Přímá volba prezidenta již potřetí v lednu příštího roku, 2023

Absolutním vítězem dvou předchozích voleb byl Miloš Zeman. Nevyhrál však úplně všude.

Česko není s přímou volbou hlavy státu v rámci Evropské unie rozhodně osamoceno. Své prezidenty a prezidentky volí přímo občané čtrnácti členských zemí, včetně našich tří sousedů. Parlamentem nebo jiným zastupitelským sborem je prezident volen v sedmi státech a ve zbylých šesti je hlavou státu dědičný monarcha.

Kandidáti na tři způsoby

První volba prezidenta České republiky proběhla před téměř deseti lety v lednu 2013 a druhá se konala o pět let později. Třetí nás čeká v lednu příštího roku. V první volbě kandidovalo šest mužů a tři ženy, jejich průměrný věk byl 60 let. V roce 2018 se utkalo také devět kandidátů, ale už jen muži s průměrným věkem 62 let.

Kandidáti mohou být navrženi třemi způsoby: skupinou 20 poslanců, skupinou 10 senátorů nebo 50 tisíci občany. V roce 2013 převažovali kandidáti podporovaní občany, dva uchazeči kandidovali s podporou poslanců a jeden byl navržen senátory. V roce 2018 se pro každý z možných způsobů rozhodli shodně tři kandidáti. V roce 2013 usilovali o prezidenství dva kandidáti bez politické příslušnosti, o pět let později bylo takových dokonce pět.

Počet kandidátů na prezidenta ČR

Někde vyhrál skoro každý

Vítěz obou prezidentských voleb Miloš Zeman byl zároveň jediným kandidátem, který se zúčastnil obou voleb. Nejvyšší podporu v prvním kole měl ve správním obvodu obce s rozšířenou působnost (SO ORP) Orlová, kde v roce 2018 získal přes 63 % hlasů. Naopak nejnižší zisk v prvním kole zaznamenal v roce 2013 v SO ORP Tanvald, kde získal pouze 14 % hlasů. S výjimkou 1. kola v roce 2013 v obcích Vápovice (okr. Jihlava) a Želivsko (okr. Svitavy) získal Miloš Zeman vždy alespoň jeden hlas v každé obci.

V roce 2013 zvítězil každý z kandidátů vždy alespoň v jedné obci, ovšem v roce 2018 se to v žádné obci nepodařilo hned čtyřem kandidátům – Mirku Topolánkovi, Jiřímu Hynkovi, Petru Hannigovi a Vratislavu Kulhánkovi. Poslední jmenovaný dokonce ve více než třetině ze všech obcí nezískal vůbec žádný hlas.

V zahraničí získal v obou prezidentských volbách ve druhém kole více hlasů vždy kandidát, který celkovou volbu nevyhrál. V roce 2013 dostal v obou kolech více než polovinu hlasů Karel Schwarzenberg. Ani jeden hlas neobdržel Karel Schwarzenberg pouze ve třech zahraničních okrscích, oproti tomu Miloš Zeman takto dopadl v šestnácti zahraničních okrscích. Ve druhém kole nezískal Karel Schwarzenberg hlasy pouze v jednom zahraničním okrsku, Miloš Zeman v pěti. V roce 2018 byl nejúspěšnější v zahraničí Jiří Drahoš, který v druhém kole dostal alespoň jeden hlas ve všech zahraničních okrscích a celkově mu patřilo přes 90 % hlasů ze zahraničí.

Jediný kandidát, který nezískal hlasy voličů na některém z pěti kontinentů, byl Petr Hannig v Africe a v Austrálii a Oceánii při volbě v roce 2018.

Výsledky volby prezidenta republiky v ČR a v zahraničí

Druhá nejvyšší účast

V porovnání s ostatními druhy voleb patří volba prezidenta mezi ty s vyšší volební účastí. Během čtyř proběhlých kol bylo voličům vydáno pro hlasování téměř 21 milionů úředních obálek, což tvoří 13 % ze všech obálek vydaných ve všech druzích voleb od roku 1990. Průměrná volební účast u volby prezidenta činí 62 %. To je sice o 3 procentní body méně než průměr u voleb do Poslanecké sněmovny, na druhou stranu o 36 procentních bodů více než průměr u voleb do Evropského parlamentu. Druhé kolo volby prezidenta v roce 2018 dosáhlo s 66,6 % nejvyšší volební účasti napříč všemi druhy voleb po roce 1998, kdy se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 74 % voličů.

Volba prezidenta, která nás čeká v lednu příštího roku, bude oproti předchozím dvěma určitě odlišná absencí dosavadního vítěze Miloše Zemana, z hlediska procesu zpracování výsledků se však lišit nebude. Ačkoliv se v průběhu let objevilo několik návrhů na úpravu způsobu hlasování (např. zavedení korespondenčního hlasování v zahraničí), nebyla dosud schválena žádná nová legislativa, která by volbu v roce 2023 výrazně změnila.

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.