7 dní s korunou - inflační tlaky mohou ovlivňovat i korunu

V minulém týdnu překvapila vyšší dynamikou spotřebitelská inflace a hned začátkem tohoto týdne přišlo podobné překvapení i ze strany inflace ve výrobě. Ústup cenových tlaků není přímočarý, jak někteří aktéři na trhu po nižších srpnových hodnotách možná doufali, a lze očekávat rozkolísané výsledky i v rámci dalších měsíčních statistik. Postupně tak dochází i k přeceňování očekávání ohledně dalšího postupu ČNB. Za pozornost stojí například vývoj na FRA sazbách pro horizont 3-6 měsíců, kde za poslední měsíc došlo k nárůstu zhruba o 25bb. V praxi si tento vývoj lze přeložit tak, že trh zcela odmazal spekulaci, že by na jaře mohly sazby klesat, a dokonce výše implikuje i částečnou možnost letošního „emergency hiku“. Ten ostatně v poněkud nestandardní podobě na konci minulého týdne předvedla maďarská centrální banka - navzdory tomu, že v září označila cyklus zvyšování sazeb za ukončený. Forint díky tomu posílil proti euru zhruba o 3 %. Podobná spekulace ohledně možné české cesty tak zabraňovala během uplynulého týdne výraznějšímu oslabení koruny, a to navzdory rekordně vysokému srpnovému deficitu běžného účtu platební bilance (-80,6 mld. Kč), který se propadl především zásluhou odlivu dividend do zahraničí.

Tento týden bude po delší době český ekonomický kalendář prázdný, a výraznější čísla by neměla dorazit ani z eurozóny nebo USA. Za pozornost ale bude stát vývoj u našich západních sousedů, kdy z Německa dorazí průzkum ZEW (úterý), kdy statistika budoucích očekávání poměrně úspěšně předpovídá další ekonomický vývoj, bohužel ale patrně ukáže další propad až na historická minima. Zajímavý bude i vývoj cen výrobců (čtvrtek), který v předchozích 2 měsících ukázal nečekaně vysoké meziměsíční nárůsty. V neposlední řadě pak korunu bude ovlivňovat i sentiment v USA, kde při zhoršení nálady dochází i k výprodeji rizikovějších měn (mezi které koruna patří). A právě samotnou náladu mohou určit v tomto týdnu i hojně zveřejňované hospodářské výsledky amerických firem, včetně společností jako je Tesla, Netflix nebo IBM.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.