Životní prostředí | 24.10.2022 19:40:00

Rada stanovila postoj EU pro summit OSN o klimatu, který se bude konat v Šarm aš-Šajchu (COP27)

Rada dnes schválila závěry, jež budou sloužit jako obecný vyjednávací postoj EU pro účely 27. konference OSN o změně klimatu (COP27), která se bude konat ve dnech 6. až 18. listopadu 2022 v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Rada ve svých závěrech zdůrazňuje, že ambiciózní klimatická opatření přinášejí příležitosti pro planetu, globální ekonomiku a lidi, a podtrhuje, že je důležité zajistit spravedlivý přechod k udržitelným ekonomikám a společnostem odolným vůči změně klimatu, v jehož rámci nezůstane nikdo opomenut.

Celý svět nás bude při zasedání v Šarm aš-Šajchu sledovat. EU vždy stála v čele úsilí o realizaci klimatických opatření a i nadále půjde ostatním příkladem. K tomu, aby byla naše planeta ochráněna pro budoucí generace, jsou zapotřebí důrazná společná globální opatření. Jsem ráda, že EU dnes prokázala, že své ambice myslí vážně.
Anna Hubáčková, česká ministryně životního prostředí

Členské státy zdůrazňují, že globální ambice se musí podstatně zvýšit, aby bylo možné udržet dosažitelnost cíle nepřekročit v souladu s Pařížskou dohodou globální oteplení o 1,5 C. Zdůrazňují, že v současné době jsou vnitrostátně stanovené příspěvky a jejich aktualizace ve svém součtu nedostatečné. Všechny země by proto měly předložit ambiciózní cíle a politiky a zejména hlavní ekonomiky by měly své vnitrostátně stanovené příspěvky v dostatečném předstihu před zasedáním COP 27 přezkoumat a zvýšit.

Práce, které probíhají v souvislosti s balíčkem „Fit for 55“, Evropské unii umožní provést svůj vnitrostátně stanovený příspěvek a snížit do roku 2030 své čisté emise skleníkových plynů v porovnání s úrovněmi z roku 1990 alespoň o 55 %, dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality a poté se zaměřit na dosažení záporných emisí. Rada je připravena vnitrostátně stanovený příspěvek EU a jejích členských států co nejdříve aktualizovat v souladu s konečným výsledkem jednání o balíčku „Fit for 55“.

Rada rovněž znovu potvrzuje, že EU a její členské státy jsou nadále odhodlány naplňovat Klimatický pakt z Glasgow, v němž se smluvní strany vyzývají, aby urychlily svou transformaci energetiky.

Rada uznává, že všechny země musí zvýšit úsilí v oblasti adaptace a zároveň urychleně snížit emise. Zdůrazňuje, že klíčový význam má dosažení zřetelného pokroku v plnění globálního cíle v oblasti adaptace, a EU proto bude i nadále podporovat dvouletý pracovní program pro období mezi zasedáními v Glasgow a Šarm aš-Šajchu týkající se uvedeného globálního cíle a bude do realizace tohoto programu konstruktivně zapojena. Účelem tohoto cíle je dosáhnout lepšího porozumění tomu, jak v zájmu ochrany lidí, možností obživy a ekosystémů zvýšit adaptační kapacitu, posílit odolnost a snížit zranitelnost.

Rada vyzývá všechny země, aby zintenzivnily své úsilí o mobilizaci finančních prostředků ze všech zdrojů na podporu klimatických opatření a aby problematiku klimatu zohledňovaly v rámci všech finančních toků. Připomíná, že EU a její členské státy jsou největším poskytovatelem mezinárodních veřejných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu. Opětovně potvrzuje, že EU a její členské státy jsou pevně odhodlány nadále navyšovat své prostředky na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu, a směřovat tak ke splnění cíle rozvinutých zemí, jímž je co nejdříve mobilizovat ze široké škály zdrojů alespoň 100 miliard USD ročně, a to až do roku 2025. Očekává, že tohoto cíle bude v roce 2023 dosaženo.

Rada se zájmem očekává, že bude pokračovat Glasgowský dialog, v jehož rámci se má diskutovat o způsobech, jak zajistit financování činností zaměřených na odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými účinky změny klimatu. Znovu opakuje, že je připravena konstruktivně spolupracovat s partnerskými zeměmi, a to i prostřednictvím nového bodu pořadu jednání, na jehož základě by byl tento dialog plně využit k tomu, aby byly stávající instituce poskytující podporu určenou k odvrácení, minimalizaci a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými účinky změny klimatu urychleně posíleny a aby byla nalezena konkrétní řešení výzev, jimž nejzranitelnější země čelí.

V této souvislosti Rada vítá iniciativu „Early Warning for All“ (Včasné varování pro všechny), kterou zahájil generální tajemník OSN s cílem zajistit, aby byl do pěti let každý člověk na Zemi v dosahu systémů včasného varování. Vítá závazek vedoucích představitelů skupiny G7, že budou pracovat na vytvoření iniciativy nazvané „Global Shield against Climate Risks“ (Globální štít proti klimatickým rizikům), která bude určena chudým a zranitelným zemím a lidem, a zavazuje se, že bude toto úsilí podporovat, mimo jiné prostřednictvím financování a pojištění rizik v oblasti klimatu a katastrof (CDRFI).

Kromě toho je EU odhodlána se všemi smluvními stranami spolupracovat s cílem:

– podpořit diskusi o budoucnosti UNFCCC;

– diskutovat o dalším možném postupu, jak udržitelným způsobem provádět klimatická opatření v odvětví zemědělství;

– umožnit ambiciózní provádění Pracovního programu z Glasgow pro opatření k posílení klimatických otázek;

– zabývat se genderovým rozměrem.

Souvislosti

Zasedání COP27 se bude konat ve dnech 6.–18. listopadu 2022 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Egyptské předsednictví si stanovilo čtyři cíle:

– mitigace: provádění Klimatického paktu z Glasgow, přezkum ambicí ohledně vnitrostátně stanovených příspěvků;

– adaptace: pokrok v plnění globálního cíle v oblasti adaptace, adaptace jakožto priorita v rámci globálních opatření;

– financování: opatření navazující na stávající závazky a přísliby, pokrok při dosahování každoroční částky 100 miliard USD;

– spolupráce: mezi vládami, soukromým sektorem a občanskou společností.

Pařížská dohoda byla přijata v roce 2015 na 21. konferenci OSN o změně klimatu (COP21) a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. K dnešnímu dni k ní přistoupilo 186 smluvních stran. Stanoví se v ní dvojí cíl spočívající v mitigaci (omezení globálního průměrného nárůstu teploty výrazně pod 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a úsilí o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C) a v adaptaci (zvýšení schopnosti smluvních stran přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu).