Pražský proces. Konference o migraci se po 13 letech vrací do Prahy

Současné migrační výzvy v našem regionu i mimo něj či budoucnost spolupráce v rámci Pražského procesu, to jsou hlavní témata dvoudenní ministerské konference, která se koná 24. a 25. října 2022 v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU. Ministři odsouhlasili společnou deklaraci a akční plán na roky 2023–2027. 

Ministerskou konferenci Pražského procesu dnes zahájil ministr vnitra Vít Rakušan. Jde o jednu z největších akcí, kterou pořádá Ministerstvo vnitra v rámci českého předsednictví a kde se sešli představitelé téměř 50 států a institucí. Právě tyto země aktuálně čelí hned několika výzvám od válečných konfliktů přes migraci až po pokračující pandemii covidu-19. „Spolupráce mezi našimi zeměmi je nyní důležitější než kdy jindy. To, že jsme se tady dnes všichni sešli, je důkazem našeho migračního partnerství. Jsem rád, že jsme se shodli, že chceme všechny aktuální výzvy řešit společně a budeme tak pokračovat v naší spolupráci v oblasti migrace,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

První den konference zahájili ministři debatou o aktuálním tématu, a to o současných migračních výzvách v našem regionu i mimo něj. Hovořili o dopadech války na Ukrajině, problémech spojených s dramatickým nárůstem nelegální migrace a situaci podél západobalkánské migrační trasy, která je aktuálně hlavní trasou pro nelegální migraci do EU. „Pokud chceme něco udělat s aktuálním nárůstem migrace, musíme řešit situaci především na vnější hranici Unie a úzce spolupracovat nejen se zeměmi původu a tranzitu,“ doplnil Vít Rakušan. Konference se účastní ministři odpovědní za migraci ze zemí EU, schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie, Turecka, unijních institucí a představitelé agentur EU.

Přijetím společné deklarace a akčního plánu ministři na závěr prvního dne konference potvrdili posílení spolupráce a partnerství. Přijaté dokumenty reflektují dosavadní spolupráci v rámci Pražského procesu, ale i nejnovější výzvy v oblasti migrace. Ve společné deklaraci ministři podpořili například zřízení migračních center v zemích původu. Tato centra by měla informovat o rizicích spojených s nelegální migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním a spolupracovat s místními orgány na sdílení osvědčených postupů. Akční plán na období 2023–2027 pak předestírá šest okruhů spolupráce Pražského procesu, které byly identifikovány již při jeho založení. Ty se týkají například prevence a boje proti nelegální migraci, podpoře readmisí a dobrovolných návratů, legální pracovní migrace nebo posílení kapacit v oblasti azylu a mezinárodní ochrany. Těchto šest oblastí plán rozpracovává do 53 konkrétních akcí, na které se participující státy během následujících pěti let zaměří.

Pražský proces
Pražský proces se po 13 letech vrátil do Prahy, kde byl založen při prvním českém předsednictví v dubnu 2009. Představuje mezivládní dialog podporující migrační partnerství mezi účastnickými zeměmi. V současnosti se jedná o 47 států, které pro Českou republiku z dlouhodobého hlediska představují prioritu (především země západního Balkánu a Východního partnerství). Rusko a Bělorusko nebyly vzhledem k současné politické situaci pozvány.


Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations