Koordinace hospodářských politik: Komise připravila pokyny, které mají pomoci řešit energetickou krizi a vytvořit ekologičtější a digitálnější Evropu

Komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2023. Balíček vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2022, z níž vyplývá, že po silném prvním pololetí nyní ekonomika EU vstoupila do mnohem náročnější fáze. Zatímco rychlá a dobře koordinovaná politická opatření přijatá během pandemie COVID-19 se vyplácejí, v důsledku ruské invaze na Ukrajinu čelí EU četným a složitým výzvám. Historicky vysoké ceny energií, vysoká míra inflace, výpadky dodávek, zvýšená míra zadlužení a rostoucí výpůjční náklady ovlivňují podnikatelskou činnost a snižují kupní sílu domácností.

Tyto výzvy si žádají koordinovaná opatření, která zajistí přiměřené a cenově dostupné dodávky energie a hospodářskou a finanční stabilitu a budou chránit zranitelné domácnosti a podniky, aniž by ohrozila udržitelnost veřejných financí. Zároveň jsou zapotřebí rychlá opatření na podporu potenciálního růstu a vytváření kvalitních pracovních míst a na uskutečnění ekologické a digitální transformace. Koordinace hospodářských politik prostřednictvím evropského semestru pomůže členským státům dosáhnout těchto cílů díky stanovení priorit a poskytnutí jasných a koordinovaných politických pokynů pro nadcházející rok.

Roční analýza udržitelného růstu

Letošní roční analýza udržitelného růstu předkládá ambiciózní program pro další posílení koordinovaných politických reakcí EU s cílem zmírnit negativní dopady energetických otřesů v krátkodobém horizontu. Zároveň je velice důležité pokračovat ve střednědobém horizontu ve zvyšování sociální a hospodářské odolnosti a v podpoře udržitelného a inkluzivního růstu a zároveň zachovat flexibilitu pro řešení nových výzev. Tento přístup je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, které jsou nedílnou součástí evropského semestru.

Čtyřmi prioritami v rámci evropského semestru jsou nadále podpora environmentální udržitelnosti, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita, a to s cílem rozvíjet konkurenceschopnou udržitelnost.

Nástroj pro oživení a odolnost s rozpočtem ve výši 723,8 miliardy eur ve formě grantů a půjček nadále poskytuje stabilní tok investic do evropských podniků, infrastruktury i dovedností a podporuje ambiciózní reformní program do roku 2026. K dnešnímu dni odsouhlasila Komise 26 národních plánů pro oživení a odolnost, přičemž všechny tyto plány schválila i Rada. Platby vyplacené v rámci nástroje momentálně dosahují více než 135 miliard eur.

Plán EU na rychlé ukončení závislosti Unie na ruských fosilních palivech REPowerEU zmobilizuje další zdroje, které prostřednictvím cílených investic a reforem zvýší odolnost energetických systémů EU a budou bránit energetické chudobě.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny
Komise posoudila soulad návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 s doporučeními Rady z července 2022. Zohledňuje se přitom pokračující uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2023.

Podle fiskálních doporučení na rok 2023 by členské státy s nízkým a středním zadlužením měly zajistit, aby růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v souladu s celkově neutrální orientací politiky. Členským státům s vysokým zadlužením bylo doporučeno, aby zajistily obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu.

Komise vyzývá Belgii, Portugalsko, Rakousko, Litvu, Německo, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko a Slovensko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření zajišťující, že jejich rozpočty na rok 2023 budou plně v souladu s doporučeními Rady.

Dne 1. ledna 2023 se členem eurozóny stane i Chorvatsko a Komise vítá jeho rozhodnutí poprvé předložit návrh rozpočtového plánu.

Doporučení pro eurozónu

Toto doporučení zahrnuje konkrétní rady členským státům eurozóny na období 2023–2024 k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Členské státy eurozóny by měly:

• pokračovat v koordinaci fiskálních politik s cílem podpořit včasný návrat inflace ke střednědobému cíli Evropské centrální banky ve výši 2 %,
• zachovat vysokou úroveň veřejných investic na podporu sociální a hospodářské odolnosti a ekologické a digitální transformace,
• zajistit, aby podpora poskytovaná domácnostem a podnikům, které čelí finančnímu tlaku v důsledku energetické krize, byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na zranitelné subjekty, zejména malé a střední podniky. V tomto ohledu se v doporučení navrhuje vytvořit dvoustupňový systém stanovování cen energie, který zajistí pobídky pro úspory energie a nahradí široká cenová opatření. V rámci tohoto systému by mohli zranitelní spotřebitelé využívat regulované ceny,
• podporovat vývoj mezd, který chrání kupní sílu zaměstnanců, ale zároveň omezuje sekundární účinky na inflaci. Podle potřeby rozvíjet a přizpůsobovat systém sociální podpory,

• dále zlepšovat aktivní politiky na trhu práce a řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků,
• zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik a posílit sociální dialog,

• dále zlepšovat podnikatelské prostředí a zachovat makrofinanční stabilitu.

Zpráva mechanismu varování

Zpráva mechanismu varování je screeningový nástroj, který má odhalit riziko potenciální makroekonomické nerovnováhy. Identifikuje členské státy, u nichž je zapotřebí hloubkový přezkum k posouzení toho, zda jsou zasaženy nerovnováhou vyžadující politická opatření.

Letošní zpráva dospěla k závěru, že důvody pro hloubkový přezkum existují u sedmnácti členských států – Francie, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Španělska a Švédska (které byly předmětem hloubkového přezkumu již v předchozím ročním cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze) a rovněž Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska a Slovenska (u nichž se hloubkový přezkum v letech 2021/2022 neprováděl).

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti potvrzuje, že trh práce EU se plně zotavil z pandemie COVID-19, vykazuje dobré výsledky a od třetího čtvrtletí roku 2021 překračuje úroveň zaměstnanosti před pandemií. Navzdory silnému růstu potřebují ovšem mladí lidé, ženy a zranitelné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo osoby z přistěhovaleckého prostředí, další podporu pro vstup na trh práce. Je třeba posílit politiky, které pracovníkům pomáhají získat žádané dovednosti, aby se zmírnila rizika velkého nedostatku v oblasti pracovních sil a dovedností a aby se podpořil plynulý přechod mezi zaměstnáními na měnících se trzích práce, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací. Podpora spravedlivého přechodu na trhu práce je důležitá pro dosažení hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti a dovedností, které jsou součástí společné zprávy o zaměstnanosti.

Zvyšování cen od roku 2021, které zrychlila ruská útočná válka proti Ukrajině, vyvíjí tlak jak na hospodářství, tak na domácnosti v EU. Růst reálného HDP na jaře 2022 zpomalil a příjmy domácností v reálném vyjádření poprvé od pandemie COVID-19 klesly. V této souvislosti představují kolektivní vyjednávání a spravedlivé a přiměřené minimální mzdy účinné nástroje k zachování kupní síly mezd a současně k podpoře zaměstnanosti. Navíc by měla být přijata opatření ke zlepšení rozsahu a přiměřenosti ochrany minimálního příjmu. To také přispěje k hlavním cílům EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

Dohled po ukončení programu posuzuje, nakolik jsou členské státy, které využily programů finanční pomoci, schopny obsluhovat dluh. Zprávy o dohledu zabývající se Irskem, Kyprem, Portugalskem, Řeckem a Španělskem dospěly k závěru, že všech pět členských států je nadále schopno splácet.

Dnešní zpráva o dohledu po ukončení programu týkající se Řecka je první pro tuto zemi po ukončení rámce posíleného dohledu v srpnu 2022. Zpráva konstatuje, že Řecko přijalo nezbytná opatření ke splnění svých závazků, a to navzdory náročným okolnostem způsobeným ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Tato zpráva by mohla sloužit jako základ pro rozhodnutí Euroskupiny o uvolnění poslední tranše politicky podmíněných dluhových opatření dohodnutých v červnu 2018.

Další postup

Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby dnes předložené dokumenty projednaly a aby schválily navržené pokyny. Komise rovněž zahájí konstruktivní dialog s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku a také o každém následném kroku v cyklu evropského semestru.

Souvislosti

Evropský semestr poskytuje rámec pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států. Od svého zahájení v roce 2011 se stal zavedeným fórem pro diskusi o výzvách, jimž členské státy EU čelí v oblasti fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, v rámci společného ročního harmonogramu. Tuto úlohu hraje i ve fázi oživení a při napomáhání ekologické a digitální transformaci.

Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem NextGenerationEU. Z rozpočtu 723,8 miliardy eur poskytuje půjčky a granty na podporu reforem a investic prováděných zeměmi EU. Cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropských ekonomik a evropské společnosti a zlepšit jejich připravenost na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace.