Tento týden zasedá ČNB, která se největší pravděpodobností ponechá úroky na 7 %

• SPX i SXXP opět klesají – jde především o reakci na centrální banky
• SPX během minulého týdne oslabil o 3,6 % %, SXXP o 4,0 %
• Fed zvedl sazby o 75 bodů, dot plot naznačuje dalších pět hiků během letoška
• Trhy srazil Powellův projev, ten již nepřímo připouští recesi, přísnější politika přetrvá
• Horší než očekávané PMI v eurozóně poslaly EUR/USD na 0,97
• Výnosy vládních bondů napříč světem překonávají mnohaletá maxima
• V italských volbách zvítězila pravostředová koalice, nezískala však supermajoritu
• Tento týden zasedá ČNB, která se největší pravděpodobností ponechá úroky na 7 %

Výhled

Futures i asijské indexy taktéž v červeném

Trhy

Během minulého týdne burzy opět silně oslabovaly. S&P 500 odepsal 4,6 % a nyní se tak nachází necelé procento nad svým letošním minimem z půlky června. Hlavním faktorem je přísný jestřábí tón Fedu. Ten již víceméně ignoruje dopad měnové politiky na ekonomický růst a chce za každou cenu porazit inflaci. S&P 500 se obchoduje cca 23 % pod svým historickým maximem, kterého dosáhl začátkem roku. Volatilita vystoupala k hranici 30 bodů. Investiční banka Goldman Sachs snížila svůj odhad na kurz S&P 500 na 3 600 (na konci 2022). Na druhou stranu, přísnější výhled sazeb (a la dot plot) je trhem z velké části zaceněn. Vliv dalšího repricingu sazeb již nebude výrazný – za předpokladu, že nedojde k negativnímu překvapení na inflační frontě. Do konce roku tak může být hlavním faktorem pro směřování burz vývoj korporátních zisků – ty zřejmě projdou zpomalením.

Bondy: nárůst yieldů na mnohaletá maxima

S ohledem na jestřábí rétoriku centrální bank se derou nahoru dluhopisové výnosy napříč planetou. Americké výnosy se nachází na 15 letých maximech. 2Y nese 4,3 %, desetiletý 3,8 %. Pozadu nezůstávají ani evropské papíry. Desetiletý německý bund aktuálně překonal klíčovou psychologickou hranici 2 % a posunul se tak na nejvyšší úroveň od konce 2011. Proti růstu výnosů by měl působit zpomalující ekonomický růst, prozatím však převažuje efekt repricingu očekávaného vývoje sazeb. V případě amerických bondů (UST) hraje roli i obava z kroků Bank of Japan. BoJ totiž zahájila intervence s cílem zabránit masivní depreciaci JPY a někteří investoři se obávají, že by mohla začít rozprodávat právě UST ze svých devizových rezerv (celková velikost $1,3 bilionu). Tyto prodeje by mohly nastat ve chvíli, kdy se trh amerických vládních papírů potýká se zhoršenou likviditou. Nicméně investiční banky, které situaci monitorují, zmiňují, že obavy jsou předčasné, jelikož BoJ pro intervence nejprve použije likviditu uloženou u zahraničních centrálních bank. Ta představuje cca 10 % devizových rezerv.

Italské volby

V Italských volbách zvítězila pravostředová koalice. Nejlépe zaskórovala strany Bratři Itálie vedená Giorgio Meloni. Koalice si zajistila 41 – 45 % hlasů (exit poll, přesný výsledek není znám). Nezískala tak supermajoritu. Zpráva je spíše pozitivní vzhledem k tomu, že seskupení nezískalo supermajoritu, a že v jeho rámci má hlavní slovo Meloniová, nikoliv Salvini.

ČNB

Ve čtvrtek se uskuteční zasedání ČNB. Podle předpokladů ekonomů by měla banka ponechat úroky beze změny na úrovni 7 %. Nicméně správnou volbou by bylo posunout sazby nahoru s ohledem na jestřábí otočku západních centrálních bank. Prohlubující se záporný reálný úrokový diferenciál vede k odlivu kapitálu z tuzemska a dostává pod tlak korunu. Tu musí ČNB držet na současných úrovních prostřednictvím devizových intervencí. Dochází tak ke zbytečnému pálení devizových rezerv. Banka již pravděpodobně spálila cca €30 mld. z původních cca €150 mld.

Fed: jestřábí mód potvrzen

Fed v souladu se svou rétorikou posunul sazby nahoru o 75 bps. Nejprve burzami pohnula revize tzv. dot plotu, tedy oficiální projekce úroků ze strany představitelů banky. Prognóza se od června posunula směrem vzhůru. Do konce roku očekávají centrální bankéři pět dalších hiků, k tomu dojde k dodatečnému zvýšení sazeb v příštím roce. Nová projekce pohřbila šance na snižování úroků ve 2023, v což část investorů stále naivně doufala. Aktuálně tak trh zaceňuje další hike o 75 bps v listopadu a zvýšení o 50 bps v prosinci. K poslednímu hiku by mělo dojít na zasedání v únoru. Terminální sazba by se tak měla vyšplhat do intervalu 4,5 – 4,75 %. V letech 2024 a 2025 dot plot naznačuje 7 cutů v celkové výši 175 bodů. Existuje šance, že reálně může Fed postupovat pomaleji – zejména pokud se inflace ukáže jako více perzistentní. Šéf Fedu byl podobně jako v Jackson Hole nezvykle přímý a vyslal jestřábí signály. Recesi nelze vyloučit, trh práce je přehřátý a bez jeho ochlazení nelze na zkrocení cenové dynamiky pomyslet. To je velký posun oproti původnímu ujišťování, že by měl Fed zvládnout doručit soft landing. Kromě toho dodal, že neexistují bezbolestná řešení inflační situace. Trhy vykazovaly značnou volatilitu, těsně po skončení konference se nacházely v zeleném. Vysvětlení lze hledat v Powellově vyjádření, že se úroky nachází již poblíž restriktivního teritoria. To snižuje šance výraznějšího zvyšování sazeb – nad rámec dot plotu. Nakonec však uzavřely citelně v záporu. Důvodem byl Powellův jestřábí projev – centrální banka zůstává striktně zaměřena na inflaci a ochabující ekonomický růst v této fázi ignoruje.

PMI v eurozóně: aktivita ochabuje

Flash odhady PMI vyšly pod odhady jak v segmentu služeb (48,9 vs est. 49,1), tak výroby (48,5 vs est 48,8). Kompozitní ukazatel se zhoršil na 48,2 ze srpnových 48,9. Vývoj indexů dosvědčuje, že se Evropa pod vlivem přísnější měnové politiky a energetické krize pomalu blíží recesi. Podle respondentů se situace na energetickém trhu promítá do snižování objemu produkce evropských korporací. Podniky také vnímají pokles nových objednávek a bojují s rostoucími náklady. V reakci na report EUR prohloubilo svou ztrátu vůči USD. Aktuálně se obchoduje na úrovni 0,97, což představuje dvacetileté minimum.