Konec domácího cyklu zvyšování úrokových sazeb? (Ranní zpráva z finančního trhu)

ČNB na dnešním zasedání zřejmě stejně jako na tom srpnovém ke změně úrokových sazeb nesáhne. Holubičí většina v bankovní radě bude patrně dále akcentovat pozorované zpomalování inflace a rizika pro ekonomický růst. Úrokové sazby však podle nás ve výsledku budou muset setrvat na stávající úrovni po delší dobu, než ukazuje poslední prognóza ČNB. Zatímco v USA se indikátory sentimentu zlepšují, ekonomická důvěra v eurozóně v září pravděpodobně dále poklesla. Do značné míry to souvisí s přetrvávajícím vysokým růstem cen. Německá inflace v září dokonce výrazně zrychlila a dosáhla sedmdesátiletého maxima.

ČNB dnes znovu ponechá úrokové sazby beze změny

Repo sazba podle nás i trhu po dnešním zasedání ČNB zůstane na 7 %. Tomuto rozhodnutí bankovní rady nahrává zejména vývoj inflace, která se v srpnu v meziměsíčním vyjádření snížila již počtvrté v řadě. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence ČNB na devizovém trhu. To nás v kombinaci s přetrvávající neochotou většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb vede k očekávaní jejich stability. Na současné úrovni budou nicméně muset podle nás sazby setrvat déle, než naznačuje prognóza ČNB, konkrétně až do poloviny příštího roku. Tomu bude nahrávat kromě pozvolného a déletrvajícího průsaku cen energií do inflace i aktuálně nedostatečné utažení měnové politiky. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd a zahraničních sazeb, který může opětovně zesílit depreciační tlaky na korunu. Otazníky nadále vzbuzuje i to, do jaké míry jsou momentálně ukotvena inflační očekávání. Více k dnešnímu jednání bankovní rady zde: https://bit.ly/3LCO6sg.

Ekonomická důvěra v eurozóně se v září zřejmě dále zhoršila. K tomu podle nás přispěl jak průmysl, tak služby. Pesimismus spojený především s vysokou mírou inflace doléhá i na spotřebitele. Zářijových -28,8 bodu představuje nejnižší hodnotu v tomto roce a zároveň úroveň 3,3 směrodatné odchylky pod průměrem. Ačkoli není pravděpodobné, že by se spotřebitelská důvěra v nejbližší době výrazně zlepšila, dopad na spotřebitelské výdaje mohou zmírňovat vysoké kumulované úspory domácností (7,0 % HDP ve 2Q22), zrychlení růstu mezd v důsledku historicky napjatého trhu práce a podpůrná opatření vlád.

Německá inflace v září výrazně zrychlila v důsledku vypršení platnosti několika opatření tlumících růst cen. Inflace již v srpnu vyšplhala na 8,8 % y/y, nyní však očekáváme, že dosáhne nového 70letého maxima ve výši 10,2 % y/y, a to především v důsledku vyšších nákladů na energie a dopravu. Ukončení platnosti devítieurové měsíční jízdenky na veřejnou dopravu a také snížení daně na pohonné hmoty pro silniční dopravu mohly zvýšit míru inflace v září o cca 1 pb.

Sentiment v USA se zlepšuje, v Německu se dále propadá

Důvěra amerických spotřebitelů od Conference Boardu se v záři výrazně zvýšila. Ze srpnových 103,6 bodů vzrostla na 108 bodů, zatímco trhy očekávaly 104,5 bodů. Pokračovalo tak odeznívání prvotního silně negativního efektu války na Ukrajině. Rovněž investiční aktivita v zámoří zůstává poměrně odolná. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA v srpnu sice klesly o 0,2 % m/m. Hodnota objednávek kapitálového zboží bez letadel a vojenské techniky však vzrostla nejvíce od ledna, a to přes pokračující růst úrokových sazeb. Naopak v Německu se říjnová spotřebitelská důvěra podle GfK dále propadla na nové historické minimum (od počátku měření v roce 2005). Po překvapivě špatném Ifo indexu za září zveřejněném v pondělí se tak jedná o další varovný signál v tomto týdnu z klíčové evropské ekonomiky.

Představitelé Fedu pokračují v jestřábí rétorice. Dosavadní vystoupení členů FOMC v tomto týdnu potvrzují odhodlání bojovat s inflací dalším zvyšováním úrokových sazeb. V kombinaci se solidními daty z americké ekonomiky a zvýšenou nervozitou na trzích to pomáhá udržovat americký dolar v páru s eurem nadále bezpečně pod paritou. Včera však dolar poprvé v tomto týdnu ztratil. Částečnou úlevu totiž na trhy přinesla Bank of England, která prohlásila, že nakoupí dlouhodobé státní dluhopisy v jakémkoli množství, aby ukončila výprodeje odstartované vládními plány na snížení daní, což kromě dluhopisů ocenily také americké akciové trhy. Nervozitu nicméně dál budí situace okolo zemního plynu. Cena referenčních futures v EU po týdnu opět překonala 200 EUR/MWh.

Maďarská centrální banka (MNB) v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bb na 13 %, zatímco tržní konsenzus trhu činil 12,75 %. Ve svém vyjádření MNB uvedla, že se pravděpodobně jednalo o poslední hike v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Přísnější měnové podmínky chce nicméně udržet po delší dobu a dále je podporovat stahováním likvidity. Bezprostřední reakcí forintu sice bylo vzhledem k většímu než očekávanému hiku posílení, nakonec ale pokles tamních tržních sazeb převážil a od začátku týdne tak maďarská měna k euru ztratila již 2 %. O něco menší ztrátu inkasoval polský zlotý (1,5 %). S podporou ČNB si nadále vlastním životem žije česká koruna, která na pohyby regionálních měn nereagovala a obchoduje se stále poblíž 24,65 CZK/EUR.