Brno navštíví renomovaný kosmolog: profesor Bharat Ratra zasloužilý profesor na Kansaské státní univerzitě bude přednášet 20.11. v 18 hodin na Hvězdárně a planetáriu na Kraví hoře

V neděli 20. listopadu 2022 v 18:00 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční speciální kosmologická přednáška pro širokou veřejnost, kterou přednese profesor Bharat Ratra, zasloužilý profesor fyziky na Kansaské státní univerzitě. Během veřejné přednášky (přednesené v anglickém jazyce) s názvem “The accelerating expanding universe: Dark matter, dark energy, and Einsten’s cosmological constant“ Ratra vysvětlí, jak nás astronomická data postupně přesvědčila o tom, že se vesmír od velkého třesku nejen rozpíná, ale v současné době se jeho rozpínání zrychluje. Hlavním kandidátem na zodpovězení otázky zrychleného rozpínání je temná energie, která v současnosti spolu s temnou hmotou dominuje energetické bilanci celého vesmíru. Temná energie i temná hmota jsou z velké části neprozkoumané a dosud zůstaly jako modelové koncepty bez přímé detekce.

Nejbližší termíny představení:

20. 11. 2022 18:00

Prof. Bharat Ratra, The accelerating expanding universe: Dark matter, dark energy, and Einsten's cosmological constant

Prof. Bharat Ratra (Kansaská státní univerzita).

Od velkého třesku se vesmír rozpíná a v současné fázi se rozpínání zrychluje. Temná energie je nejlepším kandidátem na vysvětlení tohoto zrychlování (NASA/GSFC).

Prof. Ratra, který pochází původně z Indie, absolvoval doktorské studium na Standfordské univerzitě v roce 1986 pod vedením Leonarda Susskinda a Michaela Peskina. Postdoktorské výzkumné projekty prováděl ve Standfordském centru lineárního urychlovače (SLAC), na Princetonské univerzitě, Kalifornském technologickém institutu a Massachusettském technologickém institutu. V roce 1996 se stal docentem fyziky na Kansaské státní univerzitě (KSU) a v roce 2004 byl na téže univerzitě povýšen na řádného profesora. Ratra je známý především díky vypracování prvního modelu dynamické temné energie (společně s Jimem Peeblesem) a díky své práci o kvantově-mechanickém generování fluktuací hustoty energie a magnetického pole během inflační éry vesmíru.

Model dynamické temné energie nebo časově proměnné kosmologické „konstanty“ podle Peeblese a Ratry (Astrophysical Journal Letters, v.325, s.L17, 1988).

V současné době je standardním kosmologickým modelem, který dokáže uspokojivě popsat hlavní velkorozměrové vlastnosti vesmíru, tzv. model CDM, v němž je složka temné energie reprezentována Einsteinovou kosmologickou konstantou, jejíž hustota energie se během rozpínání vesmíru nemění. Existuje však několik rozporů mezi kosmologickými parametry odvozenými pomocí kosmologických dat z pozdního a raného vývoje vesmíru. Nejvýznamnější je tzv. tenze Hubblovy konstanty, která představuje nesoulad mezi měřením Hubblovy konstanty pomocí dat z pozdního, resp. blízkého vesmíru, jako jsou supernovy Ia, a hodnotou odvozenou pomocí kosmického mikrovlnného pozadí, které pochází z raného vývoje vesmíru. Nyní není jasné, zda se jedná o neznámé systematické problémy při práci se zavedenými kosmologickými daty, nebo, což je zajímavější, zda rozpory mezi měřeními implikují novou fyziku za standardním kosmologickým modelem. Prof. Ratra a jeho tým hledají alternativní soubory dat, které by mohly pomoci vyřešit současné napětí v datech. Jedněmi z nich jsou kvazary, silně akreující aktivní galaktická jádra, viditelná na velkém kosmologickém červeném posuvu. „Kvasary jsou projevy rychle akreujících supermasivních černých děr. Ačkoli mají širokou škálu svítivostí, během posledních deseti let jsme vyvinuli metody, které je umožňují standardizovat. Hlavní výhodou kvasarů ve srovnání se supernovami typu Ia je, že je lze detekovat od místního vesmíru až po velké kosmologické červené posuvy,“ říká Dr. Michal Zajaček z Masarykovy univerzity, který aktivně spolupracuje s Ratrou a jeho týmem na KSU na využití kvasarů pro určování parametrů kosmologických modelů.