Nobelista Spence o strukturálních změnách ve světové ekonomice. Jak vidí další vývoj?

Ekonom Michael Spence z General Atlantic se domnívá, že poslední dávka čísel z americké ekonomiky ukazuje, že politika centrální banky nevede k tvrdému přistání. Zároveň je ale zřejmé, že by měla dál pokračovat v nastaveném kurzu a snahách o snížení inflace. Spence je držitelem Nobelovy ceny za ekonomii a nyní hovoří o strukturálních změnách ve světové ekonomice. Co má na mysli a jak vidí další vývoj?

Spence připomněl, že před pandemií panovaly znatelné deflační tlaky dané silnou nabídkovou stranou ekonomiky. Docházelo k tomu hlavně díky nabídce zboží z rozvíjejících se zemí. Nicméně „tyto dny odcházejí, pokud jim již není úplný konec.“ Což mimo jiné znamená, že „Fed musí být opatrný“. Příliš uvolněná fiskální a monetární politika by totiž mohly v budoucnu znatelně zvedat inflační tlaky, „zatímco v minulosti zvedly jen ceny aktiv.“

Ekonom připomněl, že za sebou máme téměř dvě desetiletí velmi nízké inflace. I přesto, že centrální banky dodávaly do ekonomiky velký objem likvidity. Ke snížení inflace by pak nyní na nabídkové straně pomohlo, pokud by se zvýšila nabídka práce. Ovšem největší potenciál má podle ekonoma zvyšování produktivity, například díky novým technologiím. Otázkou je, jak rychle by k něčemu takovému mohlo dojít. Spence míní, že určitě ne tak rychle, aby to mohlo centrální bance v současných snahách o snížení inflace pomoci.

Dlouhodobě tu ovšem prostor pro zvyšování produktivity novými technologiemi je. Spence zmínil, že k takovému procesu došlo ke konci devadesátých let a na počátku nového století. Současné trendy u produktivity ale ukazují opačným směrem. „Pro optimistu, jakým jsem já, je to otázka budoucnosti,“ dodal ekonom. Technologie přitom podle něj mohou přinášet zlepšení v řadě důležitých oblastí, nemusí se to ale vždy odrážet v ekonomických datech.

Výzvám ale nečelí jen Spojené státy, podle ekonoma to platí i o Číně. Její vláda se musí popasovat s problematickým realitním sektorem. K tomu se přidává demografický vývoj a politika nulového covidu, která se projevuje jak v Číně, tak v celém globálním hospodářství. V neposlední řadě pak musí čínská vláda podle ekonoma obnovit důvěru v soukromém sektoru, na který tvrdě dolehly změny v regulaci a vládní politice.

Zdroj: Bloomberg