Obnova zdravotnicví Ukrajiny je příležitost i pro české firmy

OBNOVA ZDRAVOTNICVÍ UKRAJINY JE PŘÍLEŽITOST I PRO ČESKÉ FIRMY

Česká vláda schválila uvolnění 300 milionů korun na naléhavou pomoc Ukrajině již 25. února, tedy den po vypuknutí ruské vojenské agrese. Od té doby patří Česko mezi nejaktivnější země v oblasti humanitární i vojenské pomoci. Ačkoliv ozbrojený konflikt ještě neskončil, je na čase přemýšlet, jak může Česko Ukrajině pomoci při poválečné obnově země.

Dodávka humanitární pomoci na Ukrajinu. Foto: Velvyslanectví ČR v Kyjevě

Ministerstvo zahraničních věcí v minulých měsících uvolnilo finance pro realizaci řady humanitárních zdravotnických projektů na Ukrajině. Nyní se otevírá příležitost na tyto projekty navázat a zapojit soukromý sektor do poválečné obnovy ukrajinského zdravotnictví. Jen za první tři měsíce války bylo zničeno 578 zdravotnických zařízení. Bude zapotřebí znovu vybudovat a vybavit mnoho ordinací, oddělení specialistů i celých klinik. Zdravotnictví přitom patří mezi obory, ve kterých se české firmy ve světě i na Ukrajině dlouhodobě úspěšně prosazují.

Ukrajina aktuálně připravuje Strategii rozvoje zdravotnictví do roku 2030, která bude základem poválečného plánu obnovy ukrajinského zdravotnického systému. Strategie cílí nejen na zmírnění přímých dopadů války, rekonstrukci zničených nemocnic či výstavbu nových zdravotnických kapacit, ale Ukrajina má ambici také modernizovat systém zdravotnictví jako celek v souladu se standardy EU. Nové nemocnice nebo jejich části bude potřeba vybavit zdravotnickým zařízením a technologiemi. I nadále bude vysoká poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích. V oboru tím vznikne řada obchodních a investičních příležitostí, na jejichž využití se české zdravotnické firmy již nyní připravují, a to i s podporou ministerstva zahraničí.

Jsme si vědomi toho, že naši zdravotnickou pomoc musíme pečlivě koordinovat s ukrajinskými partnery a musíme konkrétně znát jejich potřeby. Právě za účelem identifikace poptávky proběhla na ministerstvu zahraničí v září konference Pomoc pro Ukrajinu v oblasti zdravotnictví, na které se sešli zástupci českých zdravotnických firem a ukrajinští zdravotníci a partneři. Akci koordinovala Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP), která zástupcům ukrajinských ministerstev zdravotnictví a obrany i představitelům ukrajinských lékařských sil prezentovala nabídku komplexního českého zdravotnického řešení formou 3D nemocnice.

Součástí širší české nabídky jsou i novorozenecké inkubátory společnosti TSE. Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (vlevo) na snímku s obchodním ředitelem TSE Martinem Novákem. Foto: MZV

KOMPLEXNÍ NABÍDKA

Asociace patří mezi partnery z řad soukromého sektoru, s nimiž naše ministerstvo velmi úzce spolupracuje. Za jejími úspěchy v zahraničí stojí koordinovaný přístup, schopnost realizovat složitější kompletní dodávky a řada úspěšných referenčních projektů nejen v rozvojových zemích. K tomu přičtěme ještě schopnost přizpůsobit nabídku komplexního řešení potřebám příslušné země a synergicky využít jak nástroje ekonomické diplomacie, tak programy zahraniční rozvojové spolupráce. Pozitivní je, že sektor zdravotnických prostředků patří mezi české exportní obory s nejvyšší přidanou hodnotou. Vývoj, průmyslový design i výroba probíhají v Česku. Po zdravotnických prostředcích vzrůstá poptávka v celém světě a rozhodně je to oblast, ve které stojí za to budovat české renomé a značky.

Jednotlivé firmy sdružené v AVDZP na konferenci představily konkrétní česká řešení pro výstavbu, obnovu a modernizaci zdravotnických zařízení. Velký ohlas mezi ukrajinskými účastníky vzbudila nabídka moderních českých modulárních a mobilních nemocnic či lékařských oddělení. Na straně Ukrajiny je dále poptávka po dodávkách krve, psychologické pomoci či polních nemocnicích.

Jak na konferenci zdůraznil Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce, hlavní výhodou českých firem v oboru je, že nabízejí a dodávají komplexní řešení pro zdravotnictví, nejedná se jen o jednorázové dodávky. Dalším faktorem, který českým firmám může na ukrajinském zdravotnickém trhu pomoci, jsou úzké a intenzivní politické vazby mezi oběma zeměmi a dosavadní referenční projekty na trhu, ať už v komerční sféře nebo rozvojové spolupráci.

V oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu jsou na trhu etablované například firmy BMT (sterilizátory, dezinfekční vybavení) a Linet (zdravotnická lůžka). Příkladem úspěšné česko-ukrajinské spolupráce je i výstavba výzkumného a výrobního komplexu farmaceutické společnosti Interchim, jejímž hlavním dodavatelem a autorem inženýrského řešení byla česká firma Block.                                                                                                 

VÁZANÉ PENĚŽNÍ DARY

V návaznosti na pandemii covid-19 poskytla Česká republika Ukrajině v letech 2020 – 2021 zdravotnické vybavení českých firem pro nemocnice ve Lvově, Kyjevě a Dnipru v celkové hodnotě přes 12 milionů korun, a to formou tzv. vázaných peněžních darů. Hlavními dodavateli byly české společnosti BMT (Kyjev, Lvov) a Linet (Dnipro). Vázané peněžní dary jsou nástrojem humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, který prostřednictvím ministerstva zahraničí účinně propojuje příjemce pomoci s nabídkou českých firem. Ty mají s tímto nástrojem již řadu zkušeností nejen v oblasti zdravotnictví například z Iráku či Sýrie. V řadě zemí se již ukázalo, že vázané peněžní dary mohou být prvním krokem k navázání obchodních vztahů s partnery na příslušném trhu.

Další vázané peněžní dary Česko připravuje. Jedná se například o dva rozpracované projekty v celkové hodnotě 10 milionů korun. České firmy se zapojí do obnovy onkohematologického oddělení Černihivské oblastní dětské nemocnice a budou se podílet také na otevření několika operačních sálů pro léčbu termických poranění v multidisciplinární klinické nemocnici pohotovostní a intenzivní péče ve Lvově.

Podpora Ukrajiny zůstává klíčovou prioritou české vlády a také našeho předsednictví v Radě EU, během kterého budeme i nadále podporovat pokračování všestranné pomoci Ukrajině a zároveň budeme usilovat o pečlivou koordinaci všech aktérů s ukrajinskými partnery nejen v rámci ČR, ale také EU.

I za tímto účelem ministerstvo zahraničí zorganizovalo v polovině září identifikační misi na Ukrajinu pod vedením zástupce náměstka ministra a ředitele odboru ekonomické diplomacie Marka Svobody. Mise proběhla jako projekt ekonomické diplomacie, který připravilo české velvyslanectví v Kyjevě ve spolupráci s generálním konzulátem ve Lvově. Během mise do Lvova, Ternopilu a Kyjeva se podařilo identifikovat potřeby Ukrajiny ohledně konkrétní pomoci v oblastech zdravotnictví, nouzového bydlení a nouzového energetického řešení.

Ministerstvo zahraničí se také intenzivně připravuje na implementaci Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině pro období 2023 – 2025, jehož přípravou bylo pověřeno vládou společně s ministerstvem průmyslu a obchodu. V gesci rezortu zahraničí bude stabilizační a rozvojová část programu, která naváže na předchozí rekonstrukční programy české zahraniční a rozvojové spolupráce i projekty s Ukrajinou z let 2014–2021. Budeme usilovat o to, aby ukrajinští lékaři měli ještě více možností využívat k záchraně životů nejlepší české zdravotnické prostředky, na které jsou již často zvyklí. 

JIŘÍ KOZÁK, náměstek ministra zahraničních věcí