ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny (Komentář)

Stejně jako na srpnovém měnověpolitickém zasedání i dnes rozhodla bankovní rada o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Základní repo sazba tak zůstává na 7 %. Toto rozhodnutí není s ohledem na předchozí vyjádření čelních představitelů ČNB nijak překvapivé. Počítala s ním jak naše prognóza, tak investoři na finančním trhu i ostatní analytici. Pozornost se nyní upírá na následnou tiskovou konferenci. Na ní zazní, jak ČNB hodnotí bilanci rizik poslední prognózy. Na rozdíl od srpna tentokrát z tiskové zprávy vypadla zmínka o intervencích, respektive rozhodnutí bankovní rady „i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny“. Zda se něco ve vztahu k obraně koruny na devizovém trhu ze strany ČNB změnilo se nicméně dozvíme až na tiskové konferenci.

Vzhledem k rozhodnutí a předchozím vyjádření lze očekávat, že bude na tiskové konferenci akcentováno pozorované zpomalování inflace a obavy o budoucí ekonomický růst. Současná úroveň úrokových sazeb podle dřívějších vyjádření radních dostatečně přispívá k tlumení poptávkových tlaků, společně s poklesem poptávky zapříčiněným vysokými cenami a zvýšenou ekonomickou nejistotou. Opatrnost bankovní rady vyvolávají také negativní trendy vývoje ekonomiky u nás i v zahraničí, které jsou spojeny s rizikem nástupu recese.

Úrokové sazby podle nás pravděpodobně dosáhly svého vrcholu. Důvodem jsou příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence ČNB na devizovém trhu. Možný počátek opětovného snižování úrokových sazeb však očekáváme až v srpnu 2023. Samotný pokles sazeb podle nás bude pozvolný. Na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnou 5 % a na rovnovážná 3 % by se pak měla dostat na konci roku 2024. Pro tuto trajektorii úrokových sazeb hovoří postupný přenos vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských, který v krátkém horizontu sice nebude vytvářet tak silné inflační tlaky, v tom delším však pravděpodobně přispěje k tomu, že vyšší cenové tlaky přetrvají po delší dobu. Pozdější uvolňování měnové politiky podle nás bude i důsledkem jejího aktuálně nedostatečného utažení, které bude na horizontu prognózy přispívat k pozvolnějšímu odeznívání inflačních tlaků a zvýšených inflačních očekávání. Ve srovnání se srpnovou prognózou ČNB budou podle nás muset být úrokové sazby vyšší na celém prognostickém horizontu.

Rizika naší prognózy navíc vidíme ve směru ještě vyšších sazeb. Za celý letošní rok čeká ČNB růst nominálních mezd o 4,5 %, příští rok o 6,2 %. To je zhruba polovina toho, co čekáme my, když odhadujeme letošní růst ve výši 8,1 % a v příštím roce 13,0 %. Možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb vlivem výraznější mzdové dynamiky připouští např. viceguvernérka Zamrazilová. Pro vyšší sazby hovoří i inflační očekávání, která se již po delší dobu pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Identifikujeme také riziko opětovného zesílení depreciačních tlaků na korunu s ohledem na výrazný pokles úrokového diferenciálu v důsledku rychlého utahování politik Fedu a ECB. A v neposlední řadě se nenaplňuje ani fiskální konsolidace, kterou vedení ČNB uvádělo jako jeden z klíčových předpokladů pro snižování inflace. Rozpočet na příští rok, který tento týden schválila vláda, počítá s navýšením deficitu na 295 mld. CZK.