ČSÚ včera zaskočil všechny včetně ČNB - Inflace spotřebitelských cen za září
Meziroční inflace spotřebitelských cen za září činila 15,1 %. To bylo hluboko pod tržním očekáváním (18,0 %) i pod očekáváním České národní banky (17,4 %).
Hlavním důvodem takových rozdílů bylo všeobecně nečekané rozhodnutí ČSÚ pojímat „úsporný tarif“ (fakticky částka 3 500 Kč resp. 2 000 Kč věnovaná vládou těm lidem, na které jsou napsány elektroměry) jako snížení ceny elektřiny.
Objevila se dokonce domněnka, že si MF postup ČSÚ samo objednalo. Právě podle inflace v říjnu se totiž počítá výnos poslední, objemově největší emise protiinflačních státních dluhopisů; takže čím nižší říjnová inflace, tím nižší náklady státu na úročení těchto dluhopisů. Jistě jde ale jen o sprostou pomluvu (MF už se oficiálně ohradilo).
ČSÚ ve své doprovodné poznámce zdůrazňuje, že jeho postup je v souladu s celoevropsky harmonizovanou metodikou schválenou na půdě Eurostatu: posílá-li vláda domácnostem nějaké peníze v souvislosti s útratou domácností na konkrétní položku spotřebního koše, podle této metodiky je třeba to chápat jako de facto snížení ceny této položky.
Je trochu škoda, že ČSÚ tuto svou interpretaci nezveřejnil už ve chvíli (tedy na konci srpna), kdy bylo o podobě úsporného tarifu rozhodnuto. Prognostici v ČNB i leckde jinde by mu za takovou dopřednou informaci byli jistě vděčni (i když odhadnout předem konkrétní rozsah, v jakém podle ČSÚ dopadá tarif na cenu elektřiny, by i tak bylo obtížné).
Kdyby ČSÚ cenu elektřiny o efekt vládních kroků (vedle úsporného tarifu ještě odpuštění poplatku na POZE) neupravil, inflace by činila 18,6 % (v září to bylo pouze 18 %).
Celkově se naplňuje obava, že vládní zásahy do cen a nepřímých daní vytvářejí ve vývoji inflace slušný maglajs. Přehled rozložení vlivů těchto opatření na inflaci v čase (aspoň jak já jsem pochopil vyjádření ČSÚ) přináší připojená tabulka.
Včerejšek přinesl údaje o říjnové inflaci také v USA. Meziroční hodnota 7,7 % byla 3 desetiny pod očekáváním i pod zářijovou skutečností. Nižší inflace může snížit odhodlání Fedu zvyšovat úrokové sazby, a tak dolar po této zprávě proti euru oslabil o cca 1,5 %.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz