ČNB: Záznam z jednání o nastavení proticyklické kapitálové rezervy
Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Marek Mora, Karina Kubelková, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Jan Frait.
Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability k nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB). Podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších ukazatelů se domácí ekonomika ke konci prvního čtvrtletí roku 2022 posunula mírně níže z vrcholu finančního cyklu dosaženého v roce 2021. V následujících měsících letošního roku pravděpodobně došlo k dalšímu poklesu. Objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru však zůstal nadále zvýšený, přičemž současné makroekonomické prostředí a výjimečně vysoká nejistota ohledně budoucího hospodářského vývoje vytváří potenciál pro jejich rozsáhlou materializaci. Ta by vedle značných úvěrových ztrát vyústila v nárůst rizikových vah u úvěrových portfolií, což by vedlo k dalšímu poklesu kapitálového poměru. Sekce finanční stability proto doporučila ponechat sazbu CCyB na úrovni 2,5 % a komunikovat, že v případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu snížit, nebo zcela uvolnit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku.
Členové bankovní rady se v diskusi shodovali, že s ohledem na nejistoty spojené s budoucím hospodářským vývojem, geopolitická rizika a přetrvávání nízké úrovně úvěrových ztrát v bilancích bankovního sektoru je vhodné ponechat sazbu CCyB na úrovni 2,5 %. Shoda panovala rovněž na tom, že se česká ekonomika již pohybuje mírně za vrcholem finančního cyklu, z něhož bude patrně dále sestupovat, a to zejména v oblasti hypotečního trhu a cen rezidenčních nemovitostí. Někteří členové bankovní rady poukazovali na možná systémová rizika pro finanční stabilitu plynoucí ze zvyšujícího se podílu cizoměnových úvěrů nefinančních podniků v bilancích bank. Doporučili tato rizika dále monitorovat a v případě potřeby na ně reagovat vedle mikroobezřetnostních rovněž makroobezřetnostními nástroji.
Podle A. Michla je v současné situaci třeba, aby si banky zachovaly silnou kapitálovou vybavenost. V budoucnu by se podle něj měla sazba CCyB snižovat až v případě významné materializace úvěrových ztrát bank. Uvedl, že ČNB bude pečlivě monitorovat a vyhodnocovat rizika plynoucí z aktuálního růstu podílu cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech nefinančním podnikům. O. Dědek vyzdvihl skutečnost, že přes existující makrofinanční nejistoty odráží nastavení sazby CCyB ve velké míře výsledky kvantitativních přístupů a diskutoval reakci bank na zvyšování CCyB. T. Holub uvedl, že v této fázi finančního cyklu působí na snižování rizik v oblasti hypoték a cen nemovitostí shodně měnová i makroobezřetnostní politika. Vnímá však rizika spojená s růstem podílu cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech nefinančním podnikům v důsledku růstu domácích měnověpolitických sazeb. K. Kubelková uvedla, že se pohybujeme blízko vrcholu finančního cyklu, a bylo by tak ukvapené přistoupit k přehodnocování výše sazby CCyB. Pro další kroky bude důležité vyhodnotit nová data za další kvartál. J. Frait konstatoval, že globálně pozorujeme prodlužování finančního cyklu a dlouhodobou akumulaci úvěrových rizik v bilancích bankovního sektoru, k jejichž materializaci nedochází zejména v důsledku silně podpůrných makroekononomických politik v mnoha zemích. Zmínil potřebu zohlednit prostředí vysoké inflace a makrofinančních šoků nevedoucích k úvěrovým ztrátám v koncepčním rámci CCyB uplatňovaném ČNB, neboť tyto faktory tvůrci původního mezinárodního regulatorního rámce CCyB nepředpokládali. Zdůraznil význam včasné a dostatečné tvorby CCyB pro zajištění odolnosti bankovního sektoru. Také vnímá možná rizika růstu podílu úvěrů v cizích měnách, zejména reálné efektivnosti zajištění kurzového rizika. Podle E. Zamrazilové je vedle cizoměnového financování nutná hlubší analýza struktury nově poskytovaných úvěrů nefinančním podnikům a sledování jejich potřeby provozního úvěrování, které se může vlivem inflace a zhoršujícího se makroekonomického prostředí stát zdrojem rizik pro finanční stabilitu. M. Mora souhlasil s názorem, že k tlumení projevů finančního cyklu v současnosti přispívá i měnová politika. Stejně jako J. Frait zdůraznil problematiku nelineárního vztahu mezi hospodářským vývojem a materializací úvěrových rizik a potřebu zohlednit tyto nelinearity v makroobezřetnostním rozhodování. Je nutné přiměřeně včas reagovat ve fázi vytváření CCyB v návaznosti na akumulaci rizik, naopak ve fázi uvolňování je vhodné s reakcí vyčkat až do okamžiku zjevné materializace rizik.
Po diskusi cyklických a vybraných strukturálních zdrojů systémového rizika všichni přítomní členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazby CCyB pro expozice umístěné v České republice beze změny na úrovni 2,5 %.
Zapsal: Libor Holub, náměstek ředitele sekce finanční stability dočasně pověřený řízením sekce
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz