Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní listopad naznačuje, že tempo poklesu se v porovnání s říjnem zmírnilo

Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní listopad naznačuje, že ekonomická aktivita v eurozóně sice dále klesá, tempo poklesu se ale v porovnání s říjnem zmírnilo.

Průzkum PMI i nadále signalizuje, že HDP eurozóny vykáže v letošním závěrečném čtvrtletí mezikvartální pokles, případná hospodářská recese, definovaná coby dva mezikvartální poklesy HDP v řadě, by ale nemusela být příliš tvrdá.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v listopadu dle předběžných výsledků vzrostl z říjnové úrovně 47,3, jež představovala bezmála dvouleté minimum, na úroveň 47,8.

Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 47,0.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Souhrnný PMI indikátor za letošní listopad naznačuje, že se pokles celkové ekonomické aktivity v eurozóně pokračuje, nicméně v samotném listopadu se tempo tohoto poklesu zmírnilo.

Jako velmi pravděpodobný scénář se i nadále jeví technická recese v eurozóně, tedy dva mezikvartální poklesy HDP eurozóny v řadě – v letošním závěrečném čtvrtletí a v prvním čtvrtletí 2023.

Pro samotné závěrečné čtvrtletí indikátory PMI zatím naznačují jen nepatrný mezikvartální pokles HDP, o 0,2 %, a listopadový průzkum PMI podporuje naděje, že hospodářská recese v eurozóně by mohla mít poměrně mírný průběh.

PMI ve zpracovatelském průmyslu v listopadu vzrostl z úrovně 46,4 na 47,3, což znamená první zlepšení indikátoru PMI pro tento sektor ekonomiky od letošního ledna (tržní medián: 46,0).

S PMI indikátorem pod úrovní padesáti bodů ale samozřejmě stále hovoříme o poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb zůstal v listopadu beze změny na úrovni 48,6: to je sice nejnižší úroveň od loňského února, trh ovšem čekal pokles PMI indikátoru ve službách na úroveň 48,0.

Firmy ve zpracovatelském průmyslu hlásí zmírňování komplikací na straně zásobování, což vede k ochlazení nákladových tlaků: růst nákladů ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně byl v listopadu dle průzkumu PMU nejslabší za uplynulých 14 měsíců.

Podnikatelé ve zpracovatelském průmyslu i ve službách vnímají, že teplejší počasí vedlo k určitému opadnutí obav ohledně možného nedostatku energií v zimních měsících a i díky tomu celkové PMI indikátory v těchto sektorech v listopadu již dále neklesly.

Listopadový průzkum PMI přináší lepší než původně předpokládané zprávy o výkonu ekonomiky eurozóny ve smyslu mírnějšího poklesu ekonomické aktivity.

Z pohledu ECB by měly být vítanou zprávou také signály ohledně zpomalení růstu jak nákladů, tak prodejních cen, což může ECB dovést k přeřazení na nižší rychlostní stupeň při zvyšování úrokových sazeb.

Základní poselství se ale nemění: HDP eurozóny směřuje v letošním závěrečném čtvrtletí k mírnému poklesu a jako hodně pravděpodobné se zatím jeví, že HDP zopakuje pokles i na počátku roku 2023 a ekonomika eurozóny tak projde technickou recesí.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa příznivý signál alespoň v relativním smyslu slova: pokles hospodářské aktivity se v eurozóně aspoň zatím dále neprohlubuje.

Pokles ekonomické aktivity v eurozóně sice bude mít nepříznivý dopad na exporty jak z české ekonomiky, tak z dalších středoevropských zemí, listopadový průzkum PMI ale dává naději, že ochlazení poptávky po středoevropských exportech ze strany eurozóny nemusí být dramatické.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.

Okomentovat na facebooku