MF: Zadluženost územních rozpočtů v roce 2021

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2021

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2021 zadluženost (dluh) ve výši 96,1 mld. Kč, což je o 1,8 % (o 1,7 mld. Kč) více než v roce předchozím. Dluh vzrostl na úrovni krajů meziročně o 2,9 mld. Kč, tj. o 13,4 %, u DSO o 309,4 mil. Kč, tj. o 21,9 %. Obce naopak v roce 2021 svůj dluh meziročně snížily o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,2 %. Regionální rady dlouhodobě hospodaří bez dluhů.

Ke konci roku 2021 stav peněžních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 271,4 mld. Kč, tj. více než trojnásobně (3,8 krát).

Stav peněžních prostředků na bankovních účtech obcí, DSO, krajů, regionálních rad a na účtech příspěvkových organizací zřízených kraji a obcemi dosáhl ke konci roku 2021 v souhrnu 367,5 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 47,4 mld. Kč (o 14,8 %).

Při pohledu na vývoj stavu na bankovních účtech dle jednotlivých úrovní je patrné, že k 31. 12. 2021 došlo ve srovnání s předchozím rokem k růstu zůstatků u všech úrovní územních rozpočtů kromě regionálních rad.

K nejvýraznějšímu růstu stavu na bankovních účtech v absolutním vyjádření došlo u obcí (o 32,2 mld. Kč, tj. o 14,0 %) a krajů (o 9,2 mld. Kč, tj. o 28,4 %). Přičemž růst byl vykázán také u příspěvkových organizací krajů (o 2,8 mld. Kč, tj. o 14,0 %) i obcí (o 3,1 mld. Kč, tj. o 8,7 %).

Stav na bankovních účtech hl. m. Prahy (bez PO), které je ve výše uvedené tabulce zařazeno mezi obce, činil k 31. 12. 2021 celkem 96,3 mld. Kč. Stav na účtech příspěvkových organizací Magistrátu hl. m. Prahy a příspěvkových organizací městských částí hl. m. Prahy činil 10,1 mld. Kč.

U DSO došlo k růstu peněžních prostředků o 234,6 mil. Kč (tj. o 10,5 %) a regionální rady vykázaly pokles o 125,8 mil. Kč (tj. o 78,4 %), přičemž stav jejich prostředků na bankovních účtech činil k 31. 12. 2021 pouze 34,7 mil. Kč.

Obce včetně jimi zřizovaných příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2021 celkový dluh ve výši 69,6 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 2,2 %, tedy snížení o 1,6 mld. Kč. V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů.

Dluh z titulu vydaných komunálních dluhopisů vykazovalo ke konci roku 2021 pouze hl. m. Praha (ve výši 5,0 mld. Kč).

Obce také přijaly zápůjčky z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ve výši 134,7 mil. Kč a z rozpočtu Státního fondu podpory investic ve výši 66,6 mil. Kč a dále návratné finanční výpomoci z kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 42,5 mil. Kč.

V roce 2021 vykázalo dluh 3 258 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 52,1 % obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech dluh, zůstává v zásadě stabilizovaný, meziročně došlo k nárůstu o 43 obcí.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí celkem 47,1 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkového dluhu o 3,8 mld. Kč.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy včetně příspěvkových organizací Magistrátu hl. města Prahy a příspěvkových organizací městských částí dosáhla 14,2 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 20,4 %.

Dluh příspěvkových organizací zřízených obcemi včetně organizací zřízených městskými částmi hl. m. Prahy dosáhl ke konci roku 2021 výše 1,1 mld. Kč. Z celkového počtu 8 340 organizací vykazovalo dluh 413 organizací, tj. 5,0 %. V rámci zadlužených obecních příspěvkových organizací jich z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) působilo nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání.

Dobrovolné svazky obcí vykázaly dluh ve výši 1,7 mld. Kč, což je o 309,4 mil. Kč (o 21,9 %) více než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje včetně jimi zřízených příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2021 dluh v celkové výši 24,8 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 13,4 %, tedy o 2,9 mld. Kč. Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 1,1 mld. Kč; podíl úvěrů na celkovém dluhu krajů dosáhl 78,2 %. Kraje ani v roce 2021 neemitovaly komunální dluhopisy.

Dluh příspěvkových organizací zřízených kraji (z 1844 organizací vykazuje dluh 246 organizací, tj. 13,3 %) dosáhl ke konci roku 2021 výše 4,0 mld. Kč. V rámci zadlužených krajských příspěvkových organizací působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce organizací v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání.

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2021

Do monitoringu hospodaření ÚSC za rok 2021 bylo zahrnuto 6 264 ÚSC České republiky (tj. 6 251 obcí vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

Souhrnné výsledky monitoringu hospodaření ÚSC:

• ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti (podíl dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky) byl u 578 obcí vyšší než 60 %; meziroční nárůst o 3 obce,
  (překročení ukazatele neznamená riziko hospodaření, pouze vzniká povinnost dluh splácet alespoň v zákonem stanoveném rozsahu)
• ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (vyjadřuje rozsah, v jakém ÚSC využívá cizí zdroje k financování majetku) byl u 181 obcí a 9 krajů vyšší než 25 %; meziroční nárůst o 25 ÚSC,
• ukazatel celkové likvidity (vyjadřuje, zdali je ÚSC schopen splatit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv) byl u 72 obcí nižší než požadovaná hraniční hodnota „1“; meziroční pokles o 12 obcí.

Do kategorie ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2021 zařadilo 5 obcí, tj. meziroční pokles o 2 obce. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně. Výsledky monitoringu hospodaření indikují možná rizika v hospodaření obcí a krajů, ale bez dalšího neznamenají, že je obec nebo kraj v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů příslušného ÚSC.

Z výsledků vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC za rok 2021 vyplývá, že povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem nesplnilo 10 obcí. Důvodem bylo odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček v souladu se splátkovým kalendářem. Ministerstvo financí nemuselo žádné obci pozastavit podíl na výnosu daní kvůli porušení pravidla rozpočtové odpovědnosti. Zcela bez dluhu podle pravidla rozpočtové odpovědnosti pak v loňském roce hospodařilo 3555 obcí a Jihočeský kraj a Plzeňský kraj.

Hospodaření ÚSC je až na některé výjimky stabilní a ve velice dobré kondici.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).