale nejen výrazně zvedla míra inflace, ale zároveň jí na globální úrovni začaly tahat nahoru vyspělé země. Jejich rozvíjející se protějšky jí naopak z hlediska průměru brzdily:

Zdroj: Twitter

Nás asi ve výše uvedeném grafu budou zajímat hlavně predikce, které Morgan Stanley poskytuje do roku 2024. Zdají se být středněproudé v tom smyslu, že si notují s řadou dalších, které počítají s postupným a znatelným poklesem inflačních tlaků. A mimochodem vidíme, že MS počítá i s tím, že se vrátí starý globální řád, kdy vyspělé země svou inflací světový průměr snižují.

Akcie jsou považovány za aktivum dlouhodobé, ale dlouhodobých úvah v různých investičních diskusích moc nenajdeme. Výše uvedený graf také končí ve chvíli, kdy by jen začínal příběh, který by měl být pro skutečně dlouhodobá aktiva rozhodující. Pokud bychom si přece jen zaspekulovali, tak se odrazíme od toho, že predikce MS končí s inflací v DM docela znatelně nad 2 % (v předpandemickém standardu). A zdá se, že světle modrá inflační křivka nemá v druhé polovině roku 2024 už moc tendenci k poklesu, spíše stagnuje.

Pokud by tomu tak bylo, po roce 2024 by nastalo období, kdy by inflace přestřelovala inflační cíl a centrální banky by byly v režimu „jemné“ snahy o další pokles inflace k 2 %. Výraz „jemné“ používám pro rozlišení od toho, jak razantní jsou tyto snahy nyní. Nicméně stále by šlo o opak toho, co se dělo před pandemií. Tehdy se centrální banky „jemně“* snažily o dotažení inflačního cíle směrem zespodu.

Mohli bychom se domnívat, že o moc velkou změnu by nešlo, inflace se prostě bude opět nacházet blízko 2 %, takže „byznys as usual“. V některých oblastech by tomu tak mohlo být, ale u akcií nemuselo. Kvůli tomu, že v onom novém prostředí by už výnosy dluhopisů nemusely být relativně k růstu ekonomiky na tak nízkých úrovních, jako tomu bylo před pár lety. Graf tak může být na jednu stranu poměrně potěšující tím, že by se inflace vrátila blízko 2 %. „Detail“ ve formě sklonu světle modré křivky na jejím konci ale může vyznívat trochu jinak**. Ale je to jen obrázek a jeden z mnoha.

*Je mi jasné, že zde může být ona jemnost rozporována, záleží prostě na tom, co si vezmeme za standard. Pokud by to třeba byla monetární politika před rokem 2008, o moc velkou jemnost kvůli napumpovávaným rozvahám centrálních bank po finanční krizi nešlo. Pokud bychom si ale vzali za měřítko to, co by banky ještě mohly všechno (teoreticky) dělat, šlo stále o jemné ladění.

** Viz i včerejší „Recese jako býčí tečka za posledními dvěma roky“, kde jsem trochu rozebíral, na co mohou být akcie nyní naceněny.