ČSÚ (ČSÚ)
Volby  |  29.09.2022 08:44:19

Přímá volba prezidenta již potřetí v lednu příštího roku, 2023

Absolutním vítězem dvou předchozích voleb byl Miloš Zeman. Nevyhrál však úplně všude.

Česko není s přímou volbou hlavy státu v rámci Evropské unie rozhodně osamoceno. Své prezidenty a prezidentky volí přímo občané čtrnácti členských zemí, včetně našich tří sousedů. Parlamentem nebo jiným zastupitelským sborem je prezident volen v sedmi státech a ve zbylých šesti je hlavou státu dědičný monarcha.

Kandidáti na tři způsoby

První volba prezidenta České republiky proběhla před téměř deseti lety v lednu 2013 a druhá se konala o pět let později. Třetí nás čeká v lednu příštího roku. V první volbě kandidovalo šest mužů a tři ženy, jejich průměrný věk byl 60 let. V roce 2018 se utkalo také devět kandidátů, ale už jen muži s průměrným věkem 62 let.

Kandidáti mohou být navrženi třemi způsoby: skupinou 20 poslanců, skupinou 10 senátorů nebo 50 tisíci občany. V roce 2013 převažovali kandidáti podporovaní občany, dva uchazeči kandidovali s podporou poslanců a jeden byl navržen senátory. V roce 2018 se pro každý z možných způsobů rozhodli shodně tři kandidáti. V roce 2013 usilovali o prezidenství dva kandidáti bez politické příslušnosti, o pět let později bylo takových dokonce pět.

Počet kandidátů na prezidenta ČR

Zdroj: ČSÚ
Někde vyhrál skoro každý

Vítěz obou prezidentských voleb Miloš Zeman byl zároveň jediným kandidátem, který se zúčastnil obou voleb. Nejvyšší podporu v prvním kole měl ve správním obvodu obce s rozšířenou působnost (SO ORP) Orlová, kde v roce 2018 získal přes 63 % hlasů. Naopak nejnižší zisk v prvním kole zaznamenal v roce 2013 v SO ORP Tanvald, kde získal pouze 14 % hlasů. S výjimkou 1. kola v roce 2013 v obcích Vápovice (okr. Jihlava) a Želivsko (okr. Svitavy) získal Miloš Zeman vždy alespoň jeden hlas v každé obci.

V roce 2013 zvítězil každý z kandidátů vždy alespoň v jedné obci, ovšem v roce 2018 se to v žádné obci nepodařilo hned čtyřem kandidátům – Mirku Topolánkovi, Jiřímu Hynkovi, Petru Hannigovi a Vratislavu Kulhánkovi. Poslední jmenovaný dokonce ve více než třetině ze všech obcí nezískal vůbec žádný hlas.

V zahraničí získal v obou prezidentských volbách ve druhém kole více hlasů vždy kandidát, který celkovou volbu nevyhrál. V roce 2013 dostal v obou kolech více než polovinu hlasů Karel Schwarzenberg. Ani jeden hlas neobdržel Karel Schwarzenberg pouze ve třech zahraničních okrscích, oproti tomu Miloš Zeman takto dopadl v šestnácti zahraničních okrscích. Ve druhém kole nezískal Karel Schwarzenberg hlasy pouze v jednom zahraničním okrsku, Miloš Zeman v pěti. V roce 2018 byl nejúspěšnější v zahraničí Jiří Drahoš, který v druhém kole dostal alespoň jeden hlas ve všech zahraničních okrscích a celkově mu patřilo přes 90 % hlasů ze zahraničí.

Jediný kandidát, který nezískal hlasy voličů na některém z pěti kontinentů, byl Petr HannigAfrice a v Austrálii a Oceánii při volbě v roce 2018.

Výsledky volby prezidenta republiky v ČR a v zahraničí

Zdroj: ČSÚ
Druhá nejvyšší účast

V porovnání s ostatními druhy voleb patří volba prezidenta mezi ty s vyšší volební účastí. Během čtyř proběhlých kol bylo voličům vydáno pro hlasování téměř 21 milionů úředních obálek, což tvoří 13 % ze všech obálek vydaných ve všech druzích voleb od roku 1990. Průměrná volební účast u volby prezidenta činí 62 %. To je sice o 3 procentní body méně než průměr u voleb do Poslanecké sněmovny, na druhou stranu o 36 procentních bodů více než průměr u voleb do Evropského parlamentu. Druhé kolo volby prezidenta v roce 2018 dosáhlo s 66,6 % nejvyšší volební účasti napříč všemi druhy voleb po roce 1998, kdy se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 74 % voličů.

Volba prezidenta, která nás čeká v lednu příštího roku, bude oproti předchozím dvěma určitě odlišná absencí dosavadního vítěze Miloše Zemana, z hlediska procesu zpracování výsledků se však lišit nebude. Ačkoliv se v průběhu let objevilo několik návrhů na úpravu způsobu hlasování (např. zavedení korespondenčního hlasování v zahraničí), nebyla dosud schválena žádná nová legislativa, která by volbu v roce 2023 výrazně změnila.

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Více informací na www.czso.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688