MS: Reakce na zjištění NKÚ ve věci řešení žádosti o odškodnění

Zjištění NKÚ o plynulosti zpracování agendy náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci odpovídá složení kontrolního vzorku případů, které si NKÚ vybral. V tomto vzorku byly ve vyšší míře zastoupeny skutkově i právně složitější případy. V řadě případů se Ministerstvu spravedlnosti skutečně nedaří mimosoudně uplatněné žádosti o náhradu škody zpracovat ve lhůtě, kterou zákon předvídá. Není tomu ovšem z důvodu závad ve sledování běhu lhůt, ale z důvodu nedostatečné kapacity příslušného útvaru ministerstva. Ta neodpovídá rozsahu agendy, napadajícímu k vyřízení. Tento stav je bohužel dlouhodobý. Negativně se na něm podepsaly personální opatření z minulých letech, které vedly k nahromadění skupiny případů, jež se nepodařilo zpracovat v příslušných lhůtách. V tomto směru lze se závěry NKÚ o zatížení agendy souborem věcí nezpracovaných z dřívějška, souhlasit.

Ministerstvo spravedlnosti ovšem již zavedlo opatření. Vytvořili jsme pracovních týmy s využitím studentských stáží, spolupracujeme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových apod. To vede k postupnému zlepšování situace. Již v roce 2021 se Ministerstvu spravedlnosti podařilo v předsoudní fázi vyřídit o 21 % více žádostí, než za stejnou dobu napadlo a že tento trend pokračuje i v letošním roce, kdy prozatím jsme zpracovali o 18,6 % více, než činil nápad.

*vyřizování žádostí

Pokud jde o rozsah údajně nehospodárně vynaložených veřejných prostředků. Podle závěrů NKÚ, připadá cca. 500 tis. Kč na náklady řízení a úrok z prodlení uložený státu hradit v soudních sporech, jež by nemusely být vedeny, pokud by se žalované nároky na odškodnění podařilo v mimosoudní fázi vyřídit včas. Ovšem zbývající částka cca. 200 tis. Kč má dle závěrů NKÚ připadat na úrok z prodlení přirostlý k žalované částce v konkrétním soudním sporu za časové období, jež bylo nutné k zajištění platby (značného rozsahu) v součinnosti s Ministerstvem financí. NKÚ shledává ve zkratce pochybení Ministerstva spravedlnosti v tom, že zmíněné prostředky značného rozsahu potřebné k dané platbě neopatřilo ještě před doručením písemného vyhotovení rozsudku ukládajícího povinnosti k platbě (přičemž v té době ještě ministerstvo nemohlo mít povědomí o celém rozsahu platební povinnosti), přičemž opomíjí vyhodnotit, že i jím postulovaný postup spočívající fakticky v předčasné rezervaci předmětné částky by nesl náklady na obsluhu státního dluhu a úřadem prezentovaný závěr o nehospodárnosti je tedy poněkud nejasný.

Vladimír Řepka, Mgr., tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení

3.10. 2022