Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. říjnu 2022 dosáhla hodnoty 2,49% - nejméně ze všech krajů České republiky

9. 11. 2022

Ke konci října 2022 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,49 %, což bylo nejméně ze všech krajů České republiky. Nejnižší mírou nezaměstnanosti se kraj prezentuje již od konce května 2020. Mezi okresy Pardubického kraje mělo ke konci desátého měsíce roku 2022 nejnižší nezaměstnanost Orlickoústecko, nejvyšší pak Pardubicko (v rámci dostupné měsíční statistiky teprve podruhé od konce ledna 2005).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci října letošního roku hodnoty 2,49 %, což bylo oproti konci předchozího měsíce o 0,03 procentního bodu méně (při celorepublikovém snížení o 0,02 p. b.). Nezaměstnanost mužů i žen v kraji poklesla shodně o 0,03 p. b. Na konci měsíce tak činil podíl nezaměstnaných mužů 2,07 % a podíl nezaměstnaných žen 2,95 %. Tento stav, kdy je nezaměstnanost žen vyšší než nezaměstnanost mužů, platí v kraji od konce března 2021. Ve srovnání s koncem loňského října se v kraji výrazněji zvýšila především nezaměstnanost žen. Zatímco nezaměstnanost žen vzrostla o 0,50 p. b., podíl nezaměstnaných mužů pouze o 0,27 p. b. Meziroční růst celkové nezaměstnanosti v kraji tak činil 0,38 p. b. (v celé ČR byl přírůstek 0,10 p. b.).

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci října 2022 pohyboval v rozmezí od 2,49 % v Pardubickém kraji (o 0,99 procentního bodu méně oproti celé ČR) po 5,28 % v Ústeckém kraji. Zatímco druhý nejnižší podíl nezaměstnaných osob náležel Jihočeskému kraji (2,57 %), druhý nejvyšší patřil Moravskoslezskému kraji (4,88 %). Pozice Pardubického kraje se v mezikrajském žebříčku nezměnila od konce května 2020, pozice Ústeckého kraje od konce ledna 2022.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci října 2022 pohyboval v rozmezí od 2,26 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,66 % v okrese Pardubice. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost nacházela v rozmezí od 1,49 % v okrese Praha-východ po 8,19 % v okrese Karviná. Druhá nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v okrese Pelhřimov (1,74 %), druhá nejvyšší pak na Mostecku (6,71 %). Okresy Pardubického kraje se v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností nacházely mezi 10. a 22. místem.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 10. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci desátého měsíce roku 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 8 864 nezaměstnaných osob, z toho 8 066 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Více než dvě třetiny uchazečů (67,1 %) byly na úřadech práce v kraji evidovány po dobu kratší než 6 měsíců (v celé ČR 54,6 %). Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání v kraji (255 dnů) byla ve srovnání s republikovým průměrem přibližně poloviční. Do evidence úřadů práce v kraji se v říjnu nově hlásilo 1 619 uchazečů o zaměstnání. Evidence naopak skončila pro 1 697 osob, z toho pro 214 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně snížil o 78. Nové zaměstnání si našlo 1 160 osob, z toho téměř polovina získala nové zaměstnání díky úřadům práce (48,6 %).

Ke konci října 2022 bylo v evidenci úřadů práce v kraji 16 375 volných pracovních míst, což je oproti předchozímu měsíci o 737 méně. Na poklesu nabídky volných pracovních míst se z okresů kraje nejvíce podílelo Pardubicko (o 317 míst), následovalo Svitavsko (o 189 míst), Chrudimsko (o 182 míst) a Orlickoústecko (o 49 míst). Proti loňskému říjnu se počet volných míst v kraji snížil o 1 252.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního října 1,8 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst 2,2krát převýšil nad počtem uchazečů. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 2krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 1,6krát více a v okrese Svitavy 1,3krát více.