Ministři zahraničí EU rozhodli o další podpoře Ukrajiny a přijali sankce proti Íránu

Rada EU v čele s ministrem Lipavským zahájila tréninkovou misi EU EUMAM, kterou ministři zahraničí minulý měsíc schválili. Mise pomůže Ukrajině v boji proti ruské agresi a poskytne výcvik až pro 15 000 příslušníků ukrajinské armády. Ministři EU dále jednali o nutnosti zajistit, aby Rusko neslo odpovědnost za porušování mezinárodního práva a válečné zločiny spáchané na Ukrajině byly potrestány. Shodli se na významu úzké spolupráce s NATO a partnery po celém světě, která povede k posílení odolnosti EU, zejména v oblasti energetické bezpečnosti, ale také v boji proti ruským hybridním hrozbám a dezinformacím.

„Na pokračování intenzivní podpory Ukrajiny musíme spolupracovat také se Spojenými státy, Velkou Británií nebo Kanadou. Společně musíme trvat na tom, aby byl ruský režim hnán k odpovědnosti za válečné zločiny a škody. Čekáme, že rivalita mezi námi a Putinovým režimem bude dlouhodobá, a nelze si myslet, že by se po konci války všechny vztahy vrátily na původní úroveň,“ zhodnotil jednání Lipavský. Ministři jednotný přístup vůči ruskému režimu potvrdili a panovala shoda i na mezinárodní izolaci Ruska. Na jednání Rady se připojil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ministři dále diskutovali o situaci v Íránu. Projevili jednotu v otázce dodržování lidských práv, která patří mezi priority českého předsednictví v Radě EU. „S kolegy jsme přijali další sankce proti jednotlivcům a subjektům v Íránu, kteří porušují lidská práva. Učinili jsme tak s ohledem na jejich podíl na smrti Mahsa Amini a násilnou reakci proti demonstracím,“ vysvětlil ministr Lipavský. Ministři se shodli také na tom, že Írán musí přestat dodávat do Ruska zbraně, které ruská armáda používá k páchání zvěrstev na ukrajinském lidu.

Dalším bodem diskuse byla situace v regionu západního Balkánu. Unijní ministři vyjádřili znepokojení nad krizemi, které region v nedávné době otřásly a nad dopady ruského působení v regionu.

„Jsme znepokojeni nedávným vývojem v Kosovu a Černé Hoře. Česká diplomacie dlouhodobě podporuje evropské aspirace zemí západního Balkánu. Důležité je, aby tamní země usilovaly o bezpečnost a stabilitu regionu,“ řekl ministr Lipavský.

Tématy zasedání byla kromě jiného stabilita v regionu afrických Velkých jezer, na které je kvůli bojům o suroviny závislá i stabilita celého afrického kontinentu. Česko vyjádřilo podporu posílení role EU v regionu.

Před zahájením zasedání Rady se ministři zahraničí EU neformálně setkali s běloruskou opoziční političkou Svjatlanou Cichanouskou a znovu potvrdili solidaritu EU s běloruským lidem.

„Vyjádřil jsem naši plnou podporu běloruské opozici a svobodným médiím, která jsou terčem Lukašenkova režimu. Nesmíme zapomínat, že běloruské vedení je Putinovým komplicem,“ řekl šéf české diplomacie J. Lipavský.

Na okraj Rady se ministr Lipavský setkal také se švédským kolegou Tobiasem Billstromem. Probrali hlavně zkušenosti z českého předsednictví v Radě EU.

Program ministra zahraničí v Bruselu pokračoval v úterý 15. listopadu Radou pro spolupráci EU – Kyrgyzstán. Ministři EU v čele s ministrem Lipavským řešili s kyrgyzským protějškem Žeenbekem Kulubajevem hlavně posílení spolupráce mezi EU a Kyrgyzstánem. Šéf české diplomacie se také setkal s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou.