Ministři mají dohodu na rozdělení 20 mld. EUR z balíčku RePowerEU - ECOFIN

Balíček Evropské komise navrhuje vznik nové kapitoly v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který má financovat investice do diverzifikace energetických mixů členských zemí EU. Cílem RePowerEU je zbavit Evropskou unii závislosti na nestabilních dodávkách ruských fosilních paliv v návaznosti na agresi Ruské federace na Ukrajině.

„Dnes jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech. Dosažení dohody Rady na přijetí investičního balíčku RePowerEU v celkové hodnotě téměř půl bilionu korun je jednoznačným úspěchem českého předsednictví, pro které je toto finanční posílení národních plánů obnovy o novou kapitolu klíčovou prioritou, a to zejména s ohledem na naši 97% závislost na ruském plynu na začátku letošního roku,“ komentuje výsledek jednání ministr financí Zbyněk Stanjura.

Dohoda Rady umožní českému předsednictví zahájit jednání s Evropským parlamentem. Cílem českého předsednictví zůstává dosažení dohody do konce roku, aby implementace programu v členských státech mohla začít co nejrychleji. Pokud jde o zdroje financování balíčku RePowerEU ve výši 20 mld. EUR, Rada EU se rozhodla pro kombinaci dvou zdrojů. Ze 75 % budou využity zdroje určené původně pro tzv. Inovační fond. Zbývajících 25 % by mělo pokrýt předsunutí aukce části emisních povolenek v rámci evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS).

Klíč pro rozdělení příslušných prostředků zohledňuje ekonomickou vyspělost členských zemí EU měřenou ukazatelem HDP na obyvatele, energetickou závislost na fosilních palivech a míru prodražení investic v dané zemi v důsledku růstu inflace. Členské země budou moci žádat o čerpání schválených peněz z RePowerEU do 31. srpna 2023.

Ministři financí diskutovali také ekonomické a finanční důsledky ruské vojenské agrese proti Ukrajině, zejména růst cen energií a opatření národních vlád na jejich zmírnění, čímž navázali na páteční jednání evropských ministrů pro energetiku. „Je důležité tuto debatu našich ministerských kolegů rozšířit i na jednání evropských ministrů financí, protože se bavíme o částkách mimořádné pomoci v řádu vysokých desítek až stovek miliard korun, které musí vlády členských zemí zajistit ve svých rozpočtech,“ říká Zbyněk Stanjura.

České předsednictví v rámci Rady ECOFIN nadále prosazuje také schválení zbývající finanční pomoci Ukrajině, které zatím Evropská unie poskytla 6 mld. EUR na zajištění chodu kritické infrastruktury a základních veřejných služeb státu. Celkem má Ukrajina od EU získat finanční pomoc ve výši 9 mld. EUR. „Pomoc válčící Ukrajině a zapojení do její poválečné obnovy je jednou z priorit českého předsednictví. Myslím, že s naší historickou zkušeností s ruským imperialismem je taková pomoc naší morální povinností,“ dodává Zbyněk Stanjura.

Ministři financí dále schválili národní plán obnovy Nizozemska v celkové výši 4,7 mld. EUR v grantech. „Jsem rád, že jsme se dnes za českého předsednictví rozhodli podpořit národní plán obnovy Holandska, pro které přichází schválení evropských peněz na strategické investice a reformy ve správnou chvíli. Pomohou posílit nizozemskou ekonomiku a učinit ji v současné energetické krizi odolnější,“ říká Zbyněk Stanjura.

Tématem dnešní debaty bylo také pravidelná půlroční aktualizace seznamu daňově nespolupracujících jurisdikcí, do něhož byly přidány tři nové země, a to Anguilla, Bahamy a britské ostrovy Turks a Caicos. Aktuální evropský seznam v současnosti obsahuje celkem 12 zemí, po nichž EU požaduje přijmout nezbytné daňové reformy zajišťující spravedlivou daňovou soutěž. „Řešení daňových úniků a nekalých praktik v oblasti mezinárodní optimalizace daní je dlouhodobou prioritou České republiky. Věřím, že země z tohoto seznamu učiní potřebné kroky, aby mohly být při příští aktualizaci za půl roku vyškrtnuty,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.