Průmysl září – bohužel jen zatím

Asi to hodně lidí překvapí, ale přináším vám dobré zprávy. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) průmyslová produkce u nás v září reálně meziročně vzrostla o 8,3 % a hodnota nových zakázek meziročně vzrostla dokonce o 21,9 %. To jsou v dnešní době skvělá čísla.

Bohužel čísla jsou to trochu zavádějící, neboť jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou před rokem, kdy ekonomika dodýchávala koronavirus a nedostatek komponent. Loni například klesla výroba motorových vozidel o třetinu, zatímco nyní roste skoro o 60 %. Kdyby byla loni normální situace, nyní bychom tak prudký růst neviděli.

Zajímavé je to, že ačkoli v průmyslu rychle rostou ceny, k velkému propouštění tam zatím nedošlo. Počet zaměstnanců klesl jen o 0,3 %. Průměrná měsíční mzda přitom vzrostla o 9,0 %. Očekávám, že růst mezd bude pokračovat. Naopak nepředpokládám velké propouštění. Odhaduji, že podobně jako za koronakrize pomůže stát a nezaměstnanost vzroste jen mírně.

Velmi zajímavé bude sledovat další vývoj průmyslové produkce. Lze očekávat, že drahé vstupy budou brzdit energeticky náročnou výrobu. Projeví se i to, že zahraniční konkurence dostane od státu větší pomoc, což bude naše výrobce handicapovat. Průmyslová výroba by proto měla v příštím roce poklesnout. Negativní roli opět sehrají i problémy s dodávkami komponent.

Nicméně první kvartál bude ještě těžit z nízké srovnávací základny. Pokles nebude proto tak výrazný, jak mnozí mohou předpokládat.

Velkou neznámou by byla situace s plynem na příděl. V takovém případě by průmysl prudce poklesl. Když ale sleduji, kolik tankerů s LNG krouží kolem Evropy, s nedostatkem plynu v hlavním scénáři nepočítám.

Stavebnictví je už pod vodou a bude hůř. Trh s hypotékami zamrzl

Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ stavební produkce v září reálně meziročně klesla o 3,7 %. To už je citelné.

Produkce v pozemním stavitelství se přitom ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 4,8 %. Produkce inženýrského stavitelství meziročně klesla o 1,1 %. Jinými slovy, stavebnictví pomáhají velké infrastrukturní stavby a brzdí ho výstavba rodinných domů a bytů. Lidem došly peníze. developeři se snaží rychle dokončit projekty a prodat je. Meziročně tak bylo dokončeno o 48,5 % více bytů.

Pokles výstavby „baráčků“ Je dán hlavně hypotékami. Trh s hypotékami totiž skoro zamrzl. V září jich bylo podle Hypomonitoru poskytnuto o neuvěřitelných 82 % méně. Na vině je několik faktorů:

Hlavním je výrazný nárůst úrokových sazeb a zdražení stavebních materiálů. Druhým klíčovým faktorem je, že lidé odkládají velké investice. Důvěra v ekonomiku je na nejnižších hodnotách od roku 2003, kdy začala být sledována.

Když se podíváme na graf meziročního růstu sezónně očištěného stavebnictví, vidíme zde jasné trendy. Stavební výroba akcelerovala svůj růst až do února 2022. Tehdy nastal zvrat. Růst stavebnictví začal zpomalovat a v létě poprvé meziročně spadl. Nyní tento pád jen zrychluje. Čistě protažením trendu lze usuzovat, že nás nečeká nic pěkného. Navíc na pokles úrokových sazeb to v brzké době nevypadá. Trh hypoték bude stále zamrzlý.

Daleko jasnější kontury budoucnosti dostaneme, když si uvědomíme, že o budoucnosti stavebnictví hodně vypovídají dnes schválená stavební povolení. Tato čísla jsou však pesimistická. Počet schválených stavebních povolení meziročně klesl o 9,9 %. Jinými slovy, je jasné, že se bude stavět méně. Hodně o budoucnosti říká i fakt, že meziročně bylo zahájeno o 43,4 % bytů méně. V roce 2023 tak budou stavebnictví zachraňovat jen infrastrukturní projekty.

Data ze stavebnictví odkrývají, že na trhu nemovitostí vymizela poptávka. To signalizuje pokles cen nemovitostí. Projeví se zejména u starších a energeticky náročnějších budov. ČNB už před válkou odhadovala na trhu nemovitostí bublinu kolem 40 %. Ta se nyní vyfukuje. Pochybuji však, že se vyfoukne ze 100 %.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.